Španělským bankám chybí desítky miliard eur, které nerozvážně rozpůjčovaly v době stavební horečky. Rostoucí úroky dluhopisů Madridu prakticky znemožňují financovat už současný dluh. Sílí proto spekulace, že země bude potřebovat pomoc z evropských záchranných fondů.
Francouzské a italské banky jsou stále otřeseny odpisem řeckých dluhopisů, finanční trhy ohrožuje ztráta důvěry. Potíže sehnat kapitál mají i německé "Landesbanky".
"Zkušenosti zatím ukazují, že banky se v dobrých časech tváří jako mezinárodní, v době krize jako národní," řekl v nedávném rozhovoru pro IHNED.cz Zdeněk Kudrna, odborník na bankovní regulaci v Evropské unii, který působí na Vídeňské univerzitě.
"Proto třeba při krachu banky Dexia došlo ke sporům mezi Francouzi a Belgičany, kdo za co a kolik ručí," vysvětluje Kudrna.
"Málo se mluví o tom, že vinu nesou také finančníci ze severu, třeba z Německa, kteří na jih půjčovali," dodává ekonom, který je pravidelným účastníkem Macháčkovy výměny, online diskuse českých ekonomů na názorových stránkách HN Dialog.
Řekům hrozí, že dostanou výplatu jen na papíře jako v Argentině, tvrdí ekonom - čtěte ZDE
Šéf spořitelny: Euro by mělo opustit nejen Řecko, ale i Španělsko a Portugalsko - čtěte ZDE
Brusel za podpory Francie prosazuje vznik bankovní unie, přímé kapitalizace bank ze záchranného mechanismu ESM a evropské pojištění vkladů. Tyto plány by se jen těžko obešly bez tištění evropských dluhopisů - eurobondů.
Proti je především Německo, které požaduje nejprve zavedení přísného dozoru.
Nová opatření týkající se krizového managementu bank má Evropská komise navrhovat právě dnes.
Co čeká evropské banky. Může krize ohrozit i matky bank působících v Česku? A co by s bankovním systémem udělal odchod Řecka z eurozóny?
Online rozhovor
Dobrý den pane Kudrno. Mám pocit, že současné zachraňování bank za peníze daňových poplatníků popírá základní principy podnikání a konkurence. Proč to nemůže fungovat tak, že ty banky, co napůjčovaly nejhůř a nejvíc, zkrachují a skončí, stát za ně vyplatí zaručené vklady střadatelů a hotovo? ...nebo ta španělská mánie slučovat neschopné spořitelny do větších skupin, proč jich půlku nezavřou...Nechybí profesi bankéře trochu víc cukr a bič?
Dobrý den z Vídně.
Máte pravdu. Bankrotový bič chybí a cukru bylo tolik, až ze všech těch bonusů řada bankéřů dostala rozum zatemňující cukrovku.
Problém s bankroty bank je minimálně trojí:
1. Střadatelé těžko rozlišují jestli má problémy jen jedna banka nebo všechny, proto často začnou masově vybírat peníze ze všech bank zároveň, což může položit i zdravou banku.
2. Kolaps velké banky může mít na běžný život civilizované společnosti dopady a platebnímu systému, může spousta lidí a firmem velmi rychle zkrachovat, protože nebude mít čím platit. Pak mohou být nedostupné běžné služby od popelářů po lékaře.
3. Většina bank je dnes mezinárodních, proto nelze ignorovat důsledky bankrotu banky v ekonomice A na ekonomiku B.
Proto se těžko vymýšlí věrohodný bič. Současná debata o vytvoření bankovní unie v EU je především o tomto.
Jak dlouho?
Dobry den. Pardon za lehce off-topic dotazy...
S ohledem na brutalni dluhovy mrak nad Evropou, US, Japonskem... jake vidite nejelpsi mozne scenare a nejhorsi mozne scenare vyvoje v radu treba 5 let?
Dalsi co by me hodne zajimalo... Kdo vlastne komu dluzi? Kdo je "konecny" veritel? Pri tak obrovskych dluzich, asi neni uplne mozne, aby to byla jedna entita... nebo je?
Pokud si nahodou dluzime "vsichni navzajem", tak je to v podstate nenapadna inflace, mozna az hyper-inflace, ktera se zatim moc neprojevuje?
Kdy cekate Run on Banks v Cesku? :)
Diky.
Nejlepší scénář je, že ekonomiky začnou nečekaně růst a ze všech problémů rychle vyrostou. Ovšem kromě vágních nadějí o zeleném růstu, nikdo netuší odkud by růstový impulz mohl přijít.
