Znamená zákon o trestní odpovědnosti právnických osob, že náš zaměstnanec je také náš nepřítel?

Nedávno uplynul právě rok od účinnosti zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (zákon číslo 418/2011 Sb.,). Jedná se o specifickou vedlejší normu trestního práva, která je ve vztahu k trestnímu zákoníku a trestnímu řádu ve vztahu speciality.

Tento revoluční zákon zavedl do našeho právního řádu institut tzv. „pravé“ trestní odpovědnost právnických osob. To znamená, že ty již nyní mohou být přímo stíhány a odsuzovány stejně tak, jak to bylo dříve možné pouze u osob fyzických.

Právnické osoby mohou být uznány vinnými více než osmdesáti trestnými činy - v zákoně explicitně vyjmenovanými.

Nejedná se pouze o trestné činy tzv. „bílých límečků“, jakými například jsou Úvěrový podvod anebo Dotační podvod. Najdeme zde i takové trestné činy, jako Obchodování s lidmi, Teroristický útok, anebo Účast na organizované zločinecké skupině.

Tento nesourodý soubor trestných činů se ocitl pohromadě díky tomu, že byl sestaven na základě mnoha mezinárodních závazků České republiky. Z režimu zákona jsou vyloučeny pouze orgány výkonné a soudní moci České republiky a územní samosprávné celky při výkonu veřejné moci.

V praxi je zákon aplikován vůči obchodním společnostem, kterých je u nás aktuálně cca 382 tisíc. Tyto společnosti existují za účelem podnikání a tvorby zisku, působí v náročném konkurenčním prostředí a jsou nuceny se řídit ne vždy zcela srozumitelnou legislativou. Rizika trestního postihu jsou pro ně reálná.