Jak české firmy a jejich produkty dobývají vesmírný byznys?

Jestli myslite osobne, tak to zacalo v mladi nadsenim pro astronomii a astronautiku. Po roce 1968 jsem se usadil v zapadni Evrope, coz mi pak umoznilo ziskat v roce 1975 zamestnani v kontrolnim centru ESA v Nemecku. Tak jsem pusobil pres 12 let a pak si mne predavalo nekolik Britskych firem a v oboru jsem zustal dodnes. Zpet do CR mne privedla v roce 1997 nabidka Britske firmy Science System, ktera zde mela pobocku a davala ji prilezitosti pracovat na projektech ESA. V roce 2000 jsem s nimi dohodl Management Buy Out a z pobocky se stala samostatna ceska firma Iguassu Software Systems, ktera diky svym kontaktum pokracovala v praci pro ESA a jeji dodavatele. Tezke zacit? Ano bylo to zde velmi velmi tezke a to az do nedavna. Ne z duvodo techn(olog)ickych ale spise silne zajetych pozustatku a predsudku minuleho systemu, egoisticke drzeni pozic moci, zaba na prameni informacnich toku z ESA, a take dlouholete nepochopeni (nebo umyslne zapirani?) klicove role prumyslu v ESA a skutecnosti ze R&D se dela i v prumyslu. Zlom prisel vlastne az po uspesnem prevzeti koordinace a reprezentace CR v ESA ministerstvem dopravy.

Nevim proc pisete “pouze”  Ale ano. Je to sdružení firem ktere chteji vyvijet vesmirne technologiie a proto usiluji o ziskani projektu predevsim v ramci ESA. Za timto ucelem jednaji s MD a dalsimi statnimi organy a agenturami o zlepseni podminek, davaji jim k dispozici sve zkusenosti (u nekterych firem se jedna az o dve desetileti) a svetove kontakty aby mohli informovaneji rozhodovat o pristich cilech a moznostech CR, spojuji sve omezene zdroje (MSP) aby efektivneji prezentovali schopnosti a cile ceskeho vesmirneho prumyslu predevsim v clenskych statech ESA ale I v dalsich statech s vesmirnym programem. Ze nam to funguje potvrzuji vysledky. 80% rozpoctu ziskaneho ceskym prumyslem od ESA v ramci vyberovych rizeni omezeny na CR jde na konto clenu aliance. V tvrdsich mezinarodnich tendrech ESA jsou zatim uspesni dokonce pouze nasi clenove a to prave ve spolupraci se siti zahranicnich partneru se kterymi aliance rozviji kontakty – z Nemecka, Italie, Spanelska, Rakouska, Francie….

Mame tu cest s kosmonautem panem Vladimirem Remkem? Drtiva vetsina prumyslovych (tot je nas parket) vesmirnych aktivit se soustredi na programy ESA, ktere nyni prechodne umoznuji vstup kvalitnich firem bez predchozich zkusenosti z vesmirnych projektu a tedy tyto zkusenosti ziskat. Zaciname rozvijet kontakty i mimo uzemi ESA, ale zde nas cekaji velke vyzvy. S NASA jsme zkusili kontakty prilis brzy, pred vstupem do ESA a ziskanim praktickych (komercne(!) zalozenych) vesmirnych zkusenosti – tim padem nas tehdy nebrali prilis vazne. Nyni se situace meni a muzeme jiz prokazat konkretni a dobre reference. Nejdale jsme v jednani s Brazilskou vesmirnou agenturou (jiz podepsana bilateralni dohoda) a Japonskem (dohoda mezi prumyslovymi asociacemi MSP). Pokud mate v NASA prislusne kontatky, uvitame Vasi spolupraci.