Nejhorší scénář je, že přetrvávající ekonomická krize podkope bezpečnostní architekturu na níž stojí poválečný mír a prosperita. Kolabující sociální systémy vyhrotí konflikty a přes občanské nepokoje a války se během několika desetiletí dopracujeme zpět k velkým konfliktům. Maluji čerta na zeď, avšak historické zkušenosti jsou příliš neúprosné, abychom je mohli ignorovat.
„Dlužíme si všichni navzájem“ je velmi elegantní popis aktuálního stavu, i když ze sítí věřitelských vztahů v EU se vynořují i zřetelnější kontury. Třeba to, že ECB a Bundesbanka se blíží statutu konečných věřitelů jižních států Eurozóny.
Na vysokou inflaci může dojít cestou k černočerným scénářům, avšak zatím o ní má smysl uvažovat maximálně v případě států, které by vypadly z Eurozóny.
Pro masové výběry vkladů z českých bank nevidím důvod.
Dobrý den pane doktore,
od zaměstnanců bank, již se zabývají reporty pro regulatorní dohled ČNB, slýchám, jak velký potentciál pro skryté financování svých zahraničních matek výkaznictví skrývá. Někdy informace prosáknou i na veřejnost např. v případě řádově miliardových plateb ČSOB své matce za outsourcing IT služeb, jejichž reálná tržní cena bude v řádu stovek milionů Kč. Má podle vás ČNB v případě opravdu vážných problémů belgických, rakouských příp. německých matek českých bank v ruce účinné nástroje, jak v praxi a dostatečně rychle zabránit odlivu likvidity z území ČR? Nebo lze čekat, že v případě krachování např. skupiny Erste, bude i česká dcera stažena ke dnu rychleji, než by se bankovní dohled v ČNB vůbec probral? A myslíte si - z makro-hlediska - že jsou občané v ČR více či méně náchylní k propadnutí panice a runu na banky než naši středoevropští sousedé? Předem děkuji.
Ačkoli jsou velké banky dceřiné společnosti zahraničních bank, jsou to stále české právnické osoby plně podléhající regulaci ze strany ČNB. Pravidla EU ponechávají odpovědnost i všechny potřebné nástroje k regulaci v Praze. ČNB je navíc pověstná tím, že se je snaží až puritánsky využívat a nedovolit přesuny likvidity do zahraničí.
Případy na které narážíte souvisí spíše s tím, že nadnárodní banky koncentrují různé back-office funkce celé skupiny v jedné zemi, což může vést ke zvýšení nákladů v jedné zemi a snížení v jiných. Každopádně si nemyslím, že jsou to transfery, které by mohly ohrozit finanční stabilitu českých bank.
Dobry den,
pokud v Recku za par tydnu sestavi vladu SYRIZA a obycejni rekove vyberou vetsinu svych vkladu z domacich bank, predpokladate ze reckym bankam pomuze EU? Existuje nejaky zpusob jak zachranit recke banky bez pomoci EU? Dcery reckych bank v zahranici by zrejme (v pripade financnich problemu svych matek) prestaly uverovat, coz by zrejme melo velky dopad na staty sousedici s Reckem - je mozne ze by se tato dalsi "krize" postupne propracovala az do CR? Pokud ano, jake dusledky cekate?
Dekuji.
V Řecku je situace tak nejistá, že možné je téměř cokoli. I vláda Syrizy je lepší než bezvládí, kdy není s kým jednat.
Bankovní unie, včetně společného pojištění vkladů a mechanizmu zajišťujícího funkční bankrot bank je možným řešením bankovní krize v Řecku. V tuto chvíli ovšem vše záleží na výsledku voleb.
Dobrý den,
co říkáte na nová připravovaná opatření EK, jejichž znění postupně uniká do médií. Tzn. např možnost národních regulátorů převzít nad bankami kontrolu (v případě problémů) a uvalit ztrátu na držitele jejích dluhopisů, nebo přikázat swap dluhu na akcie. Nebo vytvoření zvláštních národních fondů, do kterých by banky každoročně odváděly procento ze svých vkladů, s tím, že by pak všíchni vlastně ručili za všechny. Navíc by se prodražilo finacování bank atd. Stabilitu to sice možná někdy zvedne (i když, když už tak to asi mělo platit dávno a né teď honem něco vymýšlet když se nám "hroutí" Španělko), ale příjde mi to už mo velký zásah do bank. Těžko pak odhadovat dopad jaký by to mělo na akcie bank.
