Týdeník Ekonom vytvořil ve spolupráci s datovými žurnalisty interaktivní "zlatou" mapu světa. Pod každým zlatým bodem najdete jeden důkaz, že zlato sehrálo v historii lidstva opravdu zásadní úlohu. A v každém koutu světa jinou.

Tak třeba zlatá horečka z roku 1851 přispěla k proměně Austrálie z trestanecké kolonie ve vyvinutou zemi. Podívejte se, co udělalo zlato jinde.


obalka ekonom 22Vraťte nám zlato, chceme ho mít pod kontrolou, vyzývá americkou centrální banku texaský guvernér Rick Perry. Žlutý kov se dostává opět do centra pozornosti v době, kdy se snaží centrální banky mírnit recesi pumpováním peněz do finančního systému. Právě krytí peněz zlatem by podle představ kritiků centrálních bank mělo zamezit „tisknutí“ nových peněz, které může vést k inflaci. A zlatá horečka už dorazila i do Evropy.

- Jak v minulosti hýbalo zlato světem?

- Jak nejspíš ovlivní budoucí ekonomiku?

- A z jakých vážných důvodů vlastně došlo ke zrušení zlatého standardu?

Odpovědi najdete v tématu Konec "zlatých" časů v novém čísle týdeníku Ekonom, které vyšlo ve čtvrtek 30. května.

Zbývá vám ještě 0 % článku
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Máte již předplatné? Přihlaste se