Klicova pro CR a jeji vesmirny prumysl je koordinacni rada MD, ktera konsoliduje nazory a potreby ostatnich ministerstev a vsech dalsich ucastniku ceskych vesmirnych aktitiv a profesionalne reprezentuje CR v tuctu vyboru Evropske vesmirne agentury. MD konecne zavedlo transparentni jednani a komunikaci mezi vsemi ceskymi hraci a to velmi zasadne ulehcilo podminky pro uspesnou ucast prumyslu a tim y uspechy ktere jiz nyni v ESA slavime. Ma take dulezity a pozitivni vliv na utlumeni aktivit nekterych skupin, ktere se obcas pokousi zapojit a olvivnovat procesy drive nez se dostatecne seznami s problematikou.. Samozrejme zasadni angazma statu je v tom, ze odsouhlasil vstup do ESA a tak plati rocni prispevky - jak povinne tak do dobrovolnych ale pro rozvoj ceskych vesmirnych technologiich klicovych programu. Bez nich bychom se projektu nemohli ucastnit. Investicni pobidky pro specificke potreby vesmirneho prumyslu zatim nejsou, ale doufam ze pres opozici ktera v nedavne minulosti vzesla paradoxne od Czechtradu (ktery nam, jako jedne z jejich exportnich alianci, puvodne dobre pomahal) nejake budou. Take se nam dostalo obcas dobre podpory napr. od Ministerstva Zahranici. a Ministerstva prumyslu a posledni dobou velmi dobre spoluprace od Czechinvestu. Ale i jak pisete “ čistě jen v rovině symbolické podpory - organizování seminářů a konferencí”. I tyto activity jsou velmi dulezite, nezbytne – na jedne strane je konstante treba vstrebavat spoustu novych informaci, na druhe strane rozvijet partnerskou sit zkusenych firem ze zahranici, bez kterych by byl nas rozvoj a vstup do nejvyssich technologii zasadne brzden

Uvidime az se dostaneme trochu dale do vesmiru . Treba by nas neco naucili …..

Ano. Mylite se a to ve dvou aspektech, takze doufam ze budete rad. Jednak nevyrabime jen soucastky a jednak ani vyrabeni soucastek pro vesmir neni nevyznamna prace. Je zasadni rozdil mez vyrobou soucastek napriklad do automobilu a pro ESA. Ve vetsine pripadu vyroby je treba nejdrive prukopnicky vyvoj vyrobnich technologii, materialu atd. ESA nevyrabi satelity na vyrobni lince nybrz dela prukopnickou praci kde kazdy dalsi projekt zvysuje existujici pozadavky, vyzaduje inovaci a posouva technologie dopredu. Jakmile jde “jen” o vyrobu ve Vasem slova smyslu, prechazi aktivity do komercnich sfer. Dale, kdyz Astrium nebo Thales “vyrobi” a vypusti satelite, tak to mnohym pripada ze jen/hlavne u nich je to know-how …. Ve skutecnosti kazdy vetsi vesmirny projekt sestava z velke pyramidy technologii, firem a postupu a staci aby jeden zdanlive nedulezity element nebyl na vysi a mate obrovsky problem. Ti velci jsou predevsim integratori a spolehaji se na R&D, kvalitu a spolehlivost jejich malych az mrnavych partneru kteri dodavaji nekdy malou ale klicovou technologii. I kdyz nechame stranou spolupraci za totality, kdy Ceskoslovensko vyvijielo daleko sirsi skalu klicovych technologii nez si dovedete predstavit, i za tu velmi kratkou dobu (ve vesmirnych projektech jejichz vyvoj muze trvat az 10 let) behem ktere pracujeme s ESA se jiz muzeme pochlubit s radou vysledku, jejichz kvalita prekvapuje jak ESA tak nase zahranicni partner. Prace pro ESA neni jen vyroba, ale take spusta jinych aktivit jako vyvoj konceptu mise, inovacni softwarova reseni, inzenyrske poradenstvi, komunikacni technologie, vyzkum novych material atd atd. Vesmirny prumysl neni velky a pres nektere neinformovane pokusy jeste dlouho o moc vetsi nebude – vyvoj je dlouhodoby proces. Ale jeho dopad na technologicke schopnosti, konkurenceschopnost I reputaci nasi zeme ma exponencialni efekt. V tom se shoduji veskere studie a proto cim dale vice zemi investuje do vesmiru nemale castky.

