Češi si oblíbili inteligentní elektroinstalace. Domy za ně samy odhánějí děti od bazénu

A jsem tu zas. Na IHNED.cz pokračujeme v aktuálním zpravodajství přímo z Mezinárodního stavebního veletrhu v Brně. Jen kolegyni Veroniku vyměnila Jolana. Jinak vše při starém.

Dejte nám vědět (na karel.tinl@economia.cz), pokud chcete být vidět. Jdeme na to. Začíná druhý den "stavebního maratonu IHNED.cz" ... Středeční dění na veltetrhu i mimo něj jsme sledovali také ON-LINE a najdete ho ZDE.

Stavební firmy jsou kromě státu závislé i na tom, jak se developerům daří prodávat čtvereční metry v jejich projektech. V této oblasti nyní platí to, že staví jen ten, kdo má peníze, a v ideálním případě navíc i pozemky. Druhým trendem je vstup nových hráčů a odchod dříve zavedených společností. Development se stal hitem pro velké investiční společnosti, které nepotřebují tak velký podíl financování z bank. Z těch českých jsou to například PPF nebo CPI Group.

Ve výstavbě kanceláří se postupně dostavilo oživení. V současné době se dostavují dva velké projekty v centru Prahy, jedním je Quadrio na Národní třídě, druhým Florentinum v ulici Na Florenci. Mimo velká města je však výstavba prakticky nulová.

Podle tvrzení developerů se v poslední době výrazně probudila bytová výstavba. I tady je vidět koncentrace trhu, když tři největší developeři - Ekospol, Central Group a Finep - mají dohromady poloviční podíl. "Vše, co je v Praze do padesáti tisíc korun za metr čtvereční včetně DPH, se prodá," tvrdí ředitel Daramis Group Milorad Miškovič. Byty jsou potenciálně zajímavé i pro banky. "Pokud je developer schopný prodat ještě před zahájením stavby 30-35 procent bytů a má minimálně třicet procent vlastního kapitálu, potom je projekt zajímavý," uvádí Filip Hradec z České spořitelny. Podle všeho by se do dvou let navíc měly rozjet velké projekty na smíchovském nádraží (kanceláře) a Rohanském ostrově (byty).

Tradičně se na brněnském výstavišti uskutečnila v rámci stavebních veletrhů už desátá konference Inteligentní budovy 2013. Zaměřila se na problematiku inteligentních budov a domácností v širším kontextu a dále na aktuální koncepci chytrých měst a jejich udržitelný rozvoj.

Přestože stále více firem jde cestou úspor energií, jejich spotřeba v budovách narůstá. Způsobeno je to větším využíváním elektrických spotřebičů a zařízení, ale také ztrátami z provozů ve stand-by režimu či používáním klimatizace. Náklady na energii tvoří v průměru až 25 procent z celkových provozních nákladů.

Jednou z cest pro realizaci úsporných opatření je zavedení energetického managementu. Jím se sledují a řídí operační systémy v rámci budovy (vytápění, klimatizace, ventilace, osvětlení apod.). Management hospodaření s energiemi je nejefektivnější ve velkých komerčních a průmyslových budovách. Provozován je za pomoci speciálně navržených softwarových programů, k jejich využití stačí klasické počítače.

Stále více lidí chce komfortní, ale zároveň efektivní bydlení. Podle odborníků se bude v nedaleké budoucnosti řešit, zda chladnička zjistí chybějící potraviny a objedná je, popřípadě odstraní ty prošlé. Pračka prádlo vypere, vysuší a vyžehlí a doporučí také doplnit šatník podle nejnovějších trendů. Vinotéka bude sledovat nejkvalitnější ročníky a doporučovat investiční příležitosti.

V poslední době se stávají populárními takzvaná sálavá topidla. Systémem je infračervené záření, které neohřívá vzduch, ale přeměňuje se přímo na teplo až při dopadu na povrch předmětů či osob v místnosti. Podle Vladimíra Bartoše ze společnosti Řídící systémy s.r.o., který systém na veletrhu představil, je to největší výhoda sálavých panelů, protože odpadají ztráty při vedení tepla.

Rok poté, co se zcela změnila pravidla pro zadávání zakázek, chystá ministerstvo místního rozvoje novelu a další změny. A to se stavebních firem, pro něž jsou veřejné zakázky podstatným zdrojem příjmů, úzce dotýká. Chce například omezit povinnost zrušit veřejnou soutěž, pokud se do ní přihlásí jen jeden zájemce, nebo ponechat limit výběrového řízení na veřejné zakázky v hodnotě tří milionů.

