Kalousek v Bruselu: Česko chce zvláštní deklaraci k bankovní unii, jinak bude proti

Česká republika podmiňuje svůj souhlas se vznikem jednotného bankovního dohledu v EU tím, že unie schválí specifickou deklaraci stanovující práva národního regulátora.

Řada zemí je ale proti této myšlence, kterou za Prahu na úterním jednáním ministrů financí v Bruselu vznesl ministr financí Miroslav Kalousek.

"Chceme deklaraci v podobě politického závazku, že při nejbližší příležitosti bude zakotvena skutečnost, že národní autorita, v našem případě Česká národní banka, bude mít rozhodující slovo, pokud by některá z dceřiných společností měla být změněna na pobočku. Protože pobočky už nepodléhají regulaci domácího regulátora," řekl Kalousek.

Ministr připomněl, že více než 90 procent českého bankovního sektoru je v rukou dceřiných společností bank sídlících v eurozóně. ČR má prý podporu například Maďarska či Bulharska. Z některých jiných zemí ale na český požadavek zazněly kritické hlasy, například z Rakouska.

"Je to poměrně kontroverzní požadavek," připustil Kalousek. Vláda ho ale i tak považuje za klíčový pro případný souhlas se vznikem jednotného dohledu, dodal.

Supervize by se měla týkat zemí eurozóny, avšak přistoupit by k němu mohly dobrovolně i další země. Dohled by měla mít na starosti Evropská centrální banka (ECB), která je současně tvůrcem měnové politiky zemí eura.

"Mojí pozicí dnes, a nemohl jsem mít jinou, bylo prezentovat tento požadavek jako požadavek, který podmiňuje naše ano," řekl Kalousek v reakci na dotaz, zda je ČR připravena použít případně na summitu veto. Tím už pohrozil v minulých týdnech opakovaně premiér Petr Nečas.

Nemělo by to být o nás bez nás

"Těžko můžeme ustoupit od toho požadavku, že by nemělo být rozhodováno o nás bez nás," řekl Kalousek. Pro ČR podle něj není důležité to, jakou by politická deklarace EU měla mít formu, klíčový je obsah, tedy to, aby ČR měla jistotu, že ČNB bude mít rozhodující slovo pro případnou transformaci systémově důležité dceřiné společnosti na pobočku.

Teď ČNB může zabránit výměně aktivit mezi mateřskou a dceřinou společností, pokud to je za jiných než tržních podmínek. V případě jednotného dohledu by to ale bylo komplikovanější, upozornil ministr.

Výtky k návrhům, které jsou na jednacím stole, zaznívají i z řady dalších zemí. Týkají se hlavně nastavení práv a povinností pro jednotlivé země, nebo toho, zda by se supervize měla týkat všech bank eurozóny, nebo jen některých.

Supervize je jen jedním z částí vznikající bankovní unie. V tomto bodě nicméně členské státy disponují právem veta, zatímco u ostatních částí se hlasuje kvalifikovanou většinou.