České banky by zvládly i další krizi, ale pozor na kampeličky, vyplývá z testů ČNB

Tuzemské banky jako celek jsou podle výsledků zátěžových testů, které provedla Česká národní banka, nadále odolné vůči případnému nepříznivému vývoji. Celková stabilita sektoru by neměla být ohrožena ani při výrazně špatném vývoji ekonomiky. Vyplývá to ze Zprávy o finanční stabilitě, kterou dnes zveřejnila ČNB. Výsledky jsou tak podobné předchozím testům, které ČNB provedla.

Rovněž sektor pojišťoven vykázal podle testů ČNB díky vysokému kapitálovému polštáři dostatečnou míru odolnosti vůči nepříznivému vývoji. Sektor penzijních fondů zůstává citlivý na rozkolísanost cen držených cenných papírů. "Navýšení kapitálu v průběhu roku 2012 však jeho odolnost ve srovnání s minulým rokem posílilo," uvedla ČNB.

"Bankovní sektor je stabilní a odolný, avšak rizika pro další vývoj spatřujeme zejména v případě pokračování nebo dokonce prohlubování ekonomické recese. Na finančních trzích pak vidíme určitá rizika spojená s honbou za výnosem," uvedl guvernér ČNB Miroslav Singer.

Základní scénář využitý při zátěžových testech reprezentuje vývoj, který považuje ČNB za nejpravděpodobnější a odpovídá prognóze ČNB. Ta letos počítá s poklesem ekonomiky o 0,5 procenta a následně s růstem v příštím roce o 1,8 procenta.

Takový vývoj povede k poklesu ziskovosti bank. Zároveň by způsobil podle ČNB nedostatečnou kapitálovou přiměřenost dvou menších bank, které dohromady reprezentují jedno procento celkových aktiv tuzemských bank. Opatření by si podle ČNB vyžádala kapitálovou injekci 300 milionů korun.

Zátěžový scénář "Vleklá deprese" počítá s dlouhotrvajícím propadem domácí ekonomické aktivity pro příští tři roky a s tím souvisejícím poklesem reálných mezd a nárůstem nezaměstnanosti.

V takovém případě by požadavky na osmiprocentní kapitálovou přiměřenost nesplnilo 13 finančních institucí a kapitálové injekce by si vyžádaly 16 miliard korun. "Z hlediska velikosti bankovního sektoru se nejedná o významnou hodnotu, která by mohla ohrozit jeho stabilitu," uvedla centrální banka.

Nejhorší dopady by měl na tuzemské banky vývoj podle zátěžového scénáře v kombinaci se znehodnocením poloviny všech expozic pěti největších domácích bank vůči svým mateřským skupinám. V takovém případě by regulatorní požadavky na kapitál nesplnilo 14 bank a injekce do sektoru by si vyžádaly 31,5 miliardy korun. Celková kapitálová přiměřenost sektoru se pohybuje kolem 15 procent, tedy výrazně nad požadovaným osmiprocentním limitem.

Pozor na kampeličky

Jako rizikový nicméně hodnotí v letošní Zprávě o finanční stabilitě ČNB sektor družstevních záložen. Důvodem je udržování vysokého úročení vkladů v době, kdy jsou základní úrokové sazby na historických minimech. Některé družstevní záložny se v poslední době dostaly do problémů.

"Rizikem pro družstevní záložny je zejména udržování relativně vysokých úrokových sazeb na vkladech v současném období nízkých sazeb, což vytváří podnět poskytovat rizikové úvěry s vyšší úrokovou sazbou," uvedla ČNB ve zprávě.

Družstevní záložny navíc mají vysokou koncentraci takto poskytnutých úvěrů, což může v důsledku ohrozit stabilitu záložen. "Některé instituce by také měly výrazně zvýšit obezřetnost svého podnikání a kvalitu řízení rizik," uvedla ČNB.

Centrální banka dále uvedla, že i přes relativní meziroční zlepšení některých ukazatelů rizikovosti či míry krytí úvěrů v selhání družstevních záložen se vývoj těchto ukazatelů v prvním čtvrtletí roku 2013 podstatně zhoršil.

Guvernér ČNB Miroslav Singer na tiskové konferenci upozornil, že v řadě ukazatelů se družstevní záložny dostaly na úroveň, které by banky dosáhly v případě nejnepravděpodobnějších scénářů zátěžových testů. Například podíl úvěrů v selhání převýšil u družstevních záložen v prvním čtvrtletí 13 procent.

"Družstevní záložny mají vůči bankám rizikovější profil. Situaci tak hodnotíme jako neuspokojivou a budeme se jí ještě věnovat," uvedl guvernér.

Záložny v potížích

Například průměrný úrok u klientských úvěrů loni činil v případě kampeliček 7,4 procenta, u bank to bylo 4,8 procenta. Průměrný úrok u vkladů byl u záložen 2,9 procenta a u bank 1,1 procenta. Podíl klientských úvěrů v selhání u kampeliček činil téměř deset procent, u bank 6,2 procenta.

Některé velké záložny se nedávno dostaly do problémů. Metropolitní spořitelní družstvo nemůže na základě rozhodnutí ČNB poskytovat úvěry a vyplácet vklady klientů, peníze mu kvůli podezřelým půjčkám zablokovalo Vrchní státní zastupitelství v Praze. V polovině května centrální banka zahájila správní řízení s družstevní záložnou WPB Capital. Vedení družstva se následně usneslo, že dočasně nebude přijímat nové členy, nové vklady a ani nebude poskytovat nové úvěry.

Vláda nedávno schválila pro záložny přísnější podmínky. Návrh novely zákona o spořitelních a úvěrních družstvech počítá s omezením bilanční sumy kampeliček na pět miliard korun; následně by se musely stát bankami, nebo pokračovat v činnosti bez možnosti růstu. Dalším z návrhů je zvýšení příspěvku záložen do Fondu pojištění vkladů na dvojnásobek. Návrh musí schválit Parlament a podepsat prezident. Zástupci záložen s návrhem souhlasí.