A právě to se stavebních firem týká nejvíc. Limit, kdy je nutné vypsat stavební zakázku, už klesl ze šesti milionů na tři. Od ledna příštího roku se měl snížit ještě více - na milion, což by byla pro řadu firem, které tyto menší zakázky dělají, další byrokratická zátěž.

"Již v době, kdy se ta současná novela chystala, jsem říkal, že tři miliony stačí. I to už znamená více vypsaných zakázek a také logicky více odvolání k antimonopolnímu úřadu. Právě proto tam nyní čelí náporu stížností," řekl ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský.

Druhá změna se týká toho, že úřady budou moci veřejnou soutěž dokončit, i když se přihlásí jen jeden zájemce. Umožní jim to možnost vypsat opakovanou soutěž, kde už zákon bude jednoho uchazeče akceptovat. U opakovaných veřejných zakázek nebude navíc úřad muset uveřejňovat předběžné oznámení, díky čemuž odpadne měsíční čekání.

Zdroj: HN

Firmám potýkajícím se s dopady krize posílá stát první dobré zprávy. Brzdí sice investice do dálnic, na železnicích chce ale utratit do roku 2015 přes 30 miliard, znovu také začínají programy Zelená úsporám nebo Panel.

Stejně jako v první "zelené úsporám" bude i nový program určen k čerpání podpory na opatření vedoucí ke snížení energetické náročnosti budov - zateplení, výměnu oken, výměnu starých kotlů za nové, na instalaci střešních solárních elektráren, na výstavbu pasivních a tzv. nulových domů apod.

"Zjednodušeně se dá říci, že čím větší úspory, tím vyšší míra podpory," řekl k tomu Jaroslav Hrubeš, náměstek Úseku řízení ostatních programů Státního fondu životního prostředí ČR.

Program Nová zelená úsporám skončí až v roce 2020. Vláda jej chce financovat až 26 miliardami korun získanými z dražby emisních povolenek. Dalších deset miliard pak má pocházet z Evropské unie.

Stavební zakázky

Bude zachován současný limit na veřejné zakázky malého rozsahu na stavební práce v hodnotě 3 miliony.

Měsíc úspory

U opakovaných veřejných zakázek nebude zadavatel povinen uveřejnit předběžné oznámení.

Jeden uchazeč

Když se úřadu nedaří sehnat do soutěže alespoň dvě soutěžící firmy, může výběrové řízení zopakovat a napodruhé vybrat i z jednoho zájemce.

Expert oponent

Od prvního ledna příštího roku nebude muset nadlimitní zakázky velkého rozsahu oponovat expert proškolený ministerstvem místního rozvoje. Ustanovení je o rok odloženo.

Silné stránky stavebnictví:

- vhodná geografická poloha ve středu Evropy
- kvalitní vysokoškolské vzdělání
- nižší mzdové náklady v porovnání s vyspělými zeměmi
- významné společnosti mají silného strategického vlastníka
- schopnost vytvářet technicky vysoce náročné projekty
- rozvinutý a stabilní úvěrový trh

Slabé stránky stavebnictví:

- nízká transparentnost zadávání veřejných zakázek, korupce
- špatná platební morálka, dlouhé doby splatnosti
- vysoký podíl práce na černo, bující "švarcsystém"
- sezonnost, závislost na klimatických podmínkách
- klesající počty kvalifikovaných řemeslníků a učňů

Zdroj: Analýza ČEKIA

Na setkání s agenturou CzechInvest se mluvilo o budoucnosti operačního programu Podnikání a inovace ze Strukturálních fondů. V rámci období 2007-2013 z tohoto programu podnikatelé dostali 72,6 miliard korun, z nichž evropský fond pro regionální rozvoj poskytl 85 procent a zbytek státní rozpočet. Předpokládá se, že následující období 2014 až 2020 bude podobné předchozímu s tím rozdílem, že zřejmě Česko dostane méně peněz.

"Pro příští období navrhuje Evropská komise nová pravidla pro poskytování regionální podpory. Ta by mohla být snížena se současných 40 procent na 25 procent pro velké podniky. K hlavním rizikům v tomto systému patří snížení konkurenceschopnosti ČR v lákání a udržování investičních projektů a snížení konkurenceschopnosti zemí EU vůči ostatním zemím světa. S navrhovanými pravidly už Česká republika vyjádřila svůj nesouhlas," řekl Ondřej Votruba, pověřený řízením Divize Investice agentury CzechInvest.

