V Brně dnes představili dvě varianty vlakového nádraží. O přesunu se rozhodne na podzim

Odborníci v Brně dnes představili očekávanou studii, která má řešit budoucí polohu brněnského železničního nádraží. Na stole jsou dvě varianty, jejich proveditelnost porovná další studie, srovná i náklady. Její výsledky budou známé letos na podzim.

Z dnešních závěrů vyplynulo, že nevýhodou varianty nádraží v centru, kterou podporují aktivisté, je výrazně delší čas na její přípravu. Oproti variantě v odsunuté poloze podporované radnicí zhruba o osm let. Studii zpracovala společnost IKP Consulting Engineers. Zakázku jí zadala Správa železniční dopravní cesty (SŽDC).

Odborníci dnes v Brně popisovali výhody a nevýhody obou variant, které přepracovávali tak, aby byly srovnatelné. Náklady na jejich pořízení neuvedli.

Brněnská radnice dlouhodobě podporuje nádraží v odsunuté poloze u řeky Svratky. Odborníci řešili několik nedostatků původního návrhu, podle nějž měla být osobní a nákladní doprava vedena společnou trasou. Nákladní vlaky mají projíždět středem stanice. Odborníci museli vyřešit nedostatečnou kapacitu tahu na Přerov. Navrhli například zapojení další traťové koleje od Přerova nebo úpravy nádraží v Brně-Židenicích. "Z hlediska dopadů na okolí jsme žádnou revoluci nevyvolali," uvedl technický ředitel společnosti IKP Consulting Engineers Michal Babič.

Druhou variantu, nádraží pod Petrovem, prosazuje občanská koalice Nádraží v centru. Projekt je podmíněný výstavbou soustavy tří tunelů ve složitých geologických podmínkách: pod historickým jádrem a Žlutým kopcem, pod Kohoutovicemi a pod kopcem u městské části Žebětín. Trať má také vést pod Svratkou, měla vést i pod Zelným trhem, což se odborníkům nelíbilo.

Podle dnes zveřejněné studie je původně navrhovaná varianta příliš minimalistická. Předpokládá, že vlaky budou mít zastávky i pod zemí. Původní návrh obsahuje čtyři koleje. Podle odborníků to ale odpovídá menším městům, jako je třeba Jihlava. "Podzemní stanice má tu zásadní vlastnost, že je nemodifikovatelná," uvedl Babič. Problémy by podle něj mohly v budoucnu nastat, kdyby se zjistilo, že řešení plně nevyhovuje.

"Našim potomkům se vyplatí trochu velkorysosti," uvedl Babič. Připomněl, že železniční doprava v posledních letech roste. "Město Brno a jeho nádraží bude superstrategický uzel, tomu musí odpovídat kolejová infrastruktura," uvedl. Firma proto navrhla rozšíření podzemní části nádraží na šestikolejnou a částečný posun nádraží asi o 200 metrů k jihu.

Z informací, které dnes v Brně zazněly, vyplývá, že nevýhodou varianty, kterou prosazují aktivisté, je čas. Podle Babiče bude nutné Brno napojit na vysokorychlostní tratě do roku 2030. "Obrovská práce v této variantě je před námi. Mohlo by se stát, že Brno se stane brzdou celého rozvoje rychlého spojení. To by byla velká tragédie," uvedl.

Brněnští zastupitelé v lednu nepřijali návrh na vypsání referenda o poloze nádraží. Veřejné hlasování chtěla vyvolat Strana zelených. Náměstek primátora Robert Kotzian (ODS) dnes zopakoval, že město bude prosazovat tu variantu, kterou zvolí stát a kterou také zaplatí. Podle šéfa brněnských zelených Martina Andera aktuální studie jasně prokázala, že je projekt nádraží v centru reálný. "Mýtus, že nádraží v centru nelze modernizovat, konečně padl a všechny technické problémy jsou řešitelné," uvedl Ander.