Když se koncem 60. let minulého století procházeli lidé po povrchu Měsíce, málokdo pochyboval o tom, že v roce 2012 bude cestování vesmírem rutinou a dobrým byznysem. Skutečnost zatím ale pokulhává za velkolepými sliby a očekáváními. Na Mezinárodní kosmickou stanici se dostalo jen sedm turistů, za cestu platili ruské kosmické agentuře od 20 do 35 milionů dolarů a na stanici plnili různé výzkumné úkoly, aby jen tak nezaháleli. Situace se možná změní, protože do kosmu míří byznysmeni.
Soukromníci mají šanci získat klienty, protože od loňského roku Rusové přestali "vozit" kosmické turisty. Jejich kosmické lodě jsou plně vytížené (také velmi dobře zaplacené) vožením regulérních amerických i evropských astronautů.
Proč na oběžnou dráhu Země i po 40 letech od první výpravy na Měsíc stále létá jen pár vyvolených a o vzdálenějších cestách si můžeme nechat jen zdát? Krátce po dobytí Měsíce se změnily priority a vlády kosmických velmocí - Spojených států i Sovětského svazu - se začaly více soustředit na pozemské problémy. Do vzdálenějšího vesmíru od té doby posílají jen bezpilotní výzkumné sondy a své astronauty drží při Zemi, na Mezinárodní kosmické stanici, pár set kilometrů nad našimi hlavami.
Zbývá vám ještě 90 % článku
Vyberte si přístup na míru
Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
HN měsíční
90 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 329 Kč
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený.
Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte
předplatné.
Vyberte způsob sdílení