Nejen na stavebnictví, ale i na samotný veletrh dopadla krize. Počet vystavovatelů oproti loňskému roku klesl, ve srovnání s rokem 2008 dokonce o 75 procent. Naplněných je tu vlastně jen 2 a půl pavilonu (stavební, dřevostavby a Mobitex dohromady), 804 stánků...

A nejsou ani návštěvníci

V areálu výstaviště potkáte nejčastěji obyčejné návštěvníky - lidi, kteří se jdou podivat na Mobitex (souběžný veletrh, kde se prodávají sedačky, obrázky, zrcadla) - pavilony G1 a G2 připomínají obchodní dům s nábytkem a podnikatele tu prakticky nenajdete.

Celý veletrh jsem tak prošel klidnou chůzí (všechny uličky) za 35 minut. A nepotkáte tu ani moc radosti, chybí venkovní show, lákadla. Jediné, čeho si všimnete, je pár hostesek projíždějících areálem na kolečkových bruslích.

V porovnání s loňským strojírenským veletrhem je to smutný veletrh. (ON-LINE reportáže ze strojírenského veletrhu v Brně 2012 si můžete připomenout ZDE.)

Razantním vývojem prošel za posledních 20 let cihlářský průmysl. Oproti 68 cihelnám provozovaným v Česku v roce 1993 je dnes v provozu na 25 závodů. Zatímco v roce 2007 se ročně prodalo v Česku okolo tří milionů krychlových metrů pálených cihel, dnes to podle Cihlářského svazu Čech a Moravy není ani polovina.

Oproti 68 cihelnám provozovaným v Česku v roce 1993 jich loni bylo pouze 25. Ovšem například Heluz, největší výrobce cihel v zemi, zvýšil v roce 2011 obrat na 1,5 miliardy korun a loni ho dokázal udržet zhruba na stejné úrovni.

Stavební spoření čeká největší změna od jeho zavedení. Norma už je ve sněmovně, ale ještě než o ní poslanci začnou hlasovat, opět ji změní. Původně vláda počítala s tím, že peníze ze spoření bude možné použít jen na bydlení či penzijní připojištění. To by se týkalo všech smluv.

Nyní ale poslanci navrhují, aby toto omezení platilo jen na smlouvy uzavřené od roku 2014. Mnohým z nich se navíc nelíbí plán ministra financí Miroslava Kalouska, aby stavební spoření nabízely i běžné banky.

Proto ve stávající podobě zákon nemá nadějné vyhlídky na schválení. „Musí z něj vypadnout, že bude platit i na stávající smlouvy a že se stavební spoření rozdrobí mezi ostatní banky. Pozitivní je, že vláda podle všeho nebude lpět na zpětné platnosti," říká ekonomický expert sociální demokracie a předseda hospodářského výboru sněmovny Milan Urban.

Celý článek - čtěte ZDE.

Výstavba zděného domu (včetně podkladů) trvá podle dat ČSÚ v průměru 2 roky, dřevostavba 3 měsíce - na výhody a nevýhody montovaných domů jsem se ptal tajenice Asociace dodavatelů montovaných domů Blanky Stávkové. Celý rozhovor najdete na IHNED.cz.

Jaký podíl mají montované domy na celkovém počtu nových domů v Česku?

Je to už nějakých 10 procent. Trh se rozvíjí od roku 2000.

O jaké typy domů je zájem?

Většinou jsou to typové domy, cena u nich je jasná ještě před výstavbou a to se zákazníkům líbí.

A velikostně?

Nejčastěji to jsou 3+kk a 4+kk. Jednopodlažní budovy, bungalovy.

Kdo je typický zákazník?

Je to pro mladé lidi, kteří chtějí mít dům postavený do tří měsíců. Je to ale i pro lidi důchodového věku - shánějí i bungalovy o pár místnostech.

A Češi ve věku kolem 40 let?

Je velmi obtížné je přesvědčit, že cihla není to jediné, z čeho se dá stavět.

Podle Českého statistického úřadu české stavebnictví od roku 2008 pokleslo již o více než 20 procent, klesá soustavně již čtyři roky.

