EKONOM: Přerovnáváme lehátka na palubě Titaniku, varuje ekonom Zelený

V jižních Čechách, kde Milan Zelený, nejcitovanější český ekonom spolupracující s univerzitami v USA, Číně, Itálii i v Česku, tráví letní měsíce, v době rozhovoru s týdeníkem Ekonom vydatně pršelo. Kulisy tak jen podtrhovaly nepříliš optimistického ducha, v němž se rozhovor nesl. V pokoji navíc zářila červená obrazovka ekonomického zpravodajství televize Bloomberg, která informovala o klesání burz po celém světě.

"Zatímco tu tlacháme, trhy padají," glosuje to Milan Zelený. Tvrdí, že současná nepříznivá ekonomická situace není jen "obyčejnou" krizí. "Procházíme složitou transformací, která je historicky zcela unikátní," je přesvědčen Zelený.

Na svém blogu píšete, že bychom se měli smířit s tím, že se ekonomika několik dalších let bude vyvíjet po trajektorii tvaru písmene "L". Jde tedy o dlouhodobou krizi?

Krize skutečně je, ale existují zároveň paralelní a silnější trendy. Ty způsobují, že trvá tak dlouho, že nereaguje na stimuly a ekonomika se nevrací do starého normálu. Politici i ekonomové uvažují ve svých dogmatech a řada vztahů a komplikovaných transformací jim uniká. Jsme v podstatě bezbranní a nevíme, co máme dělat.

Říká se, že je vidět světlo na konci tunelu, že se za rok ekonomika zvedne. Ale nedochází k tomu. Jediné, co nás nenapadne, je, že máme přestat poroučet větru a dešti ekonomické "přírody".

Čím je to způsobeno? Co je tím silnějším, paralelním trendem?

Probíhá složitá transformace hospodářství, která je analogická s těmi, kdy společnost přecházela od zemědělství k průmyslu, poté od průmyslu ke službám a nakonec od služeb ke státní ekonomice. My teď procházíme také transformací, a ta je výsledkem dění, jež je za naší kontrolou. Nelze ji zastavit, jako když se o zastavení průmyslové revoluce marně pokoušeli dělníci házením dřeváků do strojů. Vyvíjí se mimo nás, podle pravidel evoluce, která je hnána růstem produktivity práce.

Abychom ji zastavili, museli bychom zastavit růst produktivity práce. A to je nesmysl. Znamenalo by to, že by se budoucí generace měly hůře než generace předchozí. Lidský druh pro takovou regresi není vybaven.

Co máte na mysli přechodem společnosti od sektoru služeb ke státní ekonomice?

V ekonomice existují jenom čtyři sektory, o nichž jsme mluvili. Pracovní síla se postupně během transformací přesunovala z jednoho do druhého. Růstem produktivity klesala potřeba pracovní síly v zemědělství, poté v průmyslu, ve službách. Jediný další sektor, který zbýval, byl stát, který živil stále více lidí. Tento "zdroj" se ale nyní vyčerpal a navíc nesmyslně zadlužil.

Jestliže se vyčerpaly schopnosti všech těchto čtyř sektorů zaměstnat pracovní sílu, kam směřuje současná transformace?

Je to transformace, která se objevila poprvé a je zcela unikátní. Nikdy předtím v historii lidstva jsme nevyčerpali všechny sektory. Důvod, proč jsme se po tisíciletí vyvíjeli poměrně úspěšně, byl ten, že se vždycky objevil sektor, který byl schopen absorbovat pracovní sílu uvolněnou z předchozích sektorů. Stát je poslední, který se o to pokusil - a propadl. Jsme v koncovce tohoto typu vývoje.

Proto otázka správně zní: Co bude dále? My to nebudeme vědět, když se nebudeme snažit tento proces pochopit, když se budeme pořád chovat, jako kdyby to byla "obyčejná" krize. Pokud budeme z "helikoptér státu" pouštět peníze a stavět hladové zdi, bude se krize vracet. Je to špatný přístup. Přerovnáváme lehátka na palubě Titaniku.

- Proč podle Milana Zeleného čeká svět deglobalizace?

- Proč by mělo být v Česku víc podnikatelů?

- A jaké regiony před sebou mají nejsvětlejší budoucnost?

Odpovědi najdete v novém čísle týdeníku Ekonom, které vyšlo ve čtvrtek 20. června.