Řecku docházejí peníze, přiznal premiér Papadimos. Lidé neplatí daně a vybírají vklady

Řecké vládě by mohly dojít peníze už v průběhu příštího měsíce, což by znamenalo, že státní zaměstnanci by nedostali zaplaceno a bez peněz by byli i důchodci. Upozorňuje na to bývalý premiér Lukas Papadimos, podle něhož je výpadek v daňových příjmech hlubší, než se čekalo. O to důležitější je prý výsledek opakovaných voleb, které se budou konat 17. června.

Podle Papadimose, který vládu po nerozhodných volbách ze začátku května opustil, ke zhoršení situace přispívá i zmírnění výdajové regulace. Rostoucí obavy z dalších politických komplikací a případného odchodu Řecka z eurozóny nutí řadu lidí s placením daní čekat. Častěji se také stává, že Řekové vybírají vklady z bank.

Bankéři v Aténách odhadují, že od 6. května, tedy od voleb, lidé vybrali vklady za více než tři miliardy eur (více než 76 miliard Kč). Většinou je ukládají v sejfech anebo jen tak doma. Brání se tak proti černému scénáři, podle něhož země opustí eurozónu a vrátí se k drachmě.

Papadimos nastínil svou prognózu v osmibodovém dokumentu, který v neděli otiskl řecký list To Vima. Jeden z činitelů řecké vlády podle ekonomického listu Financial Times (FT) přesnost textu potvrdil a dodal, že Papadimos dokument předal prezidentovi Karolosu Papuliasovi. Ten o obsahu zmíněného dokumentu jednal s čelnými politiky v rámci neúspěšné snahy sestavit vládu národní jednoty.

"Stát bude mít v červnu velké problémy s hrazením výdajů," píše se v dokumentu. Ministerstvo financí sdělilo, že ministr Georgios Zannias by se mohl pokusit použít až tři miliardy eur z Řeckého fondu finanční stability (HFSF), který je primárně určen na rekapitalizaci bank. Peníze z fondu ale prý mohou dočasně posloužit pro účely státního rozpočtu.

Proti použití peněz z fondu HFSF by se mohla postavit jeho správní rada. Ta dala totiž částku stranou pro případ, že by se zpozdila realizace plánu rekapitalizace bank v objemu 45 miliard eur (1,1 bilionu Kč), na němž se v březnu dohodla EU a Mezinárodní měnový fond. Je to součást pomoci Řecku v celkovém objemu 174 miliard eur (asi 4,4 bilionu Kč).

EU nedávno rozhodla, že ze splatné tranše mezinárodní pomoci Řecku zatím nebude vyplacena jedna miliarda eur. Její výplatu unie podmínila tím, že v Řecku bude sestavena fungující vláda.

Splátka dluhu

Další možností, o které se podle zmíněného vládního činitele uvažuje, je prodej většího objemu krátkodobých pokladničních poukázek. Řecko tyto poukázky prodává každý měsíc v aukcích, aby udrželo hotovostní rezervu ve výši čtyř až pěti miliard eur určenou na mimořádné účely.

Fiskální problémy Řecka se v tuto chvíli omezují pouze na zemi samotnou, protože další splátka dluhu připadá až na srpen. Atény budou muset splatit dluhopisy v objemu 3,3 miliardy eur, které drží Evropská centrální banka a několik dalších centrálních bank v členských zemích eurozóny.

Dopady nižšího výběru daní jsou ale v Řecku znát už teď. Ministerstvo financí přestalo tamním exportérům proplácet daň z přidané hodnoty a za poslední čtyři měsíce o více než 20 procent snížilo také výdaje na veřejné investice. Elektrárenská společnost PPC přitom z rozpočtu získala zvláštní finanční pomoc 250 milionů eur, aby měla na provoz. Když ministerstvo loni zavedlo takzvanou solidární daň, řada lidí přestala platit elektřinu.

"Situace už se vymyká kontrole," citují FT jednoho soukromého ekonoma. "Pokud se po červnových volbách sestaví vláda, tak jen zjistí, že fiskální program dohodnutý v březnu už je ve skluzu," dodal.