"Podle aktuálních odhadů by trh v roce 2013 měl klesnout o další 4,4 procenta. Stavební firmy zhoršují svá očekávání každé čtvrtletí zejména kvůli velice nízké poptávce po stavebních pracích, ale také v důsledku stále se zostřujícího konkurenčního boje, který vede některé společnosti až k tomu, že realizují stavby pod hranicí bezpečné ceny," komentuje výsledky Jiří Vacek, ředitel CEEC Research.

"Od roku 2008 se na ministerstvu dopravy vystřídalo už sedm ministrů. To je, jako byste při výstavbě Temelína měnili každý půlrok stavbyvedoucího."

1. místo:
Veronika Brabcová
Variabilní police

2. místo:
Šimon Schneider / Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně
Lampa Inom

3. místo:
Veronika Chomičová / Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem – ateliér Design keramiky
Sada misek Příšeráci z pašerákova

Klíčovým měřítkem výkonnosti stavebních firem je rentabilita aktiv, která měří čistou výnosnost celkových aktiv podniku a znamená schopnost dosahovat výnosu na základě vložených prostředků. Střední hodnota tohoto ukazatele se v oboru podle údajů společnosti ČEKIA snížila z 5,4 procenta v roce 2009 na 4,4 procenta. V rámci TOP 150 stavebních společností je pokles ještě výraznější (z 6,5 na 4,3 procenta).

Dopady krize na stavebnictví dokazuje zvyšující se doba obratu pohledávek. Ta vyjadřuje počet dní, po které musí podnik čekat, než obdrží platby za dodané zboží a služby. Tato doba se ve sledovaných letech zvýšila ze 73,3 na 83 dní. Při porovnání TOP 150 firem hodnota vzrostla dokonce ze 113,1 na 120 dní.

"Výsledné hodnoty převyšují průměr v České republice, kde se obvyklá doba obratu pohybuje okolo 60 dní. Příliš dlouhá doba obratu pohledávek může vést k problémům zejména u menších firem, které obecně netvoří velké rezervy na profinancování závazků," uvádí ČEKIA. Jako optimální se přitom uvádí doba 48 dní.

Spektrum prezentovaných oborů na veletrhu organizátoři letos seskupili do tematických celků. Skupiny se řadí podle toho, jak postupuje stavba domu. Každý den veletrhu je věnován jednomu tematickému celku, který má v ten den doprovodný program, semináře s odborníky a podobně.

Dnes je hlavním oborem Technické zařízení budov. Klíčové prvky jsou voda, plyn, kanalizace, vytápění a elektro, kam patří výtahy, elektronické komunikace a zdroje energie. Interiér přijde na řadu v pátek a poslední sobotní den veletrhu se zaměří na zahradu a hobby.

Padesát, sto tisíc. Pokud si chcete koupit nábytek od české firmy, musíte počítat s výrazně větší investicí než při návštěvě velkoobchodu Ikea. Iveta Nekužová z českého výrobce nábytku Nadop nám vysvětlila, v čem je český nábytek lepší a proč chápe zákazníky velkých nábytkových řetězců.

„Český výrobek je zkrátka kvalitnější a lépe vyroben. Chodí k nám zákazníci, kteří mají dvacet let sedací soupravu a jsou s ní naprosto spokojeni a chtějí ji jen přečalounit. To se v Ikea určitě nestane," říká Nekužová. Kompletní sedačky od firmy Nadop se pohybují od padesáti tisíc, zákazníci firmy většinou pochází podle slov Nekužové z vyšší vrstvy. „Je to o tom, že český člověk nemá peníze. Dvě třetiny národa nemají průměrný plat. Ty lidé takové částky prostě nemají na účtu. Naprosto chápu, že si koupí to, na co mají," vysvětluje Nekužová.

Jaký je tedy největší rozdíl mezi českým výrobkem a výrobkem z řetězce? Lucie Jurosz z Klastru českých nábytkářů vysvětlila, že velkovýrobce se dostane na tak nízkou cenu hlavně kvůli úspoře na materiálu a na dopravě. „Když si koupíte něco od českého výrobce, udělá vám k tomu full servis. Přijedete k němu, objednáte to, on vám to doveze, poskládá, namontuje, postaví na místo, utře z toho prach a odchází. Když jdete do velkého řetězce typu Ikea, musíte tam zajet, vybrat si to, komunikovat s deseti prodavačkami, potom musíte jít do toho skladu, sám si to naložit, převézt si to do auta a domů. Doma to rozložíte, vypadne vám z toho sto padesát dílků a máte puzzle na tři týdny. Takže v tom je ta úspora," s úsměvem popisuje Jurosz.

