Pracovní úrazy
44 108
Tolik se v roce 2012 v Česku oficiálně stalo pracovních úrazů.
113
lidí následkem pracovního úrazu zemřelo. Vyplývá to z údajů Státního úřadu inspekce práce.
V Česku se ročně zraní až 50 tisíc lidí. V Evropské unii následkem úrazu zemře okolo 7500 lidí ročně. Náklady na léčení, pobyt v nemocnici a doživotní úrazové důchody stojí průměrně přes 20 miliard ročně.
Pracovní úrazy jsou pro každou firmu nepříjemné, ale málokterá se jim vyhne.
Rozebereme si nyní podrobně, co vše taková situace obnáší, komu se hlásí, na koho se firma musí obrátit a jaké podklady si případně musí připravit.
DefinicePrvní reakceDruhy úrazůPovinnosti firmyKomu oznámit
Záznam o úrazuKontrolaZaměstnanecDůležité kontakty
Co je pracovní úraz?
Pracovním úrazem je podle zákoníku práce poškození na zdraví nebo smrt zaměstnance, pokud k nim došlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi.
Pracovním úrazem není úraz, který se přihodil cestou do zaměstnání a zpět.
Obecně je povinností zaměstnavatele dodržování předpisů bezpečnosti práce na pracovišti a ochrany zdraví zaměstnanců, tak aby k úrazu nedošlo.
Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu vzniklou pracovním úrazem, poskytuje náhradu za ztrátu výdělku, bolest a ztížení společenského uplatnění, proplácí náklady na léčení. Nejsmutnějším případem odškodnění jsou náhrady při úmrtí zaměstnance následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.
Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost apod.)
- Zaměstnavatel
- Úrazem postižený zaměstnanec
- Zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
- Odborová organizace
- Pozůstalí po postiženém zaměstnanci
Co zajistit jako první?
V případě, že k pracovnímu úrazu dojde musí zaměstnavatel:
- zajistit odbornou lékařskou pomoc, a to i v případě, že pracovník se cítí relativně dobře. Pokud mohlo dojít k vnitřnímu zranění, úderu do hlavy, otravě, musí být vyšetřen lékařem.
- zajistit místo úrazu proti jeho opakování (zastavit, odpojit, uzavřít, střežit a pod. podle situace)
- zajistit místo úrazu, tak aby mohly být vyšetřeny jeho příčiny, pořídit fotodokumentaci, vyslechnout svědky s písemným záznamem.
Pokud dojde k pracovnímu úrazu, ohlaste ho a vyhotovte záznam o úrazu, nejpozději však do 5 pracovních dnů ode dne, kdy jste se o úrazu jako zaměstnavatel dozvěděl. Bez zbytečného odkladu pak zašlete záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím. Zaměstnavatel zašle záznam o úrazu za uplynulý kalendářní měsíc nejpozději do pátého dne následujícího měsíce
a) územně příslušnému útvaru Policie České republiky, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin,
b) příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti,
c) příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle jiného právního předpisu,
Jedno vyhotovení záznamu předejte postiženému zaměstnanci a v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům.
K uplatnění nároku na náhradu škody za zaměstnavatele je nutno vznik škodné události (pracovního úrazu) bez zbytečného odkladu oznámit také zdravotní pojišťovně úrazem postiženého zaměstnance a případně též příslušné organizační jednotce pojišťovny.
Základní rozdělení úrazů
Nařízení vlády č. 494/2001 Sb., které nabylo účinnosti 1. ledna 2011 stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu (vzor 1 a vzor 2) a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu. Toto nařízení rozeznává dva druhy hlášení úrazu lišící se termínem.
1. Smrtelné (takové poškození zdraví, které způsobilo smrt po úrazu nebo na jehož následky zaměstnanec zemřel nejpozději do 1 roku) nebo vyžadující hospitalizaci delší než 5 dnů nebo u nichž je předpoklad že v souvislosti s ním byl spáchán trestný čin.
Tyto úrazy se musejí ohlásit bez zbytečného odkladu vyjmenovaným institucím. (viz další záložka)
2. Ostatní úrazy - Zaměstnavatel zašle záznamy o pracovních úrazech za uplynulý kalendářní měsíc nejpozději do pátého dne následujícího měsíce.vyjmenovaným institucím.
