Deficit veřejných financí se dostane na hraniční hodnotu 2,9 procenta HDP, a česká ekonomika tak letos klesne o jedno procento. Plyne to z makroekonomické předpovědi, kterou v úterý zveřejnila Evropská komise.

Proti jarnímu odhadu tedy komise odhad vývoje poklesu české ekonomiky dál zhoršila. V květnu předpokládala pokles o 0,4 procenta, v zimě dokonce stagnaci. Odhad letošního deficitu naopak zůstal proti jarní prognóze beze změny.

V příštích dvou letech se ale podle prognózy hrubý domácí produkt vrátí k růstu, který bude činit 1,8 a 2,2 procenta.

Komise ale varuje, že bez dodatečných opatření se znovu začne zvyšovat deficit, a to na tři procenta v roce 2014 a na 3,5 procenta v roce 2015. Česko by tak opět přestalo splňovat podmínku maximálně tříprocentního schodku, nutnou pro případné přijetí eura.

Obnova bude křehká

Ilustrační obrázek: HDPKomise ve své zprávě připomíná, že po šesti čtvrtletích poklesu vzrostla ve druhém čtvrtletí letošního roku česká ekonomika o 0,6 procenta, a ukončila tak nejdelší pokles od roku 1993.

Obnova je však velmi křehká, varuje komise. Nezvýšila se poptávka po zaměstnancích, ani podmínky pro získání úvěrů. Nezaměstnanost v letošním roce EK odhaduje na 7,1 procenta, v příštím roce na sedm procent. Na rok 2015 pak odhaduje mírný pokles na 6,7 procenta.

V příštím roce by růst měla táhnout především poptávka ze zahraničí, neboť ta domácí bude stále nízká, k růstu ale přispěje také opětovné zvyšování zásob. V roce 2015 by to měla být především spotřeba domácností a tvorba hrubého fixního kapitálu.

Také české ministerstvo financí ve své říjnové predikci pro letošek čeká snížení výkonu ekonomiky o procento, možný růst v příštím roce ale uvádí pesimističtěji na 1,4 procenta. Úřad se s Evropskou komisí shoduje také v odhadu letošní výše rozpočtového schodku.

Vládní dluh se podle EK v letošním roce vyšplhá na 49 procent HDP. V příštím roce by měl o 0,6 procenta překročit hranici 50 procent hrubého domácího produktu. Podmínkou pro přijetí eura je veřejný dluh pod hranicí 60 procent HDP.

Inflace zpomalí a pak znovu poroste

rozpocet deficit staraInflaci Evropská komise pro letošní rok v České republice předpovídá na 1,4 procenta, především kvůli cenám potravin a pohybům v nepřímých daních. V příštím roce by ale měla inflace výrazně zpomalit na 0,5 procenta, zejména kvůli očekávanému snížení cen energií. V roce 2015 by inflace měla opět vzrůst k hodně 1,6 procenta.

Podíl na letošním nízkém deficitu mají podle komise konsolidační opatření, ze dvou třetin učiněná na příjmové straně. Prognóza v této souvislosti připomíná procentní zvýšení obou sazeb daně z přidané hodnoty a nižší indexaci penzí. V letošním roce by na minimu měly být veřejné investice, asi o 35 procent pod vrcholem z roku 2009.

V roce 2014 odhaduje komise deficit veřejných financí na tři procenta. Zmiňuje v této souvislosti opět nižší valorizaci penzí, ale také zvýšení některých spotřebních daní a předpokládaný jednorázový příjem z prodeje kmitočtových frekvencí. O rok později, v roce 2015, bude mít na negativním vývoji deficitu směrem ke 3,5 procenta HDP podíl reforma daně z příjmu fyzických osob. Ta byla schválená v roce 2011, má ovšem odloženou účinnost.

Na evropské oslavy je ještě brzy

Evropská unie jako celek bude letos hospodářsky stagnovat, v eurozóně HDP dokonce o 0,4 procenta klesne. V příštích letech už ale čeká evropskou ekonomiku mírný růst. V roce 2014 v celé osmadvacítce o 1,4 procenta a v zemích platících eurem o 1,1 procenta. O rok později to má být dokonce 1,9 a 1,7 procenta, tvrdí komise.

"Množí se signály, že evropská ekonomika dosáhla bodu obratu. Fiskální konsolidace a strukturální reformy přijaté v Evropě vytvořily základ pro obnovu," řekl novinářům eurokomisař pro hospodářskou a měnovou politiku Olli Rehn. Je však podle něj příliš brzy slavit vítězství - problémem zůstává vysoká nezaměstnanost.

Nejvyšší by nezaměstnanost letos měla být v Řecku, kde ji komise odhaduje na 27 procent, jen o málo lépe na tom bude s 26,6 procenta Španělsko. Naopak nejnižší míru nezaměstnanosti - 5,1 procenta - EK pro letošek předpovídá Rakousku. Česká republika se drží na hodnotě 7,1 procenta.

Vliv na investice a spotřebu stále mají úsporná opatření v některých členských zemích. Zlepšení situace na finančních trzích a snížení úrokové míry v ohrožených zemích se zatím nepromítá do ekonomiky, neboť přetrvává fragmentace trhů s rozdíly mezi členskými státy i mezi společnostmi různých velikostí.

Nynější výhled podle komise odpovídá charakteristikám, které byly už dříve pozorovány při obnově po výrazných ekonomických krizích. Předpokládá se pomalé posilování domácí poptávky především v důsledku růstu soukromé spotřeby a zlepšení hrubého fixního kapitálu kvůli zlepšujícím se podmínkám financování i ekonomické náladě.

Právě domácí poptávka má podle komise být v letech 2014 a 2015 hlavním tahounem růstu, oslabit by naopak měl export mimo EU.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist