S&P: Brzký odchod Řecka z eurozóny je teď minimálně jedna ku třem

Akcie předního japonského výrobce spotřební elektroniky Sony dnes sestoupily pod hranici 1000 jenů, kde byly naposledy v srpnu 1980, asi rok po uvedení legendárního přenosného přehrávače Walkman.

Dlouhý sestup z maxima 16.950 jenů z března 2000 je symptomem úpadku firmy, která ve své době celému odvětví elektroniky dominovala, uvedla agentura AP.

Akcie Sony se během dnešního obchodování na tokijské burze propadly až na 990 jenů a uzavřely se ztrátou 1,7 procenta na 996 jenech.

Hlavní index tokijské burzy dnes kvůli špatným zprávám z americké a čínské ekonomiky a v rostoucím strachu z dluhové krize eurozóny klesl o 1,7 procenta.

Světové ceny ropy začaly týden dalším propadem na nová mnohaměsíční minima a severomořská ropa Brent po pátečním prolétnutí hranicí 100 dolarů sestoupila v Asii na 97 dolarů za barel, nejníže od počátku loňského roku. Ropný trh zůstává pod vlivem pátečních nepříznivých údajů z ekonomiky USA a Číny.

Cena Brentu klesla proti pátku o 1,37 dolaru na 97,06 dolaru za barel, nové minimum od ledna 2011.

Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu zlevnila o téměř dolar a půl na 81,80 dolaru a sestoupila až na 81,59 USD, minimum od loňského října. V pátek ceny obou druhů ropy ztratily přes tři dolary a za celý květen zaznamenaly nejhlubší pokles od prosince 2008.

Akcie v zemích eurozóny začaly dnešní obchodování poklesem, později však ztráty ve velmi slabém obchodování téměř smazaly. Investoři po špatných zprávách z ekonomiky eurozóny, USA a Číny začali sázet na podpůrné zásahy centrálních bank.

Index největších společností eurozóny Euro STOXX 50 kolem 10. hodiny SELČ byl na 2066 bodech a proti pátku ztrácel asi 0,1 procenta. Zahájil přitom poklesem o 0,7 procenta, čím navázal na páteční propad o 2,4 procenta na sedmiměsíční minimum.

Dnešní obchodování je kvůli volnu v Británii mimořádně slabé. Objem obchodování dosahoval ráno jen 12 procent tříměsíčního průměru.

Evropa stojí nad propastí a hrozí jí hospodářská katastrofa, pokud se neodvrátí od současného úsporného kurzu, který jí diktuje německá kancléřka Angela Merkelová. V příspěvku pro dnešní vydání listu Süddeutsche Zeitung to napsal bývalý německý ministr zahraničí Joschka Fischer.

Někdejší předseda německých Zelených považuje současnou situaci v eurozóně za velmi vážnou. "Evropský dům stojí v plamenech," uvedl Fischer. Evropa v čele s Německem však podle něj "raději dále hasí benzinem než vodou, a úsporná politika vnucená Merkelovou tak oheň urychluje".

Právě politice omezování výdajů Fischer přičítá za vinu, že se "finanční krize v eurozóně rozrostla do skutečné existenční krize". "Evropa dnes stojí nad propastí a v nadcházejících měsících do ní spadne, pokud teď Německo a Francie společně neotočí volantem a neseberou odvahu k fiskální a politické unii v euroskupině," varoval Fischer.

Pokud zkrachuje euro, rozpadne se podle něj i společný evropský trh. To bude mít podle jeho názoru za následek světovou hospodářskou krizi, kterou současné generace ještě nezažily.

Nejprve podle Fischera chaos pohltí Řecko. "Pak vyvolaná bouře vůči bankám ve Španělsku, Itálie a Francii strhne lavinu, která pohřbí Evropu," popsal katastrofický scénář. Pokud skončí euro, zmizí podle něj z mezinárodního politického výsluní celá Evropa.

Česká měna se v úvodu týdne drží kolem nejslabších úrovní od poloviny ledna, kam sestoupila koncem minulého týdne. Vůči euru dnes kolem 10:35 proti pátku ztratila desetihaléř na 25,80 Kč/EUR, k dolaru si koruna polepšila o dva haléře na 20,76 Kč/USD. Vyplývá to z údajů serveru Patria Online.

"Koruna po propadu v minulých dnech začíná nový týden bez větší změny na 25,80 Kč/EUR. Relativně v klidu jsou dnes dopoledne také okolní měny v regionu," uvedl analytik Patria Finance Tomáš Vlk.

Martin Prokop z Next Finance poznamenal, že na finančních trzích stále panuje strach o vývoj světové ekonomiky. Asijské akcie proto výrazně ztrácely. "Investoři se budou zbavovat rizikových aktiv, což ublíží koruně. Naopak technické faktory by měly koruně pomoci," míní Prokop.

Ceny v průmyslu zůstaly v dubnu v eurozóně i v celé Evropské unii ve srovnání s předchozím měsícem beze změn. V březnu se v obou blocích zvýšily o 0,5 procenta. Novináře o tom dnes informoval Evropský statistický úřad (Eurostat).

Ve srovnání s dubnem loňského roku průmyslové ceny stouply v zemích eura o 2,6 procenta a v celé unii se zvýšily o 2,8 procenta.

Čínská vláda urychleně připravuje krizové plány na ochranu před případnými ekonomickými riziky odchodu Řecka z měnové unie a rozpadu eurozóny. K jejich vypracování vyzvala i další klíčové státní instituce v čele s centrální bankou. Agentuře Reuters to dnes řekly tři informované zdroje.

Plány by podle zdrojů měly obsahovat opatření k udržení stability kurzu jüanu, zvýšenou regulaci kapitálových toků a posílení kroků ke stabilizaci a na podporu domácí ekonomiky. Kromě centrální banky by o podobných krizových plánech měla diskutovat Národní komise pro rozvoj a reformu a úřad pro regulaci bankovního sektoru.

"Je to velmi naléhavé. Vláda požádala každé ministerstvo o analýzu opatření pro případ řeckého odchodu z eurozóny a vyzvala k předložení jejich návrhů v co nejkratší možné době," uvedl jeden ze zdrojů.

Čínské ekonomice hrozí letos zpomalení růstu na minimum od roku 1999 a premiér Wen Ťia-pao minulý měsíc prohlásil, že "narůstají nepříznivé ekonomické tlaky". Vláda již oznámila sérii kroků na podporu ekonomiky, mimo jiné urychlení projektů výstavby infrastruktury a průmyslových investic a plánuje také uvolnit pole pro domácí soukromé investory.

Bývalý poradce čínské centrální banky a vlivný ekonom Jü Jung-ting minulý týden v komentáři pro média uvedl, že Čína by se měla připravit na vypadnutí Řecka z měnové unie. Navrhl řadu kroků od omezení pohybu kapitálu po peněžní injekce pro domácí finanční trhy. Čínská centrální banka dnes prohlásila, že nadále investuje do dluhopisů vlád eurozóny, a vyzvala měnovou unii, aby pokročila v reformách, které by mohly zastavit její dluhovou krizi.

Portugalsko prošlo čtvrtletní prověrkou plnění záchranného programu bez zjištěných nedostatků a bude moci dostat od eurozóny a Mezinárodního měnového fondu (MMF) další část úvěru. Další vývoj ale ohrožuje řada rizik, řekl dnes portugalský ministr financí Victor Gaspar.

Inspektoři EU a MMF podle ministra konstatovali, že země splnila za poslední čtvrtletí všechny stanovené cíle a že dosažení letošního plánu snížit rozpočtový deficit na 4,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) je "uskutečnitelné". Inspektoři podle Gaspara doporučí svým šéfům uvolnit zemi novou úvěrovou tranši 4,1 miliardy eur (106 miliard Kč). Z balíku 78 miliard eur dohodnutého loni na jaře tak bude vyčerpáno již 75 procent.

Gaspar ale upozornil na rizika plnění cílů v budoucnu, protože ekonomika je v recesi a nezaměstnanost roste. Odhad dluhu vůči HDP pro příští rok inspektoři zvýšili o tři procentní body na 118 procent. "Existují značná vnitřní i vnější rizika. Jediná jistota, kterou máme, je, že se musíme zaměřit na plnění cílů programu," řekl Gaspar.

Mnozí ekonomové se stále více obávají, že Portugalsko bude muset požádat o druhý balík pomoci, zvláště pokud Řecko opustí eurozónu. Vláda v Lisabonu naopak zdůrazňuje, že nepotřebuje ani nové peníze, ani více času k plnění podmínek.

Portugalsko se loni v dubnu stalo po Řecku a Irsku třetí zemí eurozóny, která musela kvůli dluhové krizi požádat o zahraniční finanční pomoc. Země nyní zažívá nejhorší recesi od 70. let minulého století. V prvním čtvrtletí HDP meziročně klesl o 2,2 procenta, zatímco míra nezaměstnanosti stoupla na rekordních 14,9 procenta. Portugalská vláda čeká letos pokles ekonomiky o tři procenta.

Kypr bude zřejmě kvůli dopadům řecké krize na jeho bankovní systém potřebovat finanční pomoc od EU. Listu Financial Times to řekl guvernér centrální kyperské banky Panicos Demetriades. V pátek tuto možnost připustil také kyperský prezident Demetris Christofias.

Kyperské banky byly silně napojené na Řecko a druhé největší bance v zemi Cyprus Popular hrozí znárodnění, pokud do poloviny roku nenajde nového investora.

Ostrov již více než rok nemá přístup na mezinárodní finanční trhy, a má tak omezené zdroje financování. Cyprus Popular bude potřebovat na rekapitalizaci 1,8 miliardy eur (46,4 miliardy Kč), což je téměř deset procent hrubého domácího produktu země. Tento účet by zřejmě dále narostl, pokud by Řecko opustilo eurozónu.

Celý článek Tomáše Volfa - čtěte ZDE.

Z zhoršení nálady investorů může především zpomalení růstu v Německu, které bylo dlouhou dobu hlavním pohonem regionu a dařilo se mu bránit prohlubování recese v eurozóně. Index nálady investorů v eurozóně sestavovaný výzkumnou skupinou Sentix se snížil v červnu na minus 28,9 bodu, což je nejnižší hodnota od května 2009.

Výsledky jsou však o něco lepší, než průměrný odhad analytiků dotazovaných agenturou Reuters, který počítal se snížením indexu na minus 29,5 bodu. Odhady analytiků se pohybovaly v rozmezí od minus 35 bodů do minus 27,5 bodu.

"Eurozóna se stává globálním problémem," uvedla výzkumná skupina Sentix v prohlášení. "Recese v eurozóně se prohlubuje. Dokonce motor růstu zadrhává," dodala.

Ruský premiér Dmitrij Medveděv o víkendu nařídil šéfovi centrální banky Sergeji Ignatěvovi zesílit intervence na měnovém trhu ve snaze zastavit dramatické oslabování rublu. Ten se během páteční seance vůči koši eura a dolaru propadl na tříleté minimum.

Ze čtvrtečních 33,48 rublů za dolar se v pátek měna sesunula ke 34 rublům za dolar, než ji intervence centrální banky vrátily na 33,73 rublu za dolar, kde se obchoduje i dnes. Za květen vůči koši ruská měna odepsala 14 % hodnoty.

Hlavně kvůli setrvalému poklesu cen ropy, hlavního ruského vývozního artiklu, ale i dluhové krizi eurozóny a zpomalující Číně se ruská měna v posledních dnech dostala pod největší tlak od finanční krize z let 2008-2009. Tehdy centrální banka na zmírněné, postupné vyklesávání rublu v průběhu několika měsíců vynaložila přes 100 mld. USD.

