Neslíbil žádnou významnou změnu strategie ani zaměření, opovrhl velkými akvizicemi a utrpěl řadu nezdarů v oblasti výzkumu. Přesto se Pascal Soriot, který se stal loni v říjnu generálním ředitelem anglicko-švédské farmaceutické skupiny AstraZeneca, dočkal uznání investorů.

Soriot, který kvůli ředitelskému postu v AstraZeneca opustil dobře zajištěné vysoké místo ve firmě Roche, vyvolal po dlouhém chmurném období novou vlnu investorského optimismu v oblasti léků na předpis. "Sázíme na vědu a inovace," tvrdí. "Pokud přijmeme správná rozhodnutí, proměníme i naše portfolio."

Podle Marka Clarka, ředitele evropského farmaceutického výzkumu v Deutsche Bank, se tento pohled široce odráží na akciových trzích, kde cenové indikátory velkých farmaceutických společností od roku 2012 prudce stoupají. "Investoři vidí akcie farmaceutických firem opravdu pozitivně. Existují skutečné známky zlepšení v oblasti produktivity výzkumu a vývoje. Lidé stále více zaujímají dlouhodobější pohled a vidí návrat k růstu."

Tyto názory ostře kontrastují s náladou, která na trhu převládala velkou část předchozího desetiletí. Akciové trhy považovaly experimentální léky ve vývoji za víceméně bezcenné. Akcie většiny společností se ohodnocovaly prakticky jen podle předpokládaného budoucího prodeje jejich existujících produktů, přestože tyto firmy vynakládaly miliardy dolarů ročně na vývoj nových léků.

Ačkoliv tehdejší nálada investorů připadala mnoha šéfům farmaceutických firem příliš negativní, někteří z nich se dnes obávají, že současné všeobecně pozitivní hodnocení nedostatečně rozlišuje strategie různých firem. Všichni dnes hovoří o nových přístupech, ale jen někteří uspějí.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se