Němci schválili pomoc španělským bankám. Má zabránit řetězové reakci trhů

Německý ministr financí si mohl oddychnout; němečtí poslanci ve čtvrtek velkou většinou schválili finanční pomoc španělským bankám ve výši až 100 miliard eur (přes 2,5 bilionu korun) z prostředků prozatímního záchranného fondu eurozóny EFSF. Bez jejich souhlasu by ji Německo při páteční konferenci ministrů financí zemí měnové unie nemohlo podpořit.

Poskytnutí prostředků na rekapitalizaci krizí postiženého španělského bankovního sektoru podle očekávání odhlasovala většina poslanců vládní středopravé koalice podpořená zástupci obou nejsilnějších opozičních stran, sociálních demokratů (SPD) a Zelených.

Proti byla celá frakce opoziční marxistické Levice a podle odhadů také necelé dvě desítky eurokritických vládních poslanců.

Hlasování německým poslancům usnadnil fakt, že španělský parlament o pár hodin dříve odhlasoval nejnovější vládní balík úsporných opatření. Ten má do konce roku 2014 snížit rozpočtový deficit až o 65 miliard eur (1,65 bilionu korun).

Zahrnuje například výrazné zvýšení daně z přidané hodnoty, snížení podpory v nezaměstnanosti či zrušení třináctých platů ve státní sféře.

Pro nový úsporný plán hlasovali pouze poslanci vládnoucí Lidové strany, celá opozice byla proti. Nová opatření představil zhruba před týdnem španělský premiér Mariano Rajoy. Od té doby se v ulicích Madridu téměř denně konají protestní demonstrace, kterých se účastní zejména státní zaměstnanci.

Ale zpět do Německa. O pomoc pro Španělsko požádal na úvod mimořádné schůze Spolkového sněmu německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Zdůraznil, že Berlín má velký zájem na stabilizaci ekonomické situace pyrenejského království.

"Dosažení toho je však ohrožováno nejistotou v bankovním sektoru (Španělska)," uvedl Schäuble, podle něhož reformní kroky madridské vlády nemohou začít fungovat, dokud nebudou vyřešeny problémy tamních bank.

"Trhy pochybují, zda je španělský stát schopný dostat pod kontrolu problémy bankovní zóny," dodal ministr financí. Podle něj to zvyšuje riziko řetězové reakce a hrozí "vážné dopady nákazy v Evropě". Současně ujistil zákonodárce, že garance za tuto pomoc bankám převzal španělský stát.

Vláda Mariana Rajoye požádala 25. června o pomoc pro španělské finanční ústavy, jichž se řada nevzpamatovala z krize tamního realitního trhu trvající už od roku 2008. Ministři financí eurozóny poté souhlasili, že umožní Madridu na ni čerpat až 100 miliard eur z EFSF. První tranši 30 miliard eur by Španělsko mělo mít k dispozici do konce července.

Německo je jako nejsilnější evropská ekonomika ze členských zemí eurozóny také největším přispěvatelem do záchranného fondu. Podle rozdělovacího klíče EFSF ručí Berlín za 29 procent obnosu, které mají Španělé získat. Evropská komise ve čtvrtek zdůraznila, že slíbené peníze mohou použít výhradně na sanaci svého bankovního sektoru, a ne například k intervencím na trhu s dluhopisy, jak napsal španělský tisk.