Španělsko drží dva rekordy. A to 56,4procentní nezaměstnanost u mladých a 3100 kilometrů vysokorychlostních železnic v provozu. Rozsáhlejší síť rychlovlaků má jenom Čína, která je dvacetinásobně větší, píše španělský deník El País.

V přepočtu kilometrů rychlotratí na obyvatele Španělsko s přehledem vede.

V Evropě i v absolutním rozsahu sítě dokonce překonává Francii, průkopníka rychlých vlaků TGV. Ta má v provozu něco přes dva tisíce kilometrů.

Španělské rychlovlaky jezdí v průměru rychlostí 222 kilometrů v hodině, tedy rychleji než ty japonské (218) a francouzské (215).

Rozmach rychlostních tratí, které ve Španělsku pod názvem (AVE) Alta Velocidad Española provozuje státní železniční společnost Renfe, začal v roce 1992 inaugurací trati z Madridu do Sevilly. 

Od té doby sázka na rychlostní železnice vytvořila mohutné odvětví, které na tržbách generuje kolem 5 miliard eur ročně a 60 procent produkce vyváží, píše list.

Uprostřed vrcholící recese byl v roce 2012 španělský železniční průmysl druhým oborem, který nejvíce zvýšil export a dělal zemi dobré jméno v zahraničí. To potvrzuje i největší zakázka pro AVE za téměř 7 miliard dolarů na budování linky "pro poutníky" mezi saúdskoarabskou Medinou a Mekkou.

Vláda i firmy ruku v ruce budovaly renomé španělské techniky a podílejí se na projektech rychlodráh v Brazílii, USA, Turecku či Kazachstánu.

Ale havárie rychlovlaku Alvia u jiného poutního místa Santiago de Compostella může zasadit této image tvrdou ránu, píše španělský deník.

Možná právě strach vede firmy k tomu, že kolem tragédie zachovávají absolutní ticho. Ani výrobce Alvia společnost Talgo neřekla slovo na obhajobu svých vlaků, stejně tak zachovaly mlčení firmy dodávající značení pro danou trať.

Toto ticho, pokud se bude vyšetřování nehody protahovat, může uškodit mezinárodním kontraktům. Jen projektovaná trasa Sao Paulo - Rio představuje 12 miliard eur, které by mohly proklouznout mezi prsty, pokud by přetrvávaly nějaké pochyby o bezpečnosti španělských vlaků.

Prezident galicijské samosprávy Alberto Núñez Feijóo dokonce otevřeně prohlásil, že je v ekonomickém zájmu jiných zemí znevažovat bezpečnost španělského systému kvůli výběrovým řízením.

To se týká i jednoho z vůbec největších projektů na světě, stavby kalifornské rychlodráhy ze Sacramenta do San Diega o délce 1330 kilometrů a s rozpočtem 80 miliard dolarů.

Pomohlo by automatické snížení rychlosti

Při havárii u Santiaga zemřelo nejméně 79 lidí a více než 160 jich bylo zraněno. Podle prvních závěrů bylo příčinou neštěstí více než dvojnásobné překročení povolené rychlosti vlaku. V úseku, kde měl z povolených 220 km/h zpomalit na 80, jel strojvůdce 190. 


HNByznys najdete i na Facebooku. Nenechte si ujít nejdůležitější zprávy ze světa financí a staňte se našimi fanoušky - ZDE


Před nehodou telefonoval s dispečerem a podle své výpovědi se domníval, že se nachází na jiném místě trati.

Španělské odborové sdružení ještě před nehodou kritizovalo, že v úseku nefungují automatické zabezpečovací systémy, které by kromě upozornění snížily rychlost. Toto ale zatím při vjezdu do stanic nikde v zemi nefunguje, řízení zde vždy přepne na manuální ovládání strojvůdcem.

Není to jen španělský problém - nehod rychlovlaků se v poslední době v Evropě stalo více. Ve Francii v červenci při vykolejení vlaku zemřelo šest lidí a tento týden při srážce dvou vlaků ve Švýcarsku bylo 35 osob zraněno.

Vzhledem k připravované stavbě rychlotratí ve Státech o nehodě hodně psaly i zámořská média. Jimi dotazovaní experti se ale většinou shodli, že potíže rychlovlaků v Evropě na amerických plánech nic nezmění. Mohou se z něj ale poučit, například co se týče systémů zabezpečení.