Cena ropného koše kartelu OPEC dnes klesla pod úroveň 100 USD/barel a končí tak předchozí sérii růstů. Severomořský Brent v pátek poprvé od loňského října propadl pod hranici 100 USD za barel. Celý článek - čtěte ZDE.

Banky ve světě omezily v loňském čtvrtém čtvrtletí zahraniční úvěry o 799 miliard dolarů (16,5 bilionu Kč), to znamená o 2,5 procenta.

Byl to nejhlubší pokles úvěrové aktivity od eskalace finanční krize po pádu banky Lehman Brothers v září 2008, uvedla v nejnovější statistice Banka pro mezinárodní platební vyrovnání (BIS).

Nejvýrazněji snížily úvěry banky v eurozóně a z ní zejména ve Francii.

Francouzské banky omezily v posledním loňském čtvrtletí úvěry proti předešlým třem měsícům o téměř 200 miliard dolarů, tedy o 5,3 procenta. Tento pokles následoval po propadu o 7,1 procenta ve třetím čtvrtletí, což byl nejprudší pokles za nejméně 12 let, uvedla BIS.

Francie podporuje myšlenku bankovní unie v eurozóně v podobě integrovaného systému bankovního dohledu a použití záchranného fondu ESM k rekapitalizaci problémových bank. Řekl to dnes francouzský ministr financí Pierre Moscovici. Dodal, že Paříž je odhodlána snížit deficit veřejných financí příští rok podle dosavadního plánu ke třem procentům hrubého domácího produktu a prý by se to dalo udělat bez úsporných opatření.

"Jsme pro takovouto bankovní unii," řekl Moscovici na tiskové konferenci, kde jej doprovázel evropský komisař pro měnu a ekonomiku Olli Rehn. Evropská komise minulý týden v návrhu doporučení pro eurozónu uvedla, že měnový blok by se měl dohodnout na bankovní unii a společných eurobondech a zvážit přímou rekapitalizaci bank z fondu ESM.

Co se týče rozpočtového deficitu, snížit jej k unijnímu limitu tří procent je podle ministra "pevným závazkem prezidenta Françoise Hollandea. "Bereme velmi vážně rozpočtovou důvěryhodnost, kterou po nás Evropská komise vyžaduje," řekl Moscovici podle agentury Reuters.

Rozpočtový deficit Francie se má letos ještě podle plánů prezidenta Nicolase Sarkozyho snížit na 4,5 procenta HDP a příští rok se má dostat ke tříprocentnímu limitu. Ekonomové ale upozorňují na to, že se to kvůli slabé ekonomice a neochotě Francouzů k výraznějším úsporám a reformám podaří jen těžko, zvláště když po nástupu socialistického prezidenta hrozí zastavení úsporných kroků a zvrácení některých úsporných reforem.

Podle agentury Reuters chystají němečtí lídři pro příští summit EU na konci června vznik silné centrální fiskální autority (ta bude řídit veřejné finance členských států) a nové pravomoci pro Evropskou komisi, Evropský parlament a Evropský soudní dvůr.

Teprve poté bude Německo souhlasit se vznikem společných dluhopisů či s tzv. bankovní unií.Nic proti kauze Rath, ale neschází nám náhodou v Česku zásadní politická debata na téma, co to pro nás znamená a jak se k tomu budeme stavět?

Dál čtěte zde.

Pimco, největší fond obchodující s dluhopisy, varuje, že případný odchod Řecka z eurozóny by měl horší dopad než krach Lehman Brothers

Tovární zakázky v USA se v dubnu ve srovnání s předchozím měsícem snížily o 0,6 procenta a pokles zaznamenaly již druhý měsíc za sebou. Poptávka byla nižší v téměř všech oblastech, včetně aut, strojů a počítačů.

Analytici dotazovaní agenturou Reuters přitom očekávali v dubnu snížení jen o 0,2 procenta.

Zpráva amerického ministerstva obchodu je dalším potvrzením toho, že americká ekonomika zpomaluje.