Odkaz na aktuální znění zákona na Portálu veřejné správy České republiky:
(odkaz bude otevřen v novém okně)
Povinnosti zaměstnavatele
Dle zákoníku práce (§ 105) je zaměstnavatel povinen:
- objasnit příčiny a okolnosti vzniku úrazu za účasti zaměstnance, pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje, svědků a za účasti odborové organizace nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu,
- vést v knize úrazů evidenci o všech úrazech, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny,
- vyhotovit záznamy a vést dokumentaci o všech pracovních úrazech, jejichž následkem došlo ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny, nebo k úmrtí zaměstnance
- předat postiženému zaměstnanci vyhotovený záznamu o pracovním úrazu, v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům, ohlásit pracovní úraz a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím, přijímat opatření proti opakování pracovních úrazů.
Se vznikem pracovního úrazu nastává odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu v rozsahu uvedeném v § 366 a násl. zákoníku práce. Tato odpovědnost je kryta zákonným pojištěním na základě nadále platného ustanovení § 205d zrušeného zákoníku práce č. 65/1965 Sb. a vyhlášky č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů
Komu se úraz oznamuje
Dle nařízení vlády o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu ohlásí zaměstnavatel pracovní úraz bez zbytečného odkladu:
- územně příslušnému útvaru Policie České republiky , nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin,
- odborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
- příslušnému oblastnímu inspektorátu práce , došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti (§ 6 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů), a trvá-li hospitalizace úrazem postiženého zaměstnance více než 5 dnů nebo lze-li vzhledem k povaze zranění takovou dobu hospitalizace předpokládat,
- příslušnému obvodnímu báňskému úřadu , podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle jiného právního předpisu (§ 39 odst. 1 a 2 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů), jde-li o závažný pracovní úraz podle jiného právního předpisu (§ 6 odst. 3 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů),
- zaměstnavateli, který zaměstnance k práci u něho vyslal nebo dočasně přidělil,
- zdravotní pojišťovně, u které je pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn.
Dle nařízení vlády pak ohlásí zaměstnavatel smrtelný pracovní úraz bez zbytečného odkladu:
- územně příslušnému útvaru Policie České republiky,
- odborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
- příslušnému oblastnímu inspektorátu práce , došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho kontrolní působnosti (§ 6 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů), • příslušnému obvodnímu báňskému úřadu , podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle jiného právního předpisu (§ 39 odst. 1 a 2 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů), • zaměstnavateli, který zaměstnance k práci u něho vyslal nebo dočasně přidělil, • zdravotní pojišťovně, u které byl smrtelným pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn.
Záznam o úrazu musí obsahovat tyto údaje:
- jméno a příjmení postiženého pracovníka
- pracovní zařazení
- datum a hodina úrazu
- začátek směny (čas)
- druh zranění
- zraněná část těla
- zdroj úrazu
- příčina úrazu
- popis příčin a okolností, za nichž došlo k úrazu
- které předpisy byly v souvislosti s úrazem porušeny
- podpis postiženého (podle možností)
- jména + podpisy svědků
- podpis nadřízeného zaměstnance
Výše uvedené záznamy o úrazu se pak zapisují do knihy úrazů, kterou musí být povinně vybaveno každé pracoviště. Záznamy pak zapisují vedoucí zaměstnanci.
V knize úrazů se vede evidence všech pracovních úrazů, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost (pro každý úraz použít jednu stránku)
Informace o tom, jak správně vyplnit formulář "Záznamu o úrazu" najdete i na BOZPinfo.cz (oborový portál pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci)
Kontrolu a šetření pracovního úrazu provádějí pracovníci Oblastních inspektorátů práce (OIP). Šetření úrazu se obvykle ohlašuje předem, bývá detailní a v případě zjištění porušení předpisů vás návrh na uložení pokuty obvykle nemine.
Jaké doklady budou prověřovány při šetření úrazu OIP:
- pracovní smlouva postiženého
- zdravotní způsobilost
- analýza rizik
- obsah školení, obsah instruktáže na pracovišti
- pověření ke školení, odborná způsobilost školitele
- smlouvu o službách v prevenci rizik
- doklad o profesním školení (pokud bylo potřebné)
- poskytování osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP), seznam poskytovaných OOPP a doklad o výdeji se seznámením ze "způsobem používání" OOPP
- fotodokumentace místa úrazu
- zápis ze šetření úrazu
- opatření k úrazu
- zápisy z kontroly BP
- docházka pracovníka -evidence pracovní doby(se zaměřením na přesčasy, limit týdenní pracovní doby, přestávky v práci
- všechny vnitrofiremní předpisy vztahující se k zařízení nebo vykonávané činnosti
- všechna nutná osvědčení o způsobilosti a kvalifikaci k vykonávané činnosti
- zápisy o kontrolách, revizích, údržbě předmětného zařízení dle předpisů
- návod k obsluze, pokud se úraz stal v souvislosti se zařízením
- ostatní předepsané evidence a písemné zápisy vztahující se k úrazu, zařízení (např. Příkaz k zahájení bouracích prací, evidenční list motorového vozíku, protokol o kontrole žebříku, ale také v některých případech i kategorizace prací a další doklady dle okolností úrazu) - výpis z obchodního rejstříku nebo živnostenský list
Prověření, zda v případě úrazu nebylo nic porušeno, vyžaduje až na výjimky odborné znalosti. Doporučujeme proto přizvat odborníka,
Povinnosti zaměstnance, který utrpěl pracovní úraz
Pokud se zaměstnanci v práci něco stane, měl by to neprodleně nahlásit svému nadřízenému. Pokud to jeho zdravotní stav dovolí, měl by spolupracovat při vyšetřování příčin úrazu.
