Nenecháme padnout jedinou banku. Byl by to pád celé země, řekl španělský premiér

Španělsko nehodlá zachraňovat domácí banky, ohrožované vysokými úvěrovými ztrátami, finanční pomocí ze zahraničí.

Prohlásil to v pondělí španělský premiér Mariano Rajoy. Dodal, že o optimálním způsobu státní pomoci finančnímu ústavu Bankia, který v pátek požádal vládu o 19 miliard eur (481 miliard Kč), Madrid stále jedná a rozhodnutí ještě nepadlo.

Podle zdroje z vlády Madrid o svých plánech pomoci bankám průběžně informuje Evropskou centrální banku (ECB).

"Španělský bankovní systém nedostane žádnou záchranu (z Evropy)," řekl Rajoy na tiskové konferenci. Vyzval ale k tomu, aby ohrožené banky v eurozóně mohl přímo podporovat Evropský stabilizační mechanismus (ESM), záchranný fond měnové unie, který začne fungovat od července.

Rajoy uvedl, že vláda neměla jinou možnost než Bankii zachránit.

"Chytli jsme býka za rohy, protože alternativou by byl kolaps," řekl Rajoy. Slíbil také finanční podporu autonomním oblastem, jímž hrozí insolvence, jak na to v pátek upozornilo Katalánsko.

"Nenecháme žádnou oblast ani finanční subjekt padnout, protože by tím padla celá země," řekl.

Španělská vláda průběžně informuje Evropskou centrální banku (ECB) o plánu rekapitalizovat domácí banky, řekl zdroj agentuře Reuters.

Ve hře jsou i další dluhopisy

Ta však upřesnila, že neplatí původní interpretace, podle níž Madrid mluvil s ECB i o variantě podpořit banky emisemi státních dluhopisů. K variantě získat peníze na podporu bank vydáváním státních dluhopisů ale zdroj řekl, že "toto řešení už se v minulosti použilo v Německu a v Irsku a je naprosto platné".

Španělsko je nyní po Řecku zřejmě největší hrozbou pro stabilitu eurozóny. Madrid má potíže s vysokými rozpočtovými deficity a plán jejich výrazného omezování je ohrožen ekonomickým propadem a nutností vydat na podporu autonomních oblastí a bank desítky miliard eur.

Nomura: Zdravé jsou jen tři největší

Španělské banky jsou kvůli krachu realitního trhu na konci minulého desetiletí zatíženy obrovskými úvěrovými ztrátami. Jen Bankii, čtvrté největší bance v zemi, vláda slíbila po jejím nedávném zestátnění celkem 23,5 miliardy eur. Akcie Bankie se v pondělí i přes slib podpory propadly až o 28 procent a odpoledne ztrácely 12 procent. Podle japonské banky Nomura nebudou potřebovat vládní pomoc jen největší banky BBVA, Santander a Sabadell.

Řada menších bank a spořitelen se snaží své problémy řešit slučováním. V úterý odpoledne má další španělská spořitelna Ibercaja jednat o návrhu na sloučení s konkurenčním finančním ústavem Liberbank, uvádí agentura Reuters.

Investoři se stále více obávají, že potíže bank spolu s fiskálními problémy vlády a autonomních oblastí srazí Španělsko jako čtvrtou zemi eurozóny do dluhové krize a donutí vládu požádat eurozónu o finanční pomoc. Nejbohatší španělská oblast Katalánsko v pátek vyzvala vládu k poskytnutí finanční pomoci s tím, že jinak nebude schopno hradit běžné platby ani splácet dluhy.

Zástupce ministerstva financí Ignacio Fernández-Palomero ale uvedl, že finanční situace vlády je velmi silná a potíže v bankovním sektoru ji nijak neohrožují.

"Jsme ve velmi dobrém stavu (z hlediska splácení dluhů)," řekl s odkazem na závazky, jejichž splatnost připadá na červenec až říjen.

Výnos desetiletých španělských státních dluhopisů se v pondělí v obavách z krize v bankovním sektoru vyšplhal na 6,5 procenta. To bylo maximum od konce loňského listopadu a už na dohled kritické hranice sedmi procent proti úrovni 4,7 procenta v prvních měsících roku.

Loni v létě a na podzim, kdy byly výnosy španělských dluhopisů naposledy tak vysoko, obnovila ECB nákupy dluhopisů na trhu. V závěru roku pak krizovou situaci na trzích dočasně stabilizovala rozsáhlou distribucí levných tříletých úvěrů pro banky v eurozóně. ECB tímto způsobem dodala bankám ve dvou kolech likviditu za více než bilion eur.