Pražská burza po třech poklesech v řadě začala nový týden posílením. Závěrečný hlavní index PX získal 0,55 procenta na 863,9 bodu.

Nejvíce stouply akcie Erste Group Bank a těžařské firmy NWR. Největší ztráty dnes naopak utrpěly akcie technologické společnosti KIT ditigal a tabákové společnosti Philip Morris ČR.

Ministři financí skupiny klíčových zemí světa G20 budou v úterý jednat o dluhové krizi v Evropě. Řekl to kanadský ministr financí Jim Flaherty. Vzápětí se má podle něj o krizi jednat i v rámci užší skupiny hlavních průmyslových zemí G7. Kanada už dala v minulých dnech najevo, že pokud se dluhová krize v eurozóně bude dál šířit, mohla by dopady pocítit i Kanada.

"Diskuse už vedu, zítra (v úterý) ráno budou další a následně budeme jednat s kolegy z G7," potvrdil Flaherty na dotaz novinářů, zda je nynější krize tématem pro jednání G20. "Do těch diskusí jsou zapojeni také členové některých mimoevropských zemí G20," dodal s tím, že obavy z dopadů krize v eurozóně jsou znát po celém světě.

Světové ceny ropy začaly týden dalším propadem a severomořská ropa Brent klesla až na nejnižší hodnotu za 16 měsíců. Ropný trh zůstává pod vlivem pátečních nepříznivých údajů z ekonomiky USA a Číny a obavám ze stupňování krize v eurozóně. Kvůli růstu eura vůči dolaru však odpoledne ropa část svých ztrát smazala a americká ropa dokonce nepatrně roste.

Cena Brentu kolem 18:00 SELČ klesla proti pátku o 62 centů na 97,81 dolaru za barel. Cena se snižuje již pátý den za sebou a během dne se propadla až na 95,63 USD, nejníže do ledna 2011.

Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu zdražila o čtyři centy na 83,27 dolaru, když během dne se pohybuje v rozmezí od 81,21 dolaru po 83,73 dolaru za barel. V pátek ceny obou druhů ropy ztratily přes tři dolary a za celý květen zaznamenaly nejhlubší pokles od prosince 2008.

Pravděpodobnost, že Řecko v nadcházejících měsících odejde z eurozóny, je teď minimálně jedna ku třem. Uvedla to mezinárodního ratingová agentura Standard & Poor's. Takový scénář může podle ní vést i k tomu, že finančně křehká země bude nucena vyhlásit nový státní bankrot.

"Mohlo by to nastat, pokud Řecko odmítne reformy, které vyžaduje 'trojka', tedy Evropská komise, Mezinárodní měnový fond (MMF) a Evropská centrální banka (ECB), a z toho plynoucí přerušení mezinárodní finanční pomoci," uvedla agentura.

Zmíněná trojice institucí dohlíží na to, jak Atény dohodnuté podmínky úvěru plní. Řecko je první zemí eurozóny, která nezvládla své dluhy a byla nucena žádat o zahraniční pomoc.

"Takový výsledek by podle našeho názoru ve střednědobém výhledu vážně poškodil řeckou ekonomiku a fiskální situaci země, a pravděpodobně vedl k dalšímu státnímu bankrotu Řecka," stojí dále ve sdělení agentury.

Dopady odchodu Řecka na další fiskálně slabé země eurozóny ale podle agentury nejsou jasné. Není ale pravděpodobné, že by Řecko následovaly ven z eurozóny i další země.

"My se domníváme, že tíživá životní situace, do které by se řecká populace v případě odchodu Řecka dostala, by další země od takového kroku odradila," vysvětluje agentura.

S&P dodala, že její základní scénář nepočítá s automatickým snižováním ratingových známek v jiných zemích, pokud by Řecko z eurozóny odešlo. Bude ale prý hodně záležet na tom, jak by po odchodu Řecka z eurozóny reagovali evropští politici.

Vážení čtenáři,

děkujeme vám za pozornost a těšíme se u dalších událostí spojených s aktuálním děním v eurozóně.