Bude někdo za fotovoltaiku alespoň morálně potrestán?

Zdražování elektřiny kvůli podpoře fotovoltaiky vyburcovalo rok před volbami české politiky k pozdnímu získávání preferencí. Zatímco ČSSD se marně domáhalo vyšetřovací komise Sněmovny kvůli solárnímu boomu, ministr průmyslu Martin Kuba z ODS do vládního balíčku na podporu ekonomiky prosazuje. změnu státní politiky v oblasti podpory obnovitelných zdrojů energie. Od roku 2014 by již neměly být dotovány nové solární elektrárny formou výkupních cen.

Není tajemstvím, že dnešní vesměs neznámí majitelé solárních elektráren nejsou podnikatelé, ale těží pouze z nepromyšlené lidské hlouposti. Postačí jim po zbývající dobu 13 let pouze čerpat dotované prostředky, které jim splácí státní rozpočet a hlavně občané a průmysl.

Nesmyslná a demagogická propagace podpory zelené energie se zrodila u zelených v roce 2000 v Německu. Následně byla podpořena jednou z mnoha nedomyšlených směrnic Evropské unie. Směrnice však nepřikazovala, že se musí u členských zemí podpora natvrdo začlenit do legislativy formou zákona. Řada zemí Evropské unie si proto počínala s mírou podpory velmi obezřetně.

Nikoliv u nás, kde zeleně smýšlející lidovecký ministr životního prostředí Libor Ambrozek prosadil do závazného legislativního plánu práce vlády řešení výhradně formou zákona. Okamžitě se nabízené příležitosti chopil jeho zelený poradce Martin Bursík. Sepsal velmi populistický zákon po vzoru Německa, který náležitě vylepšil vyššími výkupními cenami pro fotovoltaiku a větrníky. Z dikce kompetenčního zákona bylo pak vedle ministerstva životního prostředí i okrajově věcně spolupracující ministerstvo průmyslu, které marně protestovalo v  připomínkovém řízení. Zákon byl schválen v roce 2005 tehdejší koaliční vládou a parlamentem na dobu 20 let. Nutno připomenout další významnou osobu nepovedeného seriálu. V senátu byl zákon schválen i členy ODS po silné mediální masáži ideologickým nadšencem Bedřichem Moldanem.

Výše uvedené tři osoby byly základním trojlístkem rodícího se ekonomického a národohospodářského maléru. Při konečné bilanci sečtených škod by se na ně nemělo zapomenout. Rozhodujícími a smutnými účastníky byli v průběhu let zákonodárci a politici prakticky všech parlamentních stran. Navíc je reálná hrozba arbitrážních řízení „poškozených“ solárníků na stát za dodatečnou 26 procentní daň.

Autor je bývalým poradcem ministrů průmyslu.