Téměž tři čtvrtiny zaměstnanců v ČR běžně pracují přesčas

Bezmála tři čtvrtiny lidí běžně tráví ve svém zaměstnání více času, než mají uvedeno v pracovní smlouvě. Čtvrtina tuzemských firem považuje práci přesčas za standard a počítá s tím již v základních mzdách. To jsou hlavní výsledky říjnového průzkumu Jobs.cz mezi zaměstnanci a zaměstnavateli.
Otázky cílené na zaměstnance na portálu Jobs.cz zodpovědělo 2 818 respondentů. 26 % z nich uvedlo, že přesčas pracují zcela běžně, hodiny navíc však nepočítají. Pouze 10 % lidí naopak kategoricky tvrdí, že přesčas nepracují nikdy. Nejvýraznější zastoupení (35 %) mají zaměstnanci, kteří věnují práci přesčas každý měsíc více než dvacet hodin, tedy více než hodinu každý pracovní den. Dalších 13 % lidí uvádí, že také pracují nad rámec svého úvazku, v úhrnu však jde o méně než 20 hodin měsíčně. Zbylých 16 % zaměstnanců v práci zůstává déle jen zcela výjimečně.
Výrazný rozdíl mezi vykazovanou (viz např. statistiky ČSÚ) a skutečně vykonávanou prací přesčas vyplývá mimo jiné z postupné změny pracovních návyků. „V mnoha profesích dnes není nutné být fyzicky neustále přítomen na pracovišti. Celou řadu úkolů lze díky vzdálenému přístupu k firemnímu mailu a do interních systémů řešit odkudkoliv i mimo obvyklou pracovní dobu. Rozšíření chytrých mobilních telefonů s neustálou synchronizací účtů a služeb tento fenomén dále posiluje. Důsledkem je, že se práce přesčas většinou ani nevykazuje a je považována za zcela samozřejmou,“ uvádí Tomáš Ervín Dombrovský, mluvčí společnosti LMC, provozovatele portálů Jobs.cz a Prace.cz.
Dokládá to také pohled na přístup firem. Těch se do souběžně prováděného šetření zapojilo 177. Čtvrtina z nich (25 %) považuje pracovní nasazení nad rámec smluvených hodin za samozřejmost, a proto je odměna za takový výkon již zahrnuta ve sjednané mzdě. Dalších 32 % zaměstnavatelů kompenzuje přesčasy možností vybrat si náhradní volno, nebo si podle potřeby jinak rozvrhnout pracovní dobu. 43 % firem přesčasovou práci odměňuje finančně, buď ve formě zvláštních odměn (32 %), nebo zvýšením variabilní složky mzdy (11 %).
„Zejména u vyšších pracovních pozic dnes zaměstnavatelé běžně počítají s občasným nasazením nad rámec smluvně stanovených povinností. Zaměstnanci jsou rovněž obvykle srozuměni s tím, že když je potřeba v termínu dokončit nějaký projekt, neodcházejí po osmi a půl hodinách standardní pracovní doby,“ doplňuje Dombrovský.

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace