Šéfové řecké vládní koalice se dohodli na základní podobě dvouletého plánu rozpočtových škrtů v objemu téměř 12 miliard eur (téměř 300 miliard Kč), což po Aténách požadují mezinárodní věřitelé. Zatím se ale neshodli na tom, jak zmírnit dopady škrtů na lidi s nízkými příjmy a důchodce, sdělili vládní činitelé a straničtí lídři.

"Dosáhli jsme politické dohody na úsporném balíku. Příští týden balík definitivně uzavřeme a předložíme trojce (mezinárodních věřitelů)," řekl ministr financí Jannis Sturnaras po setkání vůdců tří koaličních stran v čele premiérem Antonisem Samarasem.

Sturnaras označil nevyřešené otázky za "technické drobnosti", vůdci dvou levicových koaličních stran se ale vyjadřovali jinak. Šéf Demokratické levice Fotis Kuvelis, jehož strana šla do voleb se slibem zachovat euro, ale odmítnout další úspory, prohlásil, že plošné snižování mezd a důchodů kategoricky odmítá a bude prosazovat ochranu chudých. "Lidé s nízkými příjmy nesmí dál krvácet," řekl Kuvelis podle agentury Reuters.

 

Lídr socialistické strany Pasok Evangelos Venizelos uvedl, že vůdci vládních stran budou spolu dál jednat, aby zajistili, že škrty budou vyvážené a spravedlivé a neničily střední třídu.

Razantní vládní škrty, které požaduje EU a MMF za svou pomoc, výrazně přispěly k prodlužování hlubokého propadu řecké ekonomiky. Ta je už čtvrtý rokem v recesi a její výkon během té doby klesl o zhruba pětinu.

Nový plán úspor sestává hlavně z dalšího snižování důchodů, mezd ve veřejném sektoru a výdajů na zdravotnictví. Političtí vůdci i ministři v minulých týdnech zdůrazňovali, že škrty by se měly vztahovat jen na lidi od určité úrovně příjmů, o té se ale ještě nerozhodlo. Strany se také snaží ušetřit škrtů policii a armádu.

Řecko nyní čerpá druhý záchranný úvěr 130 miliard eur. V roce 2010 začalo čerpat první půjčku 110 miliard eur, během čerpání se ale ukázalo, že záchranný úvěr Řecku nebude stačit. Atény se proto dohodly na restrukturalizaci dluhu a nových podmínkách čerpání.