Eurozóna padá do deflace. Čemu by se měli investoři vyhnout?

Zdá se, že eurozóna padá do deflace. Nominální sazby nemohou klesat stejně jako inflace, a sazby reálné se tak dostávají na mimořádně vysoké úrovně.

To se projevuje útlumem domácí poptávky a rostoucí insolvencí u veřejných i soukromých dlužníků.

Problematičnost současné situace je patrná i z následujícího porovnání růstu ekonomiky eurozóny a reálných výnosů desetiletých vládních dluhopisů.

Patria doporučuje

http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2509330/deflace-ve-vyrobnich-cenach-se-v-eurozone-vyrazneji-prohloubila.html

Řecké dluhopisy jako zlatý důl: za rok nabídly 100% výnos

Dosavadní strategie nefunguje, eurozóna by měla otočit k restrukturalizaci dluhu a flexibilním dluhopisům – čtěte ZDE

Během roku 2011 se reálné sazby opět dostaly nad tempo růstu ekonomiky, které pak prudce klesalo, zatímco k výraznějšímu poklesu sazeb nedošlo. Od druhé poloviny roku 2012 naopak přišel jejich růst:

Jak by se investoři měli v prostředí hrozící deflace zachovat? Především by se měli zaměřit na aktiva v zemích bez deflace, tedy zejména v Německu.

Obecně pak platí, že vysoké reálné sazby mají negativní dopad na valuace akcií i nemovitostí a těmto aktivům by se tedy investoři měli vyhýbat. Dokumentuje to i vývoj v Japonsku až do doby, kdy začala politika Abenomie.