Obě to jsou malé ostrovní země, které svůj ekonomický růst svěřily do rukou bankovního sektoru. V jednom případě nalákáním důvěřivých britských, nizozemských a německých penzistů na vysoké úroky u vkladů, v druhém případě nízkou daní pro firmy a údajně i mhouřením očí nad nekalým původem peněz.
Nejen v tom se podobají studený Island a středomořský Kypr. Zatímco na Islandu lidé v referendu odmítli zaplatit vládní záruku za vklady, které činily asi sedminásobek ročního HDP, na Kypru mají investoři přispět k záchraně vlastních peněz v krachujících bankách zvláštní daní.
Záchranný plán pro Kypr schválili v noci na úterý ministři financí eurozóny. Zdanění peněz na bankovních účtech má vynést peníze, které doplní zhruba desetimiliardovou mezinárodní pomoc pro Kypr.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
