Studie: Břidlicový boom v EU by zvedl ekonomiku a zajistil miliony pracovních míst

Rozvoj břidlicových ložisek plynu by v Evropské unii vytvořil miliony nových pracovních míst, posílil výkon ekonomiky, zlevnil energii a výrazně snížil závislost kontinentu na drahém dovozu. Zajištění nových levných domácích zdrojů plynu by také, podobně jako v USA, podstatně snížilo podíl uhlí ve výrobě elektrické energie. Plyne to z první studie, která vyčíslila dopady různých scénářů přístupu EU k břidlicovému plynu na evropskou ekonomiku.

Pokud by evropské země začaly využívat břidlicová ložiska, mohlo by následné zlevnění energie obnovit konkurenceschopnost upadajícího evropského průmyslu, uvádí studie, na niž upozornil britský list The Daily Telegraph. Materiál vypracovaly nezávislé konzultační společnosti Pöyry Management Consulting a Cambridge Econometrics pro Mezinárodní sdružení producentů ropy a plynu (OGP).

Nový zdroj energie by mohl zvýšit ekonomickou produkci 28 zemí EU za třicet let do roku 2050 o úhrnných 1,7 bilionu až 3,8 bilionu eur (asi sto bilionů korun). Výkon ekonomiky by byl v roce 2035 o 154 miliard eur vyšší než jinak a v roce 2050 by byl o 235 miliard eur, tedy o jedno procento, větší než bez nového plynu. Do roku 2035 by při vývoji podle scénáře částečného nebo plného využívání nového zdroje vzniklo navíc 400.000 až 800.000 pracovních míst a v roce 2050 by to bylo až 1,1 milionu míst.

Těžbu břidlicového plynu nyní v EU intenzivně připravují hlavně Polsko a Británie. Naopak Francie a některé další země včetně Česka ji zatím nepovolují kvůli obavám části veřejnosti z negativních dopadů na životní prostředí. Evropská komise by měla v brzké době přijmout regulaci metody těžby pomocí takzvaného frakování, kdy se plyn dobývá z hlubokých hornin pomocí tlaku vody smíšené s pískem a látkami pro její úpravu.

Velkoobchodní ceny plynu by v případě břidlicového boomu klesly v EU do roku 2050 proti situaci bez těžby z břidlicových ložisek o 14 procent, což by znamenalo úsporu 28 miliard eur ročně. Ceny elektřiny by se podle studie snížily o osm procent a celková energetická úspora za toto období by dosáhla až 1,7 bilionu eur. Z toho domácnosti by na energii ušetřily celkem 540 miliard eur.

Závislost EU na dovozu plynu by se v roce 2035 snížila až na 62 procent z 89 procent v případě nevyužívání břidlic. Studie také zjistila, že nové zdroje plynu by výrazně snížily podíl uhlí na výrobě elektřiny, prakticky nijak by ale neovlivnily podíl obnovitelných zdrojů. Pokud by Evropa plyn z břidlic netěžila, podíl uhlí, které na jednotku energie tvoří podstatně více emisí než plyn, by se snížil jen minimálně, plyne z grafů studie.

Hlavní ekonom Mezinárodní agentury pro energii (IEA)Fatih Birol dnes Evropskou unii upozornil, že pokud nebude rozvíjet nové domácí zdroje a nezvýší energetickou efektivnost, zůstanou náklady na energii na starém kontinentu až třikrát vyšší než v USA i po dalších 20 let.

"Pro řadu zemí to znamená zhoršení problému s konkurenceschopností. Už dnes je z toho bolí hlava. Pokud nic neudělají, přeroste to v migrénu," řekl Birol podle agentury Reuters. Rozdíl mezi cenami plynu v USA a EU je až čtyřnásobný a také ceny elektřiny jsou asi dvakrát vyšší než v Americe.

Prudce rostoucí těžba ropy a zemního plynu z břidlicových hornin už výrazně přispívá k růstu americké ekonomiky a díky úsporám tam zvyšuje i bohatství běžných lidí. Díky břidlicovému boomu loni posílil výkon ekonomiky USA o téměř dvě procenta a příjmy domácností vzrostly o zhruba 2,5 procenta, odhadla v září energetická konzultační společnost IHS CERA. Podle ní rozvoj těžby z břidlic loni zajistil v USA přímo a nepřímo 2,1 milionu pracovních míst a do roku 2020 počet pracovních míst zajištěných díky rostoucí produkci ropy a plynu v celé ekonomice dosáhne 3,3 milionu.