Lotyšsko se stane 18. zemí eurozóny. Nepochybujeme o budoucnosti eura, řekl premiér

Lotyšsko splňuje podmínky pro přijetí eura v roce 2014, jak si tato baltská země přeje. Uvedla to ve středu Evropská komise ve své hodnotící zprávě o tom, jak plní Lotyšsko kritéria pro přijetí jednotné evropské měny.

Komise dospěla k závěru, že Lotyšsko dosáhlo vysokého stupně dlouhodobé ekonomické konvergence s eurozónou, a navrhuje, aby členské země rozhodly o zavedení eura v Lotyšsku od 1. ledna 2014. Lotyšsko si přeje stát se brzy 18. členem eurozóny.

Definitivně má pozvánku stvrdit schůzka ministrů financí ECOFIN 9. července, což se v této situaci považuje spíše za formalitu.

V očekávání dobré zprávy začne Lotyšsko příští týden prostřednictvím tří bank nabízet v Londýně, Paříži, Frankfurtu a Vídni své dluhopisy a vrátí se tak na finanční trhy. Lotyšsko dosud vydávalo státní obligace v dolarech, nyní chce dát větší důraz na euro.

Lotyšský premiér Valdis Dombrovskis řekl, že o budoucnost eura jako měny se nebojí a pomůže omezit útoky spekulantů na jejich měnu - lat.

"V době ekonomické a finanční krize nám nemít euro nepomáhalo, naopak. Kromě řešení strukturálních problémů ekonomiky jsme museli bránit měnu proti spekulativním útokům, což bylo dost drahé," řekl Dombrovskis v pořadu CNBC.

"Za prvé je dobré připomenout, že kurz lotyšského latu je navázaný na euro, takže cokoli se děje s eurem, děje se i s laty. O budoucnost eura jako měny se nikdo nebojí, možná jen, že je příliš silné. V některých zemích eurozóny je finanční a bankovní krize, která se musí řešit, ale euro není ten klíčový problém," dodal."

Zájem Lotyšska přijmout euro je znakem důvěry v naši společnou měnu a dalším důkazem, že se mýlili ti, kteří předvídali zánik eurozóny," řekl k hodnotící zprávě komisař pro hospodářské a měnové záležitosti a euro Olli Rehn.

Zpráva zkoumá, zda Lotyšsko splňuje podmínky pro přijetí jednotné měny. A to v prvé řadě ekonomická kritéria, jakými jsou cenová stabilita, zdraví státních financí, stabilita směnných kurzů a konvergence dlouhodobých úrokových měr. Dále vyhodnocuje soulad lotyšských zákonů s pravidly eurozóny, nezávislost ústřední banky, kompatibilitu s principy Evropské centrální banky.

"Zkušenost s Lotyšskem ukazuje, že země se mohou úspěšně vypořádat s jakkoli vážnými makroekonomickými problémy a stát se silnějšími," usoudil eurokomisař.

Lotyšsko po hluboké recesi v letech 2008 a 2009 přijalo správná rozhodnutí za podpory finančního asistenčního programu EU-MMF.

"A vyplatilo se to: Lotyšsko bude mít letos podle prognóz nejrychlejší ekonomický růst v EU," dodal Rehn.

Zprávu komise si vyžádalo Lotyšsko. Řádná zpráva komise ke všem zemím EU, které jako Česko ještě nepřijaly euro, se plánuje až na příští rok.

Připravenost Lotyšska přijmout euro potvrdila ve středu krátce před Evropskou komisí také Evropská centrální banka. Ta přitom ale zároveň označila za rizikový vysoký objem zahraničních vkladů v lotyšských bankách. Vklady ze zemí mimo EU dosahovaly v lotyšských bankách koncem prvního čtvrtletí téměř 7 miliard eur, což je asi třetina HDP země. Data ECB neuvádějí, odkud peníze pochází, vzhledem k úzkým vazbám země na Rusko se dá předpokládat, že budou odtud, uvádí Reuters.

Vysoký podíl zahraničních vkladů může ohrožovat finanční stabilitu země, protože je lze rychle stáhnout.

To se stalo v případě Kypru, který je velikostí ekonomiky srovnatelný s Lotyšskem. Podíl zahraničních vkladů zde byl ale několikrát vyšší, než HDP Kypru.

Podle zákulisních diplomatických informací je velmi pravděpodobné, že se Lotyšsko jako nový člen eurozóny nebude muset podílet na účastí v záchranných fondech, které vznikly na podporu Řecka, Portugalska a Irska.