Eurozóna zvažuje umožnit záchrannému fondu neomezené půjčky od ECB, píše německý tisk

Eurozóna zvažuje, že by si její budoucí stálý záchranný fond ESM mohl neomezeně půjčovat u Evropské centrální banky (ECB), a tak razantně zvýšit svou "palebnou sílu".

S odvoláním na nejmenované zdroje z eurozóny to v úterý napsal německý list Süddeutsche Zeitung. Tuto myšlenku podle něj podporují Francie, Itálie i někteří vedoucí představitelé ECB, proti je ale zatím berlínská vláda a německá centrální banka.

Model, o kterém se podle mnichovského deníku diskutuje, předpokládá, že by ESM měl v budoucnu podporovat dluhovou krizí postižené země jako Španělsko nebo Itálii rozsáhlým nákupem jejich státních dluhopisů. Od uměle vytvořené poptávky si zastánci plánu slibují snížení úroků těchto cenných papírů.

Aby se zabránilo tomu, že fondu dojdou peníze, měl by ESM dostat možnost nakoupené dluhopisy ukládat u ECB jako jistinu a oplátkou za ně obdržet další finance.

Podle Süddeutsche Zeitung by tak ESM získal prakticky neomezenou "palebnou sílu", tedy možnost intervenovat na pomoc postiženým státům, a navíc by se tím utišily permanentní debaty, zda disponuje dostatkem prostředků.

Stoupenci této myšlenky dokonce věří, že poskytnutím takové "bankovní licence" fondu by se uklidnila situace na finančních trzích, napsal list.

"Tato myšlenka existuje už delší dobu, ale nikdy jsme o ní konkrétně nehovořili," řekl deníku nejmenovaný vysoký unijní diplomat. Na základě zkušeností z posledních dvou let, kdy se neustále ozývaly pochybnosti o vybavení fondu, rozhodli se prý evropští politici a experti nyní prověřit, zda a za jakých podmínek by ESM mohl získat "přímý přístup" k ECB. Podle dalšího vysokého představitele eurozóny získává tato myšlenka stále více stoupenců.

Proti se podle Süddeutsche Zeitung ale doposud stavěl klíčový člen eurozóny Německo, které se obává, že by tento krok urychlil inflaci, ohrozil nezávislost ECB a mohl by být v rozporu se smlouvami o Evropské unii. Ty totiž bance zakazují financovat jednotlivé státy.

Takové opatření odmítají především obě menší koaliční strany ve vládě kancléřky Angely Merkelové. Pokud by šéfka kabinetu jejich názor ignorovala a znovu ustoupila evropským partnerům jako na posledním summitu EU, nevyloučil mnichovský list ani možnost rozpadu německé koalice.