Mezinárodní věřitelé Řecka se dohodnou na snížení jeho dluhu tím, že mu dovolí zpětně odkupovat jeho dluhopisy na trhu za současné nižší ceny, a také využitím zisků Evropské centrální banky z nákupů řeckých obligací a snížením úrokových sazeb na své úvěry.
Řekl to ve středu německý ministr financí Wolfgang Schäuble poté, co se ministři financí eurozóny v úterý druhý týden po sobě nedohodli na uvolnění další části úvěru zadlužené zemi.
Řecko stále čeká na 31,5 miliardy eur (asi 800 miliard Kč), které mělo dostat už v červnu. Kvůli skluzu v plnění dohodnutých podmínek ale eurozóna uvolnění této tranše neustále odkládá, přestože Řecko už mezitím schválilo další úspory.
Dufek: Když věřitelé pochopili, že ne každá země eurozóny je jako Německo, bylo zle - čtěte ZDE
Řecko se zlobí, že nedostalo peníze. Musíte také dělat to, co jste slíbili, hřmí Samaras - čtěte ZDE
Mezi eurozónou a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) vznikl spor o to, jak zacelit dvouletý výpadek ve financování země. Ministři slíbili, že dohodu uzavřou v pondělí 26. listopadu.
Řecko nebude schopno splnit podmínku snížit do roku 2020 státní dluh na zvládnutelnou úroveň 120 procent hrubého domácího produktu, což chtějí evropské vlády řešit prodloužením tohoto termínu do roku 2022.
S tím ale nesouhlasí MMF, který naléhá na eurozónu, aby zmírnila řeckou zadluženost odepsáním části svého dluhu, což ovšem Evropa odmítá. Obě strany tak jednají o jiných možnostech snížení řeckého dluhu, který se blíží hranici 200 procent HDP.
"Nutná jsou další opatření a my jsme o nich s MMF intenzivně jednali. V podstatě se shodujeme na tom, že výpadek se pokryje a že se to bude možné udělat prostřednictvím zpětných odkupů řeckých dluhopisů na trhu," řekl německý ministr novinářům po setkání s poslanci parlamentu.
Německá kancléřka Angela Merkelová podle zdroje agentury Reuters německým zákonodárcům řekla, že nadlimitní řecký dluh by bylo možné snížit pomocí nižších úrokových sazeb na dluh Řecka u mezinárodních věřitelů a prodloužením jeho splatnosti z 15 na 30 let. Další možností je podle ní posílit úvěrovou kapacitu Evropského fondu finanční stability (EFSF) až o deset miliard eur.
Před úterní schůzkou se objevovaly zprávy, podle nichž se EU rozhodne uvolnit Řecku až 44 miliard eur (až 1,1 bilionu Kč), tedy tři plánované tranše najednou za druhé, třetí i čtvrté čtvrtletí. Bez těchto peněz Řecku reálně hrozí státní bankrot.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
