Revoluce v názvosloví: Z nájemce bude pachtýř a z půjčky zápůjčka. Nechybí ani výprosa

Právníci už je znají, podnikatelé a běžní lidé se s nimi většinou poprvé setkají až po prvním lednu 2014 - řeč je o prozatím neznámých pojmech a názvech, které zavádí nový občanský zákoník.

Například věřitele a dlužníka autoři nového zákoníku zachovali. Setkáte se s nimi ale jen ve zcela obecné rovině. Pro konkrétní smluvní vztahy pro ně totiž právníci vymysleli zcela specifická pojmenování.

"Nejsme ale formalisté, není to jako za starých časů, kdy v římském právu existovaly tzv. stipulační smlouvy. Ty byly platné, když byla pronesena jejich přesná formulace. To už dnes dávno není," komentuje novinku Petr Čech z katedry obchodního práva Právnické fakulty UK v Praze.

Například u úvěrové smlouvy se ale z dlužníka stává úvěrovaný a z věřitele úvěrující. Místo půjčky se pak nově bude psát a říkat zápůjčka. Půjčíte-li si, budete vydlužitel a proti vám bude stát (místo obyčejného věřitele) zapůjčitel.

"Změny vznikly zejména kvůli tomu, aby každý ihned v praxi poznal, kdo podepsal jaký typ smlouvy. Obecné termíny nahrazují v nové normě velmi specifické pojmy, usnadní to orientaci ve smlouvách," doplňuje informaci Petr Čech.

Zatím ale byla řeč jen o změně některých konkrétních pojmů. Zákon však stanoví i zcela nové typy smluv. Poznáte je snadno, pochází z období první republiky a tomu odpovídají i jejich názvy - výprosa a pacht.

Výprosa a výpůjčka

Výprosu zatím současné právo nezná, jedná se vlastně o obdobu (variantu) klasické výpůjčky (ta věcně zůstává v zákoně ve své původní podobě). Půjčitel, od kterého si výprosník věc vyprosí, mu ji (stejně jako u výpůjčky) přenechá k bezplatnému užití. Oproti běžné výpůjčce si ale obě strany dopředu neujednají dobu ani účel užití této věci. Půjčitel tak po vás může věc chtít kdykoliv zpět.

Příklad: Soused si od vás ´vyprosí´ sekačku, aniž by konkretizoval čas a účel jejího využití. Jako majitel sekačky ji pak můžete kdykoliv požadovat zpět, zákon výprosníkovi nezaručuje právo sekačku užívat.

Některé změny v terminologii nového občanského zákona:

- Pojem "občanská sdružení" se nově mění na "spolky".

- Vrací se pojem "závdavek" - kdo jej dá, podává důkaz o smlouvě a současně poskytuje jistotu, že svůj dluh splní a která propadne, pokud se nesplní.

- Vrací se pojem "rozhrady" - to budou ploty, zdi, meze, strouhy a jiné podobné přirozené nebo umělé rozhrady mezi pozemky.

- Něco z terminologie předkupního práva - zákon hovoří o "dlužníku" (to je ten povinný), předkupníku (ten oprávněný) a "koupěchtivém" (ten třetí, který má zájem od dlužníka koupit).

- Zajímavé pravidlo: "Poškodí-li škůdce věc ze svévole nebo škodolibosti, nahradí poškozenému cenu zvláštní obliby." - tj. zavádí se zákonný pojem "svévole" a "škodolibost". V prvním případě jde o radost škůdce z toho, že škodí, lhostejno komu (demoluje třeba auta v ulici a je mu jedno, čí jsou). Ve druhém případě má škůdce také radost z toho, že škodí, ale namířenou proti konkrétní osobě (sousedovi třeba zničí jeho oblíbenou rostlinu a má radost z toho, jak se nad tím trápí).

Pacht a nájem

Nájem bude mít stejně jako výpůjčka také dvě konkrétnější podoby: nájem a pacht. V čem budou stejné? Oba typy smluv jsou úplatným přenecháním věci. Na základě běžné nájemní smlouvy vzniká i dnes pronajímateli povinnost přenechat předmět nájmu k dočasnému užívání.

Smlouva o pachtu ale zavazuje propachtovatele (původně nájemník) nejen k tomu. Pachtýř (původně nájemce) má na rozdíl od nově definovaného nájemce právo brát z věci i její výnosy a zisky.

 Příklad: Po pronajatém pozemku budete moct jen chodit na procházku, na propachtovaném pozemku budete moct i vydělávat. Z nájemců a nájemníků budou rázem v mnoha případech propachtovatelé a pachtýři.