Tyto debaty se vedly intenzivně v roce 2009, ale narazily na politickou neústupnost členských zemí, takže je Komise odložila na rok 2015. Avšak prohlubování krize je dostalo zpět do agendy summitů již dnes, tentokráte pod hlavičkou bankovní unie.
Bankovní unie vypadá technokraticky a proto průchodněji než fiskální a politická unie. Avšak její dobré fungování bude nakonec vyžadovat fiskální i politickou unii, neboť jak správně naznačujete řízené bankroty mezinárodních bank vyžadují velmi silná omezení fiskální i regulační (tj. politické) suverenity.
Zajímá-li vás to hlouběji, pak nabízím svůj článek v Journal of Common Market Studies: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1468-5965.2011.02204.x/abstract , který s tímto tématem akademicky zápasí.
Dobrý den. Proč se insolventní banky neznárodní, pokud jsou sanovány z národních rozpočtů a po té sanaci odmítají půjčovat, čímž brzdí ekonomiku? Proč se nezavede Tobinova daň - alespoň na spekulace a trh sekundárních derivátů? Proč evropské ekonomiky poskytují data ratingovým agenturám ?
Kdo je v současné Evropě držitelem reálné moci? Lid a demokraticky volené vlády - jak se píše v ústavách, nebo finanční skupiny v pozadí, kterým tyto vlády evidentně nejsou schopny nastavit mantinely? Není důvodem krize NEOCHOTA změnit nefunkční systém ze strany těch, kteří z něj profitují?
- Stres testy bank naznačují, že i po předchozích sanacích jsou banky stále oslabené. Navíc nová pravidla regulace po nich vyžadují stále více kapitálu, čemuž lze nejlépe vyhovět snížením objemu úvěrů. Proto se nehrnou do půjček. Banky i vlády stále hledají cestu jak vybalancovat potřebu nových úvěrů s potřebou nového kapitálu, takže často udělají dva kroky jedním směrem, aby následně udělali krok zpět a dva kroky druhým směrem. To dilema nemá jednoduché řešení, tak jim to ani nelze příliš vyčítat.
- Debata o transakční dani trochu polevila, ale neodumřela úplně. Možná se jí ještě dočkáme.
- Evropské ekonomiky poskytují data všem obchodníkům na trhu i vlastním občanům. Ratingové agentury nemají o nic privilegovanější přístup k informacím než třeba velké banky, které umisťují státními dluhopisy na trhu a obchodují s nimi.
- Voliči mají moc zatáhnou brzdu, byť tuší, že si při tom hodně natlučou nos. K žádnému převratu nedošlo a politici i ekonomické zájmy za politickými stranami se musí obávat voleb a nástupu populistů. Věřitelé si nemohou dovolit dělat cokoli bez ohledu na voliče. Zároveň ani voliči nemohou ignorovat věřitele, neb ti mají také svou rychlobrzdu na trhu dluhopisů a když za ní zatáhnou nabijí si nos voliči i finančníci.
Trhy i voliči si mohou vzájemně vyhrožovat a přitom hledat řešení, které by předešlo extrémně rozbitým nosům a rozložilo náklady krize v co nejširší míře. Krize politické vztahy hrotí, ale fundamentálně je nezměnila.
Snad jsem řekl alespoň něco o každé otázce :)
Dobrý den,
jak vidíte budoucnost finančního sektoru? Podepíše se současná krize a nová regulace na ziskovosti bank obecně? Například cena akcií velkých francouzských bank (Societe Generale, BNP) propadla na desitinu předkrizové úrovně.
Díky
Předkrizová hodnota byla důsledkem bubliny, přehnaných očekávání budoucích zisků a hrubě podceněných rizik. Ideálně by se to nemělo opakovat, takže akcie bank by měly dlouho zůstat daleko od předkrizových výšin. Ovšem ceny akcií ovlivňuje spousta faktorů, včetně těch které z žádných čísel nelze vyčíst.
Dobry den komu PATRI ECB a FED?
Diky
Centrální banky nejsou bežné společnosti, kde platí, že konečná rozhodnutí určuje vlastník. Technická struktura jejich vlastnictví proto není tak důležitá. Rozhodnutí přijímají v obou případech značně nezávislé bankovní rady.
Záleží spíše na tom, jak jsou lidé v rádách nominováni a podle jakých kritérií rozhodují. V tomto ohledu přinesla krize pokrok alespoň v tom, že centrální bankéři již nespoléhají jen na jedno vidění světa a jsou otevření pragmatickým argumentům. Zatím to ovšem platí spíše o FEDu než o ECB.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