Další úsporou je materiál. „Dřevotřískové desky se tradičně dělali na 18 mm, Poláci přišli s 16 mm a Ikea je schopná je dělat 13 a 14 mm. Ta pevnost a uchycení šroubů je potom někde jinde," upozorňuje Jurosz.

Hovoří o sobě jako o "klikaři" ... dřevěné kliky sice vyrábí jen zhruba rok a půl, truhlařina ale byla vždy jeho koníčkem. A minimálně na domácím trhu zatím nemá konkurenci. "Nevím o nikom, kdo by se něčím takovým zabýval," říká ke svému podnikání pod značkou Umělecko-řemeslná dílna Mavlnka Marek Vodička.

"Dělal jsem před dvěma lety jedny dveře z jasanu a třešně, na zakázku - měly i dřevěnou kliku. Bavilo mne to, konkurence v truhlařině jako takové je nicméně vysoká, tak jsem se rozhodl jen pro ty kliky," říká nám ve svém mini-stánku na Stavebním veletrhu v Brně.

"Věděl jsem jednoduše, že chci dělat se dřevem, že chci vyrábět hezké věci a zároveň potřebuji, aby to lidi ocenili. Dělám ale dál i umělecké skříně, okna a dveře - je to často kombinace truhlařiny a řezbařiny," dodává k tomu Marek.

Zatím své kliky prodává po jednotlivých kusech, přes internet. Do budoucna hodlá spolupracovat s výrobci srubů a dřevostaveb. "Bez nich by se to neobešlo. Pro mé podnikání jsou chlebodárci stavitelé a architekti, kteří mají v prodejně takový panel, jako mám teď tady na veletrhu," říká.

Jubilejní 10. ročník salonu obchodních příležitostí malých a středních firem Kontakt-Kontrakt začal ve středu u příležitosti Mezinárodního stavebního veletrhu v expozici Regionální hospodářské komory Brno v pavilonu F.

Na dvoudenní akci se zaregistrovalo 260 firem z tuzemska i zahraničních a organizátoři pro ně připravili celkem 690 jednání.

Tato iniciativa podporuje především malé a střední podniky i výzkumné instituce při hledání obchodních partnerů, zákazníků a dodavatelů, a při transferu technologií. Kromě firem se akce účastní i devět fakult technických a ekonomických univerzit.

O tom, co vše už dnes dovede inteligentní elektroinstalace jsme si popovídali s Gabrielou Dvořákovou z firmy Microcomp Plus. Jde o montážní firmu, která zařizuje vše od projektové dokumentace, montáže až po naprogramování celého systému v domě.

„Každý si může dnes zvolit mezi klasickou instalací nebo tou inteligentní. Díky inteligentní elektroinstalaci můžete regulovat topení, osvětlení, kamerový systém, zavlažování a podobně. Majitel, který je v práci, pak na svém mobilním telefonu vidí, že už děti přišli ze školy a třeba jestli se nepřibližují k bazénu. Můžete mít vedle postele knoflík, který vám dole sepne rychlovarnou konvici nebo pustit domácí kino. Vše je vedeno do jedné centrální jednotky a to všechno lze ovládat přes internet," popsala Dvořáková. "Zatím jsme neměli žádný problém s tím, že by někdo chtěl organizovat cizí dům."

„Dříve jsme dodávali jen firmám, ale teď s příchodem chytrých telefonů už si to začínají lidé dávat do domů, i do bytů. Převážně jsou to mladší zákazníci, kteří mají vztah k IT technologiím, ale ani starší nejsou výjimkou," říká Dvořáková.

„Lidé mají předsudek, že je to drahé a ani si nechtějí nechat udělat nabídku. Vyjde to asi o 20 až 25 procent dráž než klasická elektroinstalace," porovnala pro IHNED.cz Dvořáková.

Investice jsou velkým zdrojem peněz pro města i obce. Největším problémem je, že regiony nejsou vidět, neprezentují se, investoři se o možnostech v nich nedozvědí. Proto by měla sídla spolupracovat s developery nebo nějakou realitní agenturou.

O volných zónách je také většinou nedostatek informací. Uvedla to Klára Fitsch, koordinátora Panattoni Czech Republic Development s.r.o.

