Jednou z posledních věcí, kterou ještě před rezignací stihl udělat papež Benedikt XVI., bylo jmenování nového šéfa Ústavu pro věci víry, který je známější pod označením "vatikánská banka". Výběrem německého právníka Ernsta von Freyberga zaplnil osm měsíců prázdné místo v čele jedné z nejvlivnějších a nejméně průhledných finančních institucí ve světě. Z něj odstoupil už loni v květnu Ettore Gotti Tedeschi, kterého italské úřady vyšetřovaly kvůli podezření z praní špinavých peněz.
Katolický svět nyní čeká nejen na nového papeže, ale i na zveřejnění zprávy církevní komise, která prověřuje spekulace o vatikánské korupci. Podle italského listu La Repubblica si papež tuto třísetstránkovou zprávu již přečetl. "To, co je v ní napsáno, může být jedním z důvodů jeho rezignace," říká historik Jaroslav Šebek, který se zabývá církevními dějinami. Podle La Repubbliky se v materiálu často vyskytují slova homosexualita, korupce a vatikánská banka.
Finance Svatého stolce i majetek katolické církve přitom zůstávají pohledu veřejnosti skryté už po celá staletí. Církevní majetek byl proto odedávna předmětem nejen skandálů, ale i ostrých střetů se světskou mocí. Ty často vedly k nepřehledným intrikám, při nichž se střetávaly jednotlivé kuriální klany a jejich posledním výhonkem je teď papežská rezignace.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