Existuji university ktere se zabyvaji specifickymi tematy – napr. satelitni navigace na CVUT. Pokud vim tak jeste nemame zadne diplomy ktere by se soustredily na vesmirne technologie

Slysel jsem o nich a od nich, ale jelikoz to je zrejme disciplina vzdalena od nasich beznych cilu a denni prace, nevenoval jsem tomu cas. Takze – nevim.

1. "Aktivne" ma mnoho interpretaci. Co se tyce aktivit a uspechu v ramci tendru ESA, jde o 13 firem. Kosmonautikou, tak jak slovu rozumim ja, se nezabyva nikdo. To je treba tema pro pana Remka. My jsme aktivni v projektech ktere se nezabyvaji lety lidi do vesmiru. Z tech aktivnich firem je to hlavni naplni jen pro 2-3. Kdyz se podivate do historie zahranicnich firem, uvidite v kontextu kratkeho clenstvi v ESA ze jsou to vynikajici vysledky a dostavame za to hodne gratulaci 2. Small is beautiful! Velikost se da merit radou parametru. Jiste pochopite ze za 8 milionu eur se neuzivi velke firmy ve smyslu poctu zamestnancu ci obratu 3. Jakeho “druhu” a nejvetsi cim? Zrejme mluvite o cene kontraktu, coz neni vzdy uplne smerodantne. V komercnim (mimo ESA) kontextu je to 1.8 milionu EUR pro firmu Frentech. V ramci ESA je to ucast(!) na projektu IRIS, vedena Honeywellem ve spolupraci s firmami Evolvesys a Iguassu, v cene pres 4M. Dale bylo udeleno par kontraktu za 1M na vyvoj letoveho hardwaru a rada kontraktu ktere jsou vyznamne ale “jen” za stovky tisic eur 4. Jak jsem psal jinde "kosmonautika" neni vhody termin. Nikdo se zde komercne letem lidi do vesmiru nezabyva. Tendry na vesmirne projekty vypisuje Evropska vesmirna agentura, jiz je CR plnohodnotnym clenem. Ale, krome prechodneho obdobi ktere potrva jen jiz 3 roky, musime si projekty vybojovat proti mezinarodni konkurenci a ZAROVEN VE SPOLUPRACI S NI!

Je to prestizni a je to dulezite, i kdyz se v procesu ziskavani obevovala spousta nesmyslnych tvrzeni. Zatim nejvetsi dopad byl v tom ze boj o ziskani centra velmi durazne projevil v zajmu vlady o vesmir a tak, diky napr. Karlovi Dobesovi, jsme se stali cleny ESA drive nez se dalo cekat a proti vuli Ceske kosmicke kancelare. Firma Iguassu Software Systems je clenem mezinarodniho konsorcia, kde se podilela na vyvoji patraciho a vyhledavaciho subsystemu Galilea. Dale se ucastnila na mensich projektech GJU/GSA. V ramci ESA pracuje jiz od roku 2005 na projektech ktere vyviji technologie zatim uplatnovane zatim v ramci GPS, ktere ale budou uplatneny i pro data z Galilea. Posledni dokonceny projekt byl ve spolupraci s Astriem kde Astrium vedlo konsorcium a vyvijelo elektroniku a Iguassu vyvinulo software. Je to system na detekci a evaluaci interferenci satelitnich navigacnich signalu - ktere zacinaji delat cim dal vetsi problemy.