Jedním ze zvýrazněných témat veletrhu je problematika rekonstrukcí, hlavně panelových domů a bytů. Centrum pasivního domu připravilo model panelové bytu o rozměrech asi 5 m x 8 m a na jednotlivých stěnách bude ukazovat tři rekonstrukční fáze domu - před rekonstrukcí, po standardní rekonstrukci a po komplexní energetické sanaci budov.

Na modelu si tak návštěvníci mohou prohlédnout správnou konstrukci oken, správné osazení do zateplených stěn, ošetření osazovací spáry, včetně zajištění vzduchotěsnosti. Celý model bude koncipován jako vzdělávací pomůcka - na stěnách a v okolí modelu budou informační cedule a značky, které usnadní porozumění technickým parametrům.

Centrum pasivního domu v pavilonu P, které zde představuje model pasivního paneláku, se snaží hlavně sdružovat realizátory těchto staveb a pomáhat jim v jejich práci.

„Princip Centra pasivního domu je sdružit výrobce a projektanty pasivních domů a pomocí seminářů a školení zvýšit úroveň znalosti o takových stavbách. Aby mohl někdo vstoupit do našeho sdružení, musí prokázat zkušenost s realizací, případně projektováním pasivního domu," popisuje konzultant Centra Tomáš Mansbart. Na centrum se může obrátit každý, kdo se chystá pasivní dům stavět. Sdružení mu pak zprostředkuje kontakt na jednotlivé realizátory, nabídce tvorbu projektu a konzultace. „V současné době je velmi zajímavý projekt Domu pro seniory v Modřicích. Ten navrhovali naši členové a i konzultace šly přes naše centrum."

Z pohledu infrastruktury je v současné době určitě nejdiskutovanější rekonstrukce dálnice D1, která je rozdělena do 21 úseků o celkové délce 160 kilometrů a měla by trvat do roku 2018. Už koncem dubna by se mělo začít na dvou úsecích. Mezi Větrným Jeníkovem a Jihlavou budou stavět firmy COLAS CZ a POOR, mezi Lhotkou a Velkou Bíteší společnosti OHL ŽS a Alpine Bau CZ. Oprava těchto úseků by měla stát 650 a 697 milionů korun. Celkové náklady na rekonstrukci D1 by měly dosáhnout 14 miliard korun.

Když už ne spásou, tak alespoň útěchou pro české stavebnictví by mohla být případná dostavba dvou bloků Jaderné elektrárny Temelín. Neoficiálně se hovoří o investici 200-300 miliard korun, přičemž stavebnímu sektoru by měla připadnout zhruba třetina. Na dostavbu podávají nabídku americká společnost Westinghouse a česko-ruské konsorcium MIR.1200. Pro Westinghouse má být generálním dodavatelem stavebních prací Metrostav, v případě vítězství MIR.1200 firmy Hochtief CZ a PSG International.

"Pro české firmy by to určitě byla velká injekce," míní šéf Hochtiefu Bílek. Podle něj může vytvořit až 50 tisíc pracovních míst. Generální ředitel Metrostavu Pavel Pilát je o něco skeptičtější. "Určitě je to významný projekt, ale na druhou stranu je mediálně příliš nafouklý. Reálně se začne stavět nejdříve v roce 2017. Když těch 70 až 100 miliard rozdělíte zhruba na 10 let, bavíme se o prostavěných 10 miliardách ročně. A celé stavebnictví v době boomu přesáhlo 500 miliard," upozorňuje. Navíc zatím není jisté, jestli se Temelín bude vůbec stavět. A rozhodovat bude hlavně politika.

Zdroj: Sektorová analýza HN

- Nástup velkých finančních skupin

- Vstup českých investorů z jiných oblastí, kteří se snaží zabránit znehodnocení vlastních prostředků

- Spekulativní výstavba kancelářských budov

- Diverzifikace trhu bytů

- Velké projekty o něco blíž skutečné realizaci

Naše mise v Brně tímto okamžikem končí. V příštích dnech ale zveřejníme na IHNED.cz "dozvuky veletrhu", který budeme i dále sledovat. Vydáme rozhovory se stavebníky, které se sem - do ON-LINE reportáže - jednoduše celé nevešly. A určitě se ozveme, jakmile se bude na výstavišti dít něco zajímavého. A teď už jedeme otestovat D1 - směr Praha.

Děkujeme, že jste nás na IHNED.cz sledovali. Na případné poznámky, výtky i děkovné emaily čekáme na emailu karel.tinl@economia.cz.

Karel Tinl, Veronika Zemanová a Jolana Rumanová