V tureckém Istanbulu úspěšně proběhla testovací jízda železničním tunelem pod Bosporskou úžinou. Tunel je dlouhý 13,6 kilometru, spojuje evropskou a asijskou část Istanbulu a je první z několika plánovaných megaprojektů v největším městě Evropy. Je zároveň nejhlouběji položeným tunelem svého druhu na světě – nachází se v hloubce 56 metrů.
Tunel je součástí většího projektu Marmaray v hodnotě pět miliard dolarů (97,6 miliardy korun). Tato trať má zásadním způsobem napomoci k propojení dopravy v patnáctimilionové megalopoli. Ačkoli v posledních letech v Istanbulu vyrostly či se modernizovaly nové linky tramvají, metra a metrobusů, doposud byly jen velmi málo propojené a nenavazovaly na sebe.
Právě projekt podmořského tunelu, který spojí asijský přístav Uskudar a evropské Yenikapi, přinese výraznou změnu. V Yenikapi vznikne obrovský přestupní uzel, na kterém budou moci cestující z východu asijské části Istanbulu pokračovat až na Attaturkovo letiště ležící na západě evropské části. Budou také moci přestoupit na metro směr centrální náměstí Taksim, na tramvaj nebo příměstskou železnici. Z Yenikapi také odjíždějí rychlé trajekty přes Marmarské moře do milionové Bursy.
K úplnému propojení je ale potřeba ještě dotáhnout další práce, mimo jiné i dostavět nový most přes zátoku Zlatý roh, po kterém má jezdit metro právě z Taksimu do Yenikapi.
Díky novému tunelu se přístav Yenikapi stane důležitým uzlem
Nová trať by podle tamní vlády měla mezi oběma částmi města denně přepravit asi 1,5 milionu lidí. Výrazně také ulehčí dosavadní přepravě přes Bosporskou úžinu. To lze zatím pouze třemi způsoby. Cestující metrobusů, některých autobusových linek nebo řidiči aut mohou využít dvojice mostů. Další a velmi oblíbenou možností jsou trajekty, které přes den pendlují mezi nejvýznamnějšími přístavy.
Křehkost současného stavu dobře ilustruje příhoda z loňského listopadu, kdy při romantickém gestu řidič auta na Bosporském mostě zastavil, vystoupil a požádal svou přítelkyni o ruku. Podle serveru Hürriyet to způsobilo několikakilometrové dopravní zácpy sahající do hloubi obou světadílů.
Erdogan napodobil Putina, premiérovou jízdu odřídil
Ačkoli se i proti tomu pražskému jeví istanbulská síť metra stále jako rozvojová, ve skutečnosti byl Istanbul po Londýně druhým městem na světě, ve kterém podzemní vlak začal jezdit.
Jednalo se o pětisetmetrový úsek spojující přístav Karaköy a dnešní Třídu nezávislosti (Istiklal Caddesi). Trať z dílny francouzského inženýra Eugène-Henri Gavanda byla otevřena v roce 1875 a je stále v provozu.
Linka nese název Tünel a při jízdě mezi jedinými dvěma stanicemi stará souprava překonává úctyhodné převýšení 62 metrů.
Stavbu tunelu zahájilo japonsko-turecké konsorcium v roce 2004. Finance na jeho výstavbu pocházejí od japonské banky pro mezinárodní spoluprácí JBIC a Evropské investiční banky (EIB).
Celý projekt Marmaray má ale velké zpoždění. Podle posledních plánů se má oficiálně spustit 29. října, při příležitosti 90. výročí založení moderního Turecka. Tedy v den, který je považován za největší národní svátek. Stane se tak prvním z plánovaných istanbulských megaprojektů, který bude dokončen.
Turecký soud účtuje s pučisty, stovky lidí posílá do vězení - některé na doživotí - čtěte ZDE
M&M: Tendr krále, který "chodí nahý". Turecký Kurd si dokázal jogurty podmanit Ameriku - čtěte ZDE
Jejich plány má na svědomí dlouholetý turecký premiér Recep Tayyip Erdogan, který se zúčastnil i nedělní testovací jízdy nového metra. Jak se na muže s pověstnými sultánskými manýry sluší a patří, premiérovou jízdu v kabině také sám odřídil. Ještě předtím v proslovu zdůraznil nutnost budovat "dál a hlouběji". "Musíme pokračovat v podobných projektech. Možná jít hlouběji o další úroveň. Nebo o dvě až tři. Abychom dovedli uspokojit patnáctimilionovou populaci, jsou tato opatření nutná," citoval premiéra Hürriyet.
Velké projekty provázejí velké potíže
Premiér navrhl pro Istanbul několik velkých stavebních projektů z nichž nejbizarnější je asi kanál paralelní s Bosporem, který by pomohl přetížené lodní cestě spojující Marmarské (a tedy i Středozemní) a Černé moře. V již pokročilejším stádiu je plán třetího mostu přes Bospor. Mezi další návrhy patří i stavba třetího istanbulského letiště nebo obří mešity na asijském vrchu Camlica.
Proti téměř každému z nich se však staví veřejnost. Jedním z důvodů zpoždění podmořského metra byl například objev 40 tisíc archeologických nálezů v oblasti Yenikapi. Erdogana to ale příliš nerozhodilo. "Nejdříve to byla archeologie, potom nějaké jílové hrnce. Je něco z toho důležitější než lidé?" tázal se řečnicky.
Před dvěma měsíci ale premiér a předseda největší Strany spravedlnosti a rozvoje (AK) při svém budování přeci jen narazil. Plán na přeměnu taksimského Gezi parku na obchodní centrum vyvolal protesty, které vyústily v demonstrace. Těch se účastnily po celém Turecku statisíce až miliony lidí a uvrhly Istanbul na několik dní do situace připomínající občanskou válku.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
