Hazardní hra o řecký osud: Ministři financí a šéfka MMF se budou přít o miliardy eur

Ministři financí eurozóny mají před sebou další důležitý verdikt pro Řecko. Budou totiž rozhodovat, zda do Atén pošlou další část úvěru, který byl schválen před rokem.

Tento úvěr je rozdělen do několika tranší, tedy částek, které Řecko postupně čerpá. Nyní měla být ve hře suma 32 miliard eur, která podle původního plánu mohla na řecký účet přijít už v létě a Řecko muselo vydat krátkodobé dluhopisy, aby mělo na miliardové splátky.

Podle zdrojů agentury Reuters ministři financí schválí Řecku uvolnění další tranše, která bude nakonec ve výši 44 miliard eur. Země ale peníze nedostane dřív než 5. prosince. A to ještě za předpokladu, že Atény budou mít do té doby splněny všechny zbývající podmínky, na což má 28. listopadu dohlédnout další mise představitelů Trojky (Mezinárodní měnový fond, Evropská centrální banka a Evropská komise).

Plnění rozpočtu lepší, než se čekalo

Průtahy s další částí úvěru jsou způsobeny tím, že řeckým politikům se příliš nechtělo do škrtů a reforem, které slíbili výměnou za peníze od Mezinárodního měnového fondu a zemí eurozóny. Naopak se spíš soustředili na vyjednání nových, měkčích podmínek. Průtahy také způsobily předčasné volby a sestavování nové vlády.

Řecký parlament nakonec minulý týden po třech dnech debat a přes protesty desetitisíců Řeků v ulicích schválil návrh rozpočtu na příští rok, který počítá s dalšími škrty a šetřením. Atény navíc letošní rozpočet plní lépe, než se čekalo. Příští rok už by Řecko mohlo dosáhnout stavu, kdy má vyšší příjmy, než ho stojí provoz státu, ale bez započtení nákladů na splácení dluhu.

Dostane se Řecko na 120 % HDP?

Druhou hlavní otázkou je to, zda dluh Řecka je udržitelný. Cílem původně bylo, aby se do roku 2020 podařilo dostat jeho dluh na hranici 120 procent HDP. Jenže podle dosavadních propočtů to nevypadá, že by se to mělo zdařit. Nyní se pohybuje přes 170 % HDP.

Jde zejména o to, zda a případně kolik prostoru a času navíc by Řecko mělo dostat na to, aby plnilo dohodnuté závazky. Mezinárodní věřitelé Řecka se podle německého deníku Die Welt ve zprávě dohodli, že by Atény měly dostat další dva roky na provedení reforem.

Německo navrhuje odkup dluhopisů

Německo navrhuje, aby Řecko odkoupilo polovinu nesplacených dluhopisů od soukromých věřitelů, a to pouze za 25 procent nominální hodnoty. Výrazně by se tak snížilo zadlužení Řecka a země by byla schopna splnit závazky, které dala výměnou za přijetí mezinárodní finanční pomoci.

O vážnosti situace svědčí mimo jiné i to, že Evropská komise a Evropský stabilizační mechanismus (ESM) povolaly na schůzku právníky, aby návrh odkupu řeckých dluhopisů vyhodnotili.

Lagardeová v. zbytek

Schůzky se taky mimořádně zúčastní i šéfka MMF Christine Lagardeová, která se kvůli tomu rozhodla zkrátit cestu po Asii a místo toho se vydat do Bruselu. V minulém týdnu se totiž rozhádala s některými evropskými zeměmi ohledně Řecka. Lagardeová relativně ostře vystoupila proti plánu dát Řecku další dva roky a trvala na tom, aby Řecko dluh na požadovanou úroveň snížilo podle původního plánu do roku 2020.

Německý člen výkonné řady Evropské centrální banky Jörg Asmussen navrhl, aby eurozóna poskytla Řecku další peníze na dva roky a o konečném řešení rozhodla později. To by odložilo trvalé řešení na dobu po německých parlamentních volbách plánovaných na září 2013.

"Příští týden bychom měli vyřešit financování pro léta 2013 a 2014, musíme si ale upřímně přiznat, že reálně nečekáme, že země bude mít v letech 2015 a 2016 přístup na trhy. To znamená, že bude nezbytný následný záchranný program," řekl Asmussen v německé televizi ZDF.