Šéf Kapsch v Česku: Auta budou už brzo hlásit, kolik volných míst je na vašem parkovišti

Auta, která řidičům radí, jak rychle (pomalu) jet na příští zelenou, varují před blížící se motorkou nebo prudce brzdícím vozidlem, ale také vědí, kdy vám letí letadlo nebo zda je před centrem kolona a na parkovišti u metra poslední tři volná místa.

To vše je otázkou blízké budoucnosti v automobilovém průmyslu a na silnicích, naznačuje v rozhovoru pro IHNED.cz ředitel Kapsch ČR Karel Feix.

Proč je účast tady ve Vídni na kongresu ITS pro Kapsch důležitá?

Světový kongres má už skoro dvacetiletou tradici, tohle je devatenáctý ročník. Pravidelně se každý rok střídá jiný kontinent, Amerika, Asie, Evropa. Příští rok bude v Tokiu. Největší počet firem tu mají Japonci, pak jsou to Evropani, Korea a Čína.

Tenhle ročník je pro nás mimořádný také tím, že je tu Kapsch jako rakouská firma doma.

Telematika se stává zdrojem peněz pro stát, to je otázka mýta a druhá složka je bezpečnost a plynulost provozu.

Představujete zde nějakou novinku?

Nový světový standard komunikace mezi vozidly a infrastrukturou na kmitočtu 5,9 gigahertz, měl by sloužit pro komunikaci mezi vozidly i mezi vozem a infrastrukturou, jako jsou dopravní světla, dopravní cedule, informace o práce na silnici. Je otázka času, kdy by na tyto informace reagovalo vozidlo i bez zásahu řidiče. Praktické je také možnost dostávat do auta informace o letech, když jedete na letiště, nebo o volných parkovacích místech, když jedete do centra.

Třeba dopravní inženýrství dnes jasně říká, že když se začíná provoz na dálnici zahušťovat, tak se vyplatí, aby všechna auta jela třeba osmdesátkou, než dojíždět stovkou a stát v kolonách.

K tomu slouží tabule pro dynamické řízení provozu, které fungují i v Česku, vyrábí je třeba Eltodo nebo Swarco, my je integrujeme do systému.

Máte během kongresu čas i na obchodní jednání, podpisují se tu nějaké kontrakty?

(Smích) Tady na kongresu ne, to se dělalo někdy v dobách před listopadem. Ale chlubíme se tu velkým úspěchem, což je dlouhodobý kontrakt na dodávku mýtných systémů pro Severní Ameriku, 16 států severovýchodu USA, New York, Chicago až k hranicím s Kanadou. To je pro rakouskou, tedy evropskou firmu ohromně prestižní záležitost.

Další je projekt mýtného v Rusku mezi Moskvou a Sočí před zimní olympiádou 2014. Rozsáhlý systém budujeme také v Polsku a důležitá je také zakázka na hybridní systém mýtného ve Francii.

Pojďme do Česka, což čtenáře asi zajímá nejvíc. Kolik se u nás ročně vybere na mýtném?

Ta částka mírně roste, za letošní rok počítáme s 8,5 miliardy korun.

Kapsch čelí v Česku kritice NKÚ, že mýtný systém je v Rakousku a Německu levnější. Vy jste se proti té zprávě ohradili, že je to míchání jablek s hruškami. Navíc NKÚ uvádí za loňský rok výběr 4 miliardy, vy osm. Jak si to vysvětlujte?

My nejsme kontrolovaný subjekt, tím bylo ŘSD, ale ozvali jsme se, protože to poškozuje i naši pověst. Myslím, že NKÚ tu zprávu hrubě podcenilo, doufám že neúmyslně. Už v září loňského roku, když uvedli, že se vyberou čtyři miliardy, tak v tu chvíli bylo vybráno už téměř šest miliard.

Opírali se o nějakou obecnější studii, mluví se o Karlově Univerzitě, ale my jsme ji dodnes neviděli, k té zprávě ani nebyla přiložena. Vznesli jsme proti tomu námitky a Kontrolní výbor parlamentu ji nedávno NKÚ vrátil, že potřebuje více informací.

Takže v Rakousku podle vás není výběr mýtného efektivnější?

Jde o to, že v Rakousku mají jednak vyšší mýtné poplatky, jednak dvojnásobnou síť dálnic, která má asi navíc asi o třetinu větší vytíženost, jezdí tam tedy více kamionů. Když se to přepočte, vychází to u nás srovnatelně s Rakouskem, o trochu lépe než v Německu.

Ministerstvo dopravy by v listopadu vládě mělo představit návrh, jak chce rozšířit mýtné na silnice první třídy. Kapsch má se státem smlouvu do roku 2016. Jaké řešení byste nabízeli?

Hybridní systém. Pro širší síť silnic je vhodnější satelit, ale stejně potřebujete mít čas od času mikrovlnnou bránu pro kontrolu. Pokud by řidič nechal palubní jednotku doma, samotný satelit to nedokáže odhalit, museli byste toho řidiče chytit za ruku. Brána pozná, když projede vozidlo, které nesplňuje podmínky, může ho i vyfotit.

Satelitní systém je výrazně dražší kvůli poplatkům pro mobilní operátory, přenos dat optickými kabely po zemi je levnější. Proto si myslím, že u dálnic budou vždy výhodnější brány.

Čistě satelitní systém má Slovensko a zatím tam náklady na provoz dosahují asi 50 % toho, co se vybere, což je nepřiměřené a je to navíc i proti pravidlům Evropské unie.