Neškodí naše ekonomické vyjadřování českému jazyku? O vlivu ekonomiky na vývoj českého jazyka v pořadu Alter eko diskutovali ekonom Richard Hindls a jazykovědec Karel Oliva.

Udělat byznys, jmenovat někoho na pozici, vyswapovat si podmínku, budžet... Neškodí naše ekonomické vyjadřování českému jazyku?

Samozřejmě že přejímání cizích slov vždy vypadá podezřele, ne že je podezřelé, ale vypadá tak. Záleží hlavně na tom, zda ta slova vskutku potřebujeme. Pokud ano, tak se velmi pravděpodobně v jazyce usídlí a za pár desítek let už vlastně ani nevíme, že jsou ta slova cizí. Na druhou stranu jsou slova, která přejímáme, ač bychom vlastně nemuseli, neboť máme dobrá slova česká.

Nejsem tak dobrý ekonom, abych rozhodl mezi tím, zda třeba budžet je, nebo není dobrá přejímka. Nevím, zda budžet a rozpočet znamená úplně totéž, nebo zda je tam nějaký významový odstín. To možná řeknete vy, ekonomové.

Také si nejsem úplně jistý, zda tam nějaký rozdíl je. Myslím, že spíše není. Pokud by tam ovšem byl, čeština přece umí vytvářet jemné nuance...

Vytvářet umělá nová slova by bylo trošku podivným návratem k takovým těm čistonosoplenám a klapkobřinkostrojům.

Čeština vznikala za velmi komplikovaných okolností. Obsahuje rusismy či germanismy. Je ve srovnání s jinými jazyky náchylnější k přejímání cizích slov?

Já si myslím, že je stejně náchylná jako jiné jazyky. Obohacování o cizí slova je úplně normální věc. Pojďme žít s tím, co máme, s tím, že pokud k nám přijdou zvenku nové věci, my přijmeme i ta slova, která ty věci označují, a pak je počeštíme.

Všimněte si, že říkáme budžet, bez budžetu, s budžetem. Postupně to slovo počešťuje, což je v historii úplně běžná věc. Například v době, kdy k nám přišlo křesťanství, se k nám dostalo i slovo oltář. Dnes ho vnímáme jako české, zejména s tím "ř" na konci. Přitom je to z latinského altár. Podobně košile je z latinského kasula.

To byla doba přejímání z latiny. Pak jsme dlouho přejímali z němčiny. Jsem si jist, že takové slovo jako cíl z německého ziel, byť se to jinak píše, ale stejně čte, už dneska vnímáme jako naprosto české a nikoho by nenapadlo vytvářet nějaké novotvary.

Ale abychom nebyli jen tak skromní, my samozřejmě nejenže přejímáme, ale my i ekonomický svět obohacujeme. Například v angličtině se uvelebilo české tunelování neboli tunneling.

Když jsem před lety poprvé slyšel sousloví "dělat byznys", tak jsem se otřásl. Jak dlouho trvá, než se nějaké slovo v jazyku plně zabydlí?

Musí se vyměnit několik generací. Trvá to relativně dlouho. Pár desítek let. Třeba onen byznys. My, kteří jsme přece jen trošku dříve narození, vnímáme toto slovo jako nové, jako výpůjčku, protože jsme ho za našeho mládí neslyšeli. Ti, kterým je dnes pět, deset, pro ty pravděpodobně bude zcela běžné. Vnímají ho od svého dětství a nebudou k němu mít takový odstup.

Příkladem může být slovo sranda. Dnes je už zcela běžné, ovšem generace našich rodičů a zejména prarodičů ho považovala za vulgární, protože oni si ještě uvědomovali ten jeho původ ve slovesu pro vyměšování. Dneska to tak mladá generace vůbec nevnímá, tu souvislost si už neuvědomuje.

Poslechněte si záznam celého rozhovoru:

Studio ZetProjekt Alter Eko byl připraven ve spolupráci se Studiem Zet rádia BBC.

 

Zbývá vám ještě 0 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se