EKONOM: Když francouzské víno, tak červené od Rothschilda

Většina vinařských fanoušků má vína z Bordeaux spojená s odrůdou cabernet sauvignon. Je pravdou, že Bordeaux tuto odrůdu proslavil. Díky věhlasu zdejších vín tak pronikla i do oblastí, kam původně vůbec nepatřila, například do Toskánska nebo do Jižní Ameriky.

Paradoxně však nejrozšířenější odrůdou v Bordeaux je merlot, který se společně s cabernetem franc přidává do bordeauxských vín, aby trochu zmírnily tvrdost a tříslovinatost cabernetu. Cabernet sauvignon také způsobuje, že bordeauxská vína mohou zrát několik desítek let.

1855? Nejde o rok sklizně, ale o klasifikaci

V Bordeaux se vyprodukuje ročně 44 milionů lahví vína, což je skoro stokrát více než v celé České republice. Již z tohoto faktu musí vyplývat, že se zde najdou vína prvotřídní, průměrná, ale i nekvalitní. Poslední dvě kategorie však parazitují na pověsti velkých vín z Bordeaux, byť mohou mít někde na etiketě nápis Grand vin de Bordeaux nebo AOC Superior. Po ochutnání takto označená vína však často nepřinesou očekávaný chuťový požitek, nýbrž spíše rozpaky a zklamání. Viníkem je spolu s poněkud klamavým označováním některých vín francouzskými vinaři velmi složitý klasifikační systém této oblasti.

Nejznámější klasifikace bordeauxských vín nese název po roce svého vzniku, a to rok 1855. Často se tento letopočet objevuje i na etiketě vín z této francouzské oblasti, což však neznamená, že by šlo o rok sklizně. V tomto roce se totiž v Paříži konala pod patronací císaře Napoleona III. světová výstava. Francii mělo kromě technického pokroku reprezentovat víno, a jaké jiné než víno z Bordeaux.

Bordeauxská obchodní komora požádala Unii nákupčích, takzvaných negociantů, aby zhotovila přehledný "seznam všech klasifikovaných červených vín v regionu, v němž bude tak přesně a kompletně, jak je to jen možné, specifikováno, do které z pěti tříd každé z nich patří a ve které obci je možno je nalézt".