Slabší euro by nejvíce prospělo Finsku, Itálii, Nizozemsku a Rakousku. Tyto země mají poměrně velkou průmyslovou bázi, vysoké exporty a vysoké elasticity zahraničního obchodu. Opak platí jednoznačně o Řecku a Belgii.
Je jasné, že Francie by uvítala politiku, která by bránila posilování kurzu eura. Německo se ale staví jednoznačně proti takovému postupu. Jsou tyto rozdílné pozice racionální? Které země by ze slabšího eura těžily a které by naopak utrpěly ztráty?
Odpověď závisí na velikosti exportů a importů, a to jak v celkovém vyjádření, tak co se týče obchodu se zeměmi mimo eurozónu. Dalším významným faktorem je tedy význam průmyslu a cenová elasticita objemu zahraničního obchodu.
Zbývá vám ještě 90 % článku
Vyberte si přístup na míru
Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
HN měsíční
90 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 329 Kč
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený.
Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte
předplatné.
Vyberte způsob sdílení