Od Estonska by se ostatní země eurozóny měly učit. Ekonomický růst překonal očekávání

Hrubý domácí produkt Estonska se ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšil o 3,4 procenta.

To je citelné zlepšení proti druhému čtvrtletí, kdy růst podle tamního statistického úřadu činil 2,2 procenta.

Analytici čekali zpomalení tempa, o lepší výsledek se zasloužila hlavně domácí poptávka.

Estonsko je členem eurozóny, kde je podobný růst spíše výjimkou. Eurozóna se kvůli dluhové krizi už delší dobu potýká s útlumem poptávky a její ekonomika jako celek oslabuje.

Týká se to ale hlavně zemí v západní Evropě, východ eurozóny potíže zatím zvládá lépe.

Klesá export průmyslu

Analytici v anketě agentury Reuters v průměru očekávali, že tempo růstu ekonomiky zpomalí na dvě procenta. Estonsko má jen asi 1,4 milionu obyvatel a hodnota jeho HDP se pohybuje kolem 16 miliard eur (asi 406 miliard Kč). Z pohledu celé eurozóny je to zanedbatelný objem.

Ve srovnání s předchozím čtvrtletím ekonomika po sezonním přepočtu vzrostla o 1,7 procenta. To je rovněž citelné zlepšení proti předchozímu kvartálu, kdy růst činil 0,5 procenta.

"K růstu nejvíce přispělo stavebnictví a dále informační a komunikační služby," sdělil statistický úřad.

Naopak export průmyslového zboží, což je v Estonsku největší ekonomická oblast, měl na růst ekonomiky ve třetím čtvrtletí negativní vliv.

Estonské ministerstvo financí v srpnu zvýšilo odhad růstu HDP na letošní rok na 2,2 procenta. Do té doby počítalo s růstem o 1,7 procenta.

Naopak eurozóna má před sebou hospodářský propad, který Evropská komise na letošní rok odhaduje na 0,4 procenta.