Aleš Gerloch: Zeman se zatím drží ústavy, v politice ale přibývá konfliktů

Kdyby Miloš Zeman bezdůvodně otálel se jmenováním nové vlády nebo rozpuštěním sněmovny, mohou zákonodárci sáhnout k žalobě u Ústavního soudu. S přímou volbou totiž do zákona vedle velezrady přibylo i hrubé porušování ústavního pořádku a demokratických principů. "Pokud by jim Ústavní soud dal za pravdu, přišla by na řadu ztráta úřadu prezidenta a způsobilost jej znovu nabýt," říká v rozhovoru pro HN děkan pražské právnické fakulty a odborník na ústavní právo Aleš Gerloch.

Jsou aktivity Miloše Zemana vychylováním k poloprezidentskému systému, jak tvrdí někteří politici?

Úplně se to tak říct nedá, protože pravomoci prezidenta jsou nastaveny v ústavě, takže záleží, co bychom měli konkrétně na mysli. Pokud jde o postup při jmenování vlády, je nepochybně pravomocí prezidenta vybrat předsedu vlády a pověřit ho, aby navrhl jednotlivé členy. Tady určitě neplatí to, co zaznělo. Prezident postupuje ústavně a ani nezáleží na tom, zda byl zvolen přímo nebo nepřímo. Prostě využívá pravomoci, které má.

Takže argument koalice, že jde o jeho libovůli, je podle vás lichý?

To zavedl svého času prezident Klaus, když vyžadoval podpisy předem, ale takový postup je podle mě ústavně sporný. Skutečně ústava říká, že předsedu vlády jmenuje prezident a na jeho návrh ostatní členy vlády a vláda do 30 dnů musí požádat o důvěru. To znamená, že se nepočítá s tím, že by se o důvěře jednalo předem, ale až následně.

Navíc bych upozornil na to, že jednací řád sněmovny počítá s hlasováním podle jmen, to znamená, že jednak je tu moment, že by se poslanci měli nejprve seznámit s vládou, s jejím personálním složením a s jejím programem. Teprve pak se rozhodovat, a ne předem něco podepisovat. Rozhodují osobně. To znamená, že za ně nemůže vedení strany takto mluvit, zejména ne v situaci, kdy je otázka více než sporná.

Jiná situace by byla po volbách, kdy strany jsou poměrně konsolidované a skutečně se dá předpokládat, že když představitel strany něco řekne, tak to víceméně platí. Dneska si nejsem jist, jestli strany disponují pevnou podporou. Řada poslanců se oddělila od stran nebo není jisté, jestli by hlasovali, jak se bude proklamovat. Klíčové pro mě je skutečně, že ústava počítá s tím, že o vládě se hlasuje, poté když je jmenována, tak do 30 dnů musí předstoupit. Musí získat nadpoloviční většinu přítomných poslanců, část se z těch či oněch důvodů nezúčastní hlasování, takže rozhodující je nadpoloviční většina přítomných, a ne 101.