Španělský dluh se opět stává nezvladatelným. Madrid chce vytvořit "špatnou banku"

Výnos španělských státních dluhopisů se splatností deset let se během pondělního dopoledne zvýšil nad kritickou hranici sedmi procent. Vrátil se tak nad úroveň, kde byl před summitem Evropské unie koncem června.

Trh čeká na odpolední schůzku ministrů financí eurozóny, na které se bude jednat o pomoci španělským bankám.

Výnos desetiletých dluhopisů oproti pátku vzrostl o dalších 5,3 bazického bodu a dostal se až na 7,03 procenta. To je výše, která je v případě Španělska považována za dlouhodobě neudržitelnou. Nad sedmi procenty je přitom výnos za poslední týdny už poněkolikáté.

Madrid má v plánu vytvořit "špatnou banku"

Ekonomický list Financial Times (FT) napsal, že Madrid navrhuje vytvořit v rámci záchranného programu pro svůj finanční sektor takzvanou špatnou banku.

Do ní by převedl nedobytné úvěry, které tíží bilanci některých španělských bank. Tento postup už v minulosti s větším či menším úspěchem zvolilo více zemí, včetně například Irska.

Zamýšlený krok by měl uklidnit především eurozónu, která má obavy, zda bude mít nad španělskými bankami dostatečnou kontrolu, až jim půjčí peníze.

Založením špatné banky by ale vznikla centralizovaná instituce, na kterou bude mnohem snazší dohlížet. Podrobnosti ale zatím nejsou známy, takže není jasné, podle jakého klíče by se špatné úvěry ocenily a kdo bude špatnou banku řídit.

Španělsko dostane čas

Ministři financí Evropské unie dají Španělsku na snížení rozpočtového deficitu rok navíc. Agentuře Reuters to před dnešní schůzkou takzvané Euroskupiny řekly diplomatické zdroje. Madrid měl rozpočtový deficit snížit pod požadovaná tři procenta hrubého domácího produktu už příští rok, teď na to ale podle zdrojů bude mít čas až do roku 2014.

"Cíle pro konsolidaci španělského rozpočtu budou upraveny, budou tak mít (Španělé) rok navíc," cituje Reuters jednoho z diplomatů. Totéž agentuře potvrdili další dva diplomaté. Rozhodnutí má podle nich padnout právě na dnešní schůzce Euroskupiny, tedy ministrů financí zemí eurozóny. Jednat se má rovněž o situaci v Řecku a o pomoci pro Kypr.

"Není to jednostranný krok. Španělsko musí učinit nezbytné škrty, aby tohoto cíle dosáhlo. Jednat se o tom bude v úterý na Ecofinu. Očekávám, že rok navíc bude schválen," podotkl zdroj. Ecofin, na rozdíl od Euroskupiny, zahrnuje ekonomické ministry všech členských zemí EU.

Další dva diplomaté se omezili pouze na sdělení, že Španělsko dostane na splnění cílů více času. Výměnou za to ale podle nich musí zajistit další kroky, které povedou k úsporám.

Španělské problémy dopadají na další země

Zvyšují se i výnosy dalších papírů, včetně těch s dvouletou splatností. Jejich výnos vzrostl o 24 bazických bodů na 5,18 procenta.

Nepříznivá nálada však ovlivňuje i ceny dluhopisů dalších zadlužených zemí z jižního křídla eurozóny, včetně Itálie.

Španělsko v červnu požádalo eurozónu o finanční pomoc pro svůj bankovní sektor. Madrid může čerpat až 100 miliard eur (asi 2,6 bilionu Kč), přesnou částku ale ještě neuvedl.

Sdělit by ji měl v pondělí, rozhodující proto bude výsledek jednání zmíněné Euroskupiny, tedy jednání ministrů financí eurozóny.

Spekuluje se o 65 miliardách

Audit španělských bank už dříve naznačil, že země by měla být schopna svůj bankovní sektor sanovat s mnohem menší částkou než zvažovaných 100 miliard eur. Nejčastěji se hovoří o částce kolem 65 miliard eur.

Obavy ale vzbuzují vyhlídky španělské ekonomiky, které zatím nejsou příznivé. Trhy se proto obávají, že by Španělsko mohlo být později nuceno požádat o finanční pomoc stejně, jako to před ním učinilo už Řecko, Irsko, Portugalsko a Kypr.

Španělská ekonomika je ale mnohem větší, a mohla by tak destabilizovat celou eurozónu.