Stejně tak by se zaměstnanec měl zachovat, i když se stane svědkem pracovního úrazu. Měl by ho nahlásit zaměstnavateli a spolupracovat na objasnění jeho příčin.
Řešení škody vzniklé během pracovního úrazu
Pokud zaměstnanec utrpí pracovní úraz, je zaměstnavatel povinen v rozsahu, v kterém za škodu odpovídá, poskytnout náhradu za ztrátu na výdělku, bolestné a ztížení společenského uplatnění, účelně vynaložené náklady spojené s léčením a věcnou škodu.
Nároky zaměstnance
Je-li důsledkem pracovního úrazu poškození zdraví zaměstnance, má nárok na náhradu za ztrátu na výdělku, bolest a ztížení společenského uplatnění, nákladů spojených s léčením a věcné škody.
„V případě, že je důsledkem pracovního úrazu smrt zaměstnance, musí zaměstnavatel poskytnout náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením zaměstnance, přiměřených nákladů spojených s pohřbem, nákladů na výživu pozůstalých a věcné škody,“ vysvětlil Jiří Hartmann z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři.
Pokud zaměstnanec není po pracovním úrazu schopen vykonávat dosavadní práci, má zaměstnavatel povinnost přidělit mu jinou práci. Není-li v možnostech zaměstnavatele přidělit zaměstnanci práci přiměřenou jeho zdravotnímu stavu, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele.
„V krajním případě je nemožnost vykonávat dosavadní práci kvůli pracovnímu úrazu důvodem pro dání výpovědi zaměstnanci. V případě, že je pracovní úraz důvodem výpovědi či dohody o rozvázání pracovního poměru, má zaměstnanec nárok na odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku,“ dodává Hartmann.
Jak už je také zmíněno výše v záložkách, zaměstnavatel je povinen vést úrazy v knize úrazů, a to v psané nebo elektronické podobě. Pokud tyto záznamy nevede, dopouští přestupku. Za něj lze zaměstnavateli uložit pokutu až do výše 400 tisíc korun.
„Pokutu do výše až jednoho milionu korun je možné uložit zaměstnavateli, jestliže nevyšetří příčiny a okolnosti pracovního úrazu, jehož následkem byla smrt zaměstnance nebo pracovní neschopnost přesahující tři kalendářní dny,“ varuje Hartmann.
Změny od roku 2014
Stejně jako mnoho dalších oblastí, ani oblast bezpečnosti práce nezůstala beze změny. Jestliže se například zaměstnavatel náhradě za pracovní úraz brání, může ji zaměstnanec vymáhat soudně. Dříve se musel zaměstnanec domáhat svých nároku dvěma způsoby – žalobou na náhradu škody a žalobou na ochranu osobnosti.
„Nově už není nutné uplatňovat nárok na nemajetkovou újmu v samostatném řízení na ochranu osobnosti. To znamená, že je vedeno pouze jedno soudní řízení. Jedno soudní řízení je pro zaměstnance časově i finančně výhodnější, neboť se provádí pouze jedno dokazování v rámci soudního řízení,“ upozorňuje advokát.
Nový občanský zákoník přináší také zcela novou koncepci finanční náhrady při ublížení na zdraví. Ruší se náhrada vypočítávaná pomocí bodů. Její výše nově záleží zcela na úvaze soudu, který o náhradě a její výši rozhodne individuálně.
„V situaci, kdy se poškozený obrátí na soud se svým škodným nárokem, může soud zohlednit každou individuální okolnost daného případu, protože už není vázán při stanovení výše náhrady bodovou vyhláškou,“ uzavírá Hartmann.
Zbývá vám ještě 0 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
