Přehled zdravotní pojišťovně. Projděte si podrobného průvodce vyplnění

Termín pro podání Přehledu zdravotní pojišťovně se odvíjí od termínu daňového přiznání. Podnikatelé musí vždy podat Přehled nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měli podat daňové přiznání. Pokud mají daňového poradce, kterého zplnomocnili ke zpracování a podání daňového přiznání, mají lhůtu pro podání tohoto přiznání (a zaplacení daně) do 1. srpna 2014. 

Skutečnost, že daňové přiznání zpracovává za OSVČ daňový poradce, musel pojistník oznámit své pojišťovně například doložením kopie jeho zplnomocnění na finančním úřadě do 30. dubna 2014. 

Přehled odevzdává i OSVČ, která má daň stanovenou paušální částkou, nebo OSVČ, na kterou byl prohlášen konkurs, či osoba, která má příjmy ze samostatné výdělečné činnosti a není povinna daňové přiznání podávat (má nízké příjmy, má pouze příjmy zdaňované zvláštní sazbou daně apod.). OSVČ, které nejsou povinny daňové přiznání podávat, předkládají tento Přehled nejpozději do 8. 4. 2014.

Jaké příjmy do Přehledu zahrnout?

Do Přehledu se zahrnují veškeré příjmy a výdaje z roku 2013. Výše ztráty za předchozí zdaňovací období, uplatňovaná pro daňové účely, se nezahrnuje. Podrobněji se budeme této položce věnovat v níže umístěném návodu návodu k vyplnění Přehledu ve čtvrtém oddílu.

U spolupracující osoby se za příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení považuje její podíl na společných příjmech.

U osoby, která vede účetnictví, u společníka veřejné obchodní společnosti a u komplementáře komanditní společnosti se za příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho udržení považuje základ daně z příjmů z této činnosti (tzv. dílčí základ daně).

U osoby, která je poplatníkem daně z příjmů stanovené paušální částkou, se za příjem považuje (jde-li o příjmy stanovené paušální částkou) předpokládaný příjem a za výdaje vynaložené na jeho dosažení se považují předpokládané výdaje za takový rok.

Doplatek rozdílu mezi zálohami a vypočtenou skutečnou výší pojistného je splatný nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být podán Přehled o příjmech a výdajích. Pozor ale: dnem platby pojistného není den odepsání platby z účtu plátce, ale den, kdy dojde k připsání pojistného na účet banky konkrétní zdravotní pojišťovny.

Žádost o vrácení přeplatku

Do úhrnu zaplacených záloh na pojistné se zahrnují platby za rok 2013, provedené do 8. 1. 2014 včetně. Nezahrnují se platby penále, pokut, doplatky na základě dřívějších Přehledů a úhrady pojistného za měsíce, v nichž byl pojištěnec osobou bez zdanitelných příjmů. Prokázaný přeplatek poukáže příslušné pracoviště VZP ČR na účet plátce pojistného nebo složenkou ve lhůtě stanovené zákonem. Při posuzování výše přeplatku přihlíží zdravotní pojišťovna k tomu, zda plátce nemá vůči zdravotní pojišťovně splatný závazek (dluh na pojistném, penále aj.).

Pojištěnec uvede v Přehledu, zda žádá o vrácení přeplatku, nebo o jeho použití na úhradu záloh na pojistné v dalším období. K promlčení nároku na vrácení přeplatku dochází za deset let od uplynutí kalendářního roku, v němž vznikl.

Povinnost hradit zálohy na pojistné

Spolupracující osoby mají povinnost podávat samostatný Přehled a platit zálohy na pojistné, pokud od nich nejsou zákonem osvobozeny. Tato varianta nastává například v případě, že je spolupracující osoba současně zaměstnancem a zaměstnání je jejím hlavním zdrojem příjmů.

Povinnost platit zálohy na pojistné neplatí v měsících, ve kterých OSVČ byla současně zaměstnancem a samostatná výdělečná činnost nebyla hlavním zdrojem jejích příjmů. Pojistné za takové měsíce zaplatí formou doplatku. Dále pak v měsících, ve kterých byla OSVČ po celý kalendářní měsíc uznána neschopnou práce, nebo jí byla nařízena karanténa.

Minimální vyměřovací základ

Vyměřovacím základem OSVČ je 50 procent rozdílu mezi příjmy a výdaji. Minimální vyměřovací základ činí dvanáctinásobek 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství. Z průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství se vychází při výpočtu minimální a maximální zálohy.

V roce 2013 činila průměrná měsíční mzda 25 884 Kč. Minimální měsíční vyměřovací základ tak byl roven částce 12 942 Kč (řádek č. 9). V roce 2014 činí průměrná měsíční mzda 25 942 Kč a minimální měsíční vyměřovací základ je roven částce 12 971 Kč. 

Podmínky nestanovení minimálního vyměřovacího základu pro OSVČ například v případě vzniku nároku na starobní důchod, nebo v případě těžkého zdravotního postižení a dalších čtěte zde.

Nová výše zálohy

Minimální měsíční záloha v roce 2014 činí 1 752 Kč. Nová výše zálohy musí být placena poprvé za kalendářní měsíc, ve kterém byl nebo měl být podán Přehled, a platí se ve stejné výši až do měsíce předcházejícího měsíci, kdy bude obdobný Přehled předložen v roce 2015. 

A nyní tedy už k samotnému formuláři, ten se vejde na jednu stranu listu A4, (na rozdíl od sociálního pojištění, kde vyplňujte obě strany).