Je to pravda. Za 3 roky asi tezko budeme lepsi nez nekdo kdo se tematem zabyva desetileti a ma k dispozici mnohanasobny rozpocet (jak prispevek do ESA, tak narodni program pod DLR) Vyckeje, nase firmy se vyvijeji prekvapive rychle a v nekterych niche oborech si jiste najdeme prvenstvi

Velmi logicka otazka (ja jsme se od roku 2000 snazil zapojit MPO a Czechtrade, ale nesetkal jsem se tehdy s dostatecnou odezvou - bylo treba postavit se tvrde proti strukturam z minulosti a to byl orisek) ktera ma radu odpovedi/duvodu. Snad klicovy je tu, ze vesmir ma hodne spolecneho se satelitni navigaci, coz je jednoznacne kompetence MD, a pak ze se opravdu velmi a velmi efektivne a partnersky snazili o korektni koordnaci aktivit. Jsme s vysledkem velmi spokojen Zaroven MD si je vedomo potreby Narodni vesmirne agentury a nezistne pracuje na jejim zavedeni

cas ubyva ... ... napriklad dva eletronicke experimenty vyrobene firmou CSRC, na satelitu Porba-2

Je to prinosne pro nas vsechny. Prichazi dodatecne privatni investice, posiluji zajem o vesmir.....At si zbohatlici uzijou kdyz prispeji do vyvoje

Tot je tema ne cely den. V normalni ne-post-totalitni situaci bychom se byli vzajemne velmi dobre doplnovali. Bohuzel veskere nase snahy o spolupraci zustaly nevyslyseny. Hlavni zajem a kompetence CKK byly ve vedeckem vyzkumu Zpusob prace CKK byl jeden z duvodu proc jsme se spojili do aliance abychom se mohli lepe branit proti "pomoci" ktera odtud prichazela. Byla to napr. ta zaba na prameni o ktere jsem se zminoval jinde. Z jeji strany prichazely komentare jako "nepripustime aby nase vyzkumne penize sly do kapes kapitalistu", "mate stesti ze je tu jiz demokracie - predtim bych vas nechal zavrit"..... Reditel CKK sokoval mezinarodni audienci pred 3(?) lety kdyz prohlasil ze leta pracuje s ESA a porad nemohl pochopit proc ESA mluvi o prumyslu.. a co ten prumysl vlastne je...Aha ti kteri neco vymysleji prumysl nejsou a ti co pro ne vyrabeji nejake krabicky - to je ten prumysl. "Diky peci" CKK nevyuzil pripravny program PECS 2005-2008 prilezitosti. Misto aby rozvinul prumysl, tak ho brzdil. Za dobu PECS pribyla k jiz existujicim aktivnim firmam jen jedna!!! Behme posledni 3 let, kdy CKK jiz nemohla ovlivnovat procesy, se pocet firem zdvojnasobil.... Jeliko CKK nebyla ochotna spolupracovat nejen s nami ale s nikym, bylo MD nuceno jim odebrat veskere kompetence a pozice v zastoupeni v ESA, EU .... Dalsi priklad neochoty spoluprace CKK- na mezinarodni konferenci IAF 2010 v Praze stal 1 milionovy stanek CR. CKK juako CZ gestor vystavy resolutne zamitla ucast nejen nasi aliance ale i MD, ktere jiz tehdy melo od vlady udelenou gesci. MD muselo na posledni chvili zakoupit alespom mini stanek pro ne a prumysyl CKK nyni nehraje ve formalnich aktivitach CR zadnou roli. Dale se tematem z vlastni iniciativy zabyva ale jiz mimo mainstream.

Bylo by to jiste hezke kdybychom meli prebytek financi. Jelikoz tomu tak neni, je treba investovat do technologii ktere jsou dlouhodobe perspektivni a umozni na douhodoby rust kompetenci. Rakety jsou velmi narocne a konkurence je brutalni. Ani velke a bohate staty jako napr. clen ESA, Velka Britanie, nepovazuje investice do raket (a lety lidi - a zde se konecne da pouzit ten termin "kosmonautika") za efektivni.