EKONOM: Jádro si zaslouží stejnou podporu jako solárníci, říká náměstek ministra průmyslu

Budoucnost české energetiky je hodně závislá na tom, kdy skončí provoz elektrárny Dukovany. Jak vysoké je podle vás riziko, že to bude už někdy kolem roku 2025?

Je to jedna z nejspolehlivějších jaderných elektráren na světě. V energetické koncepci proto počítáme s udržením provozu po dobu 60 let, tedy do roku 2045. Jenže licencování probíhá každých deset let a těžko lze odhadnout, co se stane za 15 či 20 let. S elektrárnou v koncepci počítáme na delší dobu, ale musíme být připraveni i na nepříznivý scénář s ukončením provozu kolem roku 2025. Je to nepravděpodobné, ale myslitelné.

Z jakého důvodu by se tak mohlo stát? Kvůli tlaku Evropské komise, či protijaderných zemí?

To je ten hlavní důvod, žádné technické důvody k tomu nemáme. Hrozí tedy podobná situace, jako nastala na Slovensku před vstupem do Evropské unie. Slováci museli odstavit starší bloky v Jaslovských Bohunicích z čistě politických důvodů. Technické důvody pro odstavení nebyly.

Přesuňme se k Temelínu. Jak jste spokojen s dosavadním průběhem soutěže na jeho dostavbu?

Nejsme v pozici vlastníka společnosti ČEZ, tím je ministerstvo financí. Tendr nás zajímá hlavně z pohledu státní energetické koncepce. Tedy zda je ohrožen termín dokončení nových bloků do roku 2025. Jsme rádi, že je v Česku investor, který má zájem stavět jadernou elektrárnu. Drobná zpoždění v řádu měsíců nehrají zásadní roli.

ČEZ volá po garancích, že nebude prodávat elektřinu z nových temelínských bloků se ztrátou. Jste ochotni dát mu takové záruky?

Jsme pro, ale jen za předpokladu, že nebude fungovat trh s elektřinou. Vše tomu nasvědčuje. Trh s elektřinou se propadá ze tří hlavních důvodů. Prvním je ekonomická recese, druhým kolaps obchodování s emisními povolenkami a třetím legislativní nestabilita. V energetice stavíte na 40 až 50 let, jenže Evropská komise každých pět let kompletně změní energetickou legislativu a neustále zavádí nové regulace.

Evropská komise by mohla regulované ceny schválit, pokud budou platit plošně pro všechny nové zdroje. Těžko je schválí jen pro jednu společnost a jeden projekt.

Zatím zahajujeme předběžná jednání s Evropskou komisí, co a za jakých podmínek je akceptovatelné. Naším cílem je prosadit garance plošně pro všechny větší nízkouhlíkové zdroje, tedy obnovitelné a jaderné zdroje. Pro všechny bychom stanovili jednotnou výkupní cenu, třeba na úrovni 65 eur za megawatthodinu. Sledujeme, zda s podobným návrhem v Bruselu uspějí Britové, kteří už jsou v jednáních s komisí dále.

Řešením může být také znevýhodnění uhelných elektráren. Systém emisních povolenek v Evropské unii kolabuje. Není už načase nahradit jej uhlíkovou daní?

Jsou dva návrhy, jak pokračovat dále. Prvním je svázání povolenek s vývojem ekonomického cyklu, druhým je uhlíková daň. Naší prioritou bude, aby uhlíková daň nepoškodila konkurenceschopnost českého průmyslu. To je možné jen v případě, že ji zavede celý svět včetně USA a Číny.

Jak vypadá černý scénář české energetiky pro blízkou budoucnost?

V čem je dostavba Temelína závislá na provozu elektrárny v Dukovanech?

A jak se bude v příštích dvou dekádách zmenšovat výkon elektráren skupiny ČEZ?

To se dozvíte v čísle týdeníku Ekonom, které vyšlo ve čtvrtek 14. března.