Po Exxonu vzdávají těžbu břidličného plynu v Polsku další severoamerické firmy

Polský sektor těžby plynu z břidlic opouštějí další dvě firmy. Kanadská ropná a plynárenská společnost Talisman Energy se dohodla na prodeji svých operací v oboru těžby břidlicového plynu v zemi svému partnerovi ve společném polském podniku, kterým je evropská firma San Leon Energy.

Americká ropná a plynárenská firma Marathon Oil později oznámila, že odejde z Polska kvůli neuspokojivým výsledkům jejích vrtných prací.

Talisman a Marathon jsou po americké Exxon Mobil dalšími zahraničními hráči, kteří se stahují z těžby břidlicového plynu v Polsku. Polsko vyděsilo některé zahraniční investory výrazným snížením odhadu potenciálních zásob břidlicového plynu, ale také nejistým regulačním prostředím. Navíc případná těžba v zemi se zatím zdá být příliš nákladná.

Talisman a San Leon vytvořily společný podnik v roce 2010. Firma má koncese na tři oblasti na severovýchodě země, kde již uskutečnila průzkum a objevila plyn. Talisman, který je nyní uprostřed restrukturalizace, ale už v březnu naznačil, že zvažuje prodej podílu.

Talisman prohlásil, že nenalezl dost plynu na to, aby měl důvod dále investovat do drahého průzkumu a těžby. Proto se zaměří na oblasti, jako je Severní a Jižní Amerika, jihovýchodní Asie a Severní moře, kde je jednodušší se dostat k zásobám plynu.

"Po rozsáhlém zhodnocení průzkumných aktivit v Polsku a neúspěšných pokusech najít komerčně vhodnou úroveň uhlovodíků se Marathon Oil rozhodla ukončit operace v zemi," uvádí se v prohlášení firmy. Odchod by měl být dokončen v druhé polovině roku 2014.

Plyn je moc hluboko

Zprávy jsou další ranou pro Polsko, které doufalo, že díky svým zásobám plynu v břidlicích brzy omezí svoji závislost na ruském plynu a podpoří slábnoucí ekonomiku. Polská vláda doufala, že firmy těžící plyn z břidlic vytvoří tisíce pracovních míst a pomohou snížit nezaměstnanost, která činí 14,3 procenta.

Velké firmy se zaměřují na zásoby plynu v břidlicích, které je možné snadno vytěžit. Břidlicové skály v Polsku jsou však v oblasti od východního pobřeží Baltského moře přes střední a východní Polsko po Bělorusko a Ukrajinu hluboko pod zemí a ukázalo se, že je mnohem obtížnější je vytěžit než v USA. Je to jednak kvůli geologickému charakteru, jednak kvůli tomu, že oblast je mnohem hustěji obydlena než v USA. Podle odborníků je proto na těžbu břidlicového plynu v Polsku potřeba více testů, více času, a mnohem více peněz.

Kromě ekonomické podpory Polsko rovněž doufalo, že se zbaví závislosti na Rusku, odkud dováží 70 procent plynu, který spotřebuje, a 90 procent ropy.

Obavy ze závislosti na Rusku vzrostly hlavně poté, co se ukázalo, že Moskva je ochotná využívat plyn jako politickou zbraň. Při sporech s Ukrajinou zastavila již dvakrát uprostřed zimy dodávky plynu na Ukrajinu, což ale mělo dopad i na dodávky do dalších evropských zemí. Rusko si rovněž diktuje ceny a plyn pro Polsko je jedním z nejdražších, za 1000 metrů krychlových plynu platí Varšava téměř 500 dolarů (10 000 Kč).

První odhady amerického úřadu pro energetické informace EIA uváděly, že rezervy břidličného plynu v Polsku činí 5,3 bilionu metrů krychlových. Loni však polští geologičtí experti prudce snížili tento odhad pod 800 miliard metrů krychlových. I to by ale mohlo stačit, aby Polsko dosáhlo svých cílů.

Naději na rychlou návratnost investic do těžby přinesl úspěch v USA v minulých dvou desetiletích. Prudké zvýšení těžby výrazně snížilo cenu plynu pod 100 dolarů za 1000 metrů krychlových a země se stala v oblasti plynu soběstačná.

Většina evropských zemí se však staví k těžbě plynu z břidlic převážně odmítavě kvůli možnému negativnímu dopadu těžby na životní prostředí, napsaly agentury AP a Reuters.