Prezident Václav Klaus nepodepíše doplněk Lisabonské smlouvy, který umožní vznik nového záchranného fondu eurozóny - Evropského stabilizačního mechanismu.
"Tyto valy považuji za zrůdnou, hroznou věc a já je podepisovat rozhodně nebudu," uvedl v pátek Klaus na setkání týdeníku Euro s manažery.
Klause vyzval k podpisu ve čtvrtek Senát. ČR je poslední zemí EU, která ratifikaci nedokončila. Chybějící Klausův podpis ale prý fungování mechanismu neohrozí.
"To, že dodatek v ČR nebude ratifikován, nebude mít na záchranný fond vliv," ujistil mluvčí české diplomacie Vít Kolář.
Státní tajemník pro evropské záležitosti Vojtěch Belling ve čtvrtek v Českém rozhlase řekl, že fond už funguje a ČR jeho fungování neblokuje. ESM byl spuštěn na podzim poté, co na konci září začala platit smlouva o jeho vzniku.
"V tuto chvíli se na nikoho nečeká, ten mechanismus normálně funguje," vysvětlil Belling.
Klausův podpis se vztahuje na změnu jednoho článku Lisabonské smlouvy. Jde o ustanovení, které potvrzuje pravomoc, kterou už státy mají, uzavírat mezinárodní smlouvy. Nepřenáší ale žádnou pravomoc, takže bylo možné mechanismus spustit dřív, než skončí ratifikace článku.
/klikem na ikonu vstupte na profil/
"Prezident republiky má povinnost ratifikovat mezinárodní smlouvu bez zbytečného odkladu poté, kdy obě komory Parlamentu České republiky vysloví souhlas s ratifikací, jak konstatoval Ústavní soud," uvedl předseda senátního evropského výboru Miroslav Krejča (dříve ČSSD).
Připomenul, že Senát a Poslanecká sněmovna vznik fondu schválily už na jaře.
Místopředseda ČSSD a prezidentský kandidát této strany Jiří Dienstbier obvinil Klause z toho, že svým otálením pohrdá ústavou, porušuje prezidentský slib a ohrožuje pozici Česka na mezinárodní scéně.
Fond by měl pomoct zadluženým zemím
Fond by měl za daných podmínek pomoci zemi platící eurem překlenout problémy s financováním, které by mohly ohrozit stabilitu eurozóny.
Česku před zavedením eura nevzniknou kvůli souhlasu s fondem žádné finanční závazky. Pokud by ČR byla členem eurozóny, musela by během 12 let vložit do fondu 40 miliard korun.
Ručit by musela okamžitě za půjčky ve výši 250 miliard korun; tato částka by se po 12 letech v eurozóně navýšila na 310 miliard korun.
Nový mechanismus má nahradit současný záchranný fond eurozóny (EFSF). Zemím platícím eurem, které se ocitnou v problémech, bude moci půjčit až 500 miliard eur (12,4 bilionu korun).
Splátky půjček z ESM budou mít přednost před splátkami soukromým věřitelům. Vyšší prioritu budou mít jen splátky půjček od Mezinárodního měnového fondu.
Výše příspěvku má záviset ze 75 procent na výši národního důchodu, ze 12,5 procenta na výši HDP a ze zbývajících 12,5 procenta na počtu obyvatel.
