Neplaťte nedoplatky na mýtném, vyzvalo sdružení Česmad své členy. Kvůli chybám ve vymáhání

Sdružení automobilových dopravců Česmad Bohemia vyzvalo dopravce, aby neplatili několik let staré nedoplatky na mýtném, v rámci výzvy "Konec tolerance". Ve vybírání mýtných nedoplatků podle Česmadu panují "skandální poměry".

Důvodem výzvy byla poslední vlna výzev k platbám, které Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) rozeslalo prostřednictvím advokátní kanceláře Němec, Bláha, Navrátilová na konci října. Tato vlna výzev vykazuje vysokou, mnohdy až  50procentní chybovost. Na setkání s novináři to řekl generální tajemník Česmadu Martin Špryňar.

ŘSD v reakci uvedlo, že vybírat nezaplacené mýtné byť s několikaletým zpožděním mu ukládá zákon.

"Mnoho zde uváděných údajných nedoplatků totiž buď vůbec nevzniklo, nebo byly uhrazeny. Je nepřijatelné, aby stát postupoval metodou pokus-omyl, ale při tom šikanoval a finančně zatěžoval podnikatele," upozornil Špryňar.

Právní bouře

Česmad kvůli postupu ŘSD a právníků podal ústavní stížnost na jednání advokátní kanceláře a podává žalobu na ŘSD z titulu nekalé soutěže dle Obchodního zákoníku. Kromě toho podává Česmad trestní oznámení na neznámého pachatele za maření úkolu úřední osoby z nedbalosti v souvislosti se Zákonem o majetku státu a vymáhání údajných nedoplatků jen od části uživatelů mýtného systému.

To podle Martina Felixe, mluvčího sdružení, souvisí s tím, jak stát postupuje vůči zahraničním dopravcům, od nichž vymáhá dlužné mýto jen ve zlomku předepsané výše. ŘSD totiž podle Špryňara vymáhá nedoplatky pouze od tuzemských dopravců, což je pro ně jednodušší, a zvýhodňuje tím zahraniční špeditéry.

Řada neoprávněných požadavků podle Česmadu vznikla například tak, že mýtný systém automaticky dopočítal částku za úseky, kdy se palubní jednotka nespojila s mýtnou branou. To ale nemuselo nastat kvůli chybě jednotky, ale například tím, že dopravce placený úsek ve skutečnosti neprojel.

"Máme vozidla vybavená navigačním a monitorovacím systémem. Máme tedy přesné argumenty o tom, zdali se vozidlo skutečně nacházelo na zpoplatněné trase, nebo zdali jelo jinudy," uvedl viceprezident Česmadu Jiří Povolný, který zároveň řídí dopravní firmu.

Kromě těchto případů firmy rozporují situace, kdy ŘSD po dopravcích vymáhá nedoplatky za vozidla, která jim nepatří, nebo poplatky za vozidla lehčí 12 tun, která v roce 2010 platbě elektronického mýtného nepodléhala.

Dopravci počkají na Ústavní soud

Ústavní stížností se chce sdružení podle Špryňara domoci rozhodnutí, zda při sporech státu s dopravci jde o veřejnoprávní vztah, nebo soukromoprávní vztah, protože mezi těmito kategoriemi je rozdíl v tom, co si může ŘSD vůči dopravcům dovolit.

Do doby rozhodnutí ústavního soudu mají dopravci podle Špryňara výzvy k platbě od výše uvedené advokátní kanceláře ignorovat, nebo je posílat zpět s odůvodněním, že obsahují neúnosnou míru chyb a podstoupit raději správní řízení.

Dopravci si podle prezidenta Česmadu Vladimíra Starosty stěžují na téměř šikanozní jednání a vyhrožování ze strany advokátní kanceláře. "Je nepřijatelné, aby stát postupoval metodou pokus-omyl, ale při tom šikanoval a finančně zatěžoval podnikatele," dodává Felix.

Letošní vlna výzev k vyplacení nedoplatků je čtvrtou v pořadí.

ŘSD prostřednictvím advokátní kanceláře vymáhá zpravidla částky ve výši několika tisíc korun, kvůli kterým většina dopravců neriskuje soudní spor a raději je zaplatí. Ročně podle sdružení ŘSD vymáhá po dopravcích nedoplatky v řádu milionů korun. Činí tak s několikaletým zpožděním, na což si dopravci rovněž stěžují.