Eurozóna dostane brzy do ruky další nástroj pro boj s dluhovou krizí - Evropský stabilizační mechanismus (ESM). Ministři financí evropských zemí tak musejí začít přemýšlet, kde vezmou miliardy eur na příspěvky do tohoto fondu. Přestože smlouvy o eurovalu už v červnu ratifikoval i český parlament, šéf státní kasy České republiky zatím podobné starosti mít nemusí.
Na plánovaný kapitál fondu ve výši 700 miliard eur totiž přispívají jen státy platící eurem. Ty budou muset do několika měsíců po zahájení fungování eurovalu zaplatit každý poměrnou část z 80 miliard eur. Zbylou sumu pak poskytnou formou záruk, které budou splatné až ve chvíli, kdy fond bude peníze potřebovat na pomoc některé krachující zemi.
Dřív nebo později zaplatíme
Neznamená to ale, že by vznik eurovalu, kterému dal definitivně zelenou ústavní soud v poslední dosud váhající a zároveň ekonomicky nejsilnější evropské zemi - Německu, neměl na Česko dopady v budoucnu. Praha se totiž zavázala stát se členem eurozóny už při podpisu přístupové smlouvy k EU.
Výjimku si na rozdíl od Británie, Dánska nebo Švédska nevyjednala, přestože to v minulých měsících navrhovala řada ekonomů včetně prezidenta Václava Klause. Pokud tak neučiní ani v příštích letech a eurozóna se nerozpadne, dříve nebo později se bude platit eurem i v tuzemsku.
Například premiér Petr Nečas odhaduje, že to může být za osm až deset let. Pak se Česko zároveň stane i členem ESM se všemi souvisejícími povinnostmi. Kolik bude přispívat? "Závazek ČR bude zahrnovat zhruba 40 miliard korun splaceného kapitálu a povinnost dodat dalších cca 310 miliard korun v případě potřeby," vypočítává ekonom Pavel Kohout z poradenské společnosti Partners. Euroval ESM tedy v budoucnu může znamenat pro české veřejné finance velkou zátěž.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
