Amazon už s Brnem nepočítá. Obří logistické centrum postaví jinde

Ředitel Amazonu pro evropské operace Tim Collins po dlouhém mlčení ukončil spekulace o další budoucnosti logistického centra v Brně. Poté, co brněnské zastupitelstvo developerský projekt třikrát zamítlo, se Amazon rozhodl najít si jinou lokalitu ve střední a východní Evropě. S Brnem už nepočítá.

"Respektujeme rozhodnutí brněnského zastupitelstva. Projekt jsme již ukončili a hledáme v regionu jinou lokalitu," řekl ve středu na novinářském brífinku ve skladu Amazonu v bavorském Grabenu Collins. Tedy v podobném centru, jako mělo vyrůst i v Brně.

Jedinou potvrzenou investicí v Česku tak zůstává obdobné logistické centrum ve středočeské Dobrovízi. Do něj již začal i nábor zaměstnanců. Jestli se to v budoucnu nezmění, není jasné.

Collins připustil, že hlavním důvodem, proč Amazon do Brna nepůjde, bylo odkládání schválení stavby. "V Brně bylo zjevné, že bude potřeba více než jedno hlasování městského zastupitelstva a že to nestihneme v plánovaném čase. Jsme obchodní společnost a potřebujeme se hýbat kupředu," uvedl americký manažer. Ohledně hledání náhrady za Brno ve střední Evropě prohlásil, že Amazon má v hledáčku "spoustu skvělých možností, které zahrnují i Českou republiku". Bližší podrobnosti k možné lokalitě ale sdělit odmítl.

Na vyjednávání investice v Dobrovízi i na některých jednáních v Brně se podílela i vládní agentura CzechInvest. Aktuálně ale s žádnou jinou českou průmyslovou zónou v souvislosti s Amazonem nejedná. "Pokud Amazon bude hledat za Brno jinou lokalitu v České republice, uděláme maximum pro to, abychom ho v České republice udrželi," řekl pouze generální ředitel agentury Ondřej Votruba.

V Brně přitom ještě nedávno probíhala jednání, do kterých byl zapojen developer CTP, agentura CzechInvest, brněnské zastupitelstvo a Jihomoravský kraj. Dokonce se na dubnovém zasedání městského zastupitelstva mělo počtvrté hlasovat o dodatku ke smlouvě o pronájmu pozemků v průmyslové zóně Černovické terasy. 

Primátor je zaskočen, developer zuří

Kvůli tomu brněnského primátora Romana Onderku středeční Collinsovo vyjádření zaskočilo. "Při posledním telefonickém rozhovoru 25. března jsem byl dalším představitelem Amazonu Raimundem Paetzmannem ubezpečen, že zájem firmy o výstavbu na území města Brna nadále trvá za předpokladu, že smluvní vztah s investorem bude schválen na dubnovém zasedání zastupitelstva," reagoval Onderka.

Byla to právě roztříštěnost názorů v zastupitelstvu, kterou se nakonec Collins rozhodl respektovat. Na jednu stranu tím tak odebral z Brna investici v hodnotě 2,7 miliardy korun slibující minimálně 1500 stálých pracovních míst. Jen brněnský magistrát by do svého rozpočtu získal za samotný prodej pozemků a s ním spojené kompenzace 300 milionů korun. V souvislosti se stavbou logistického centra bylo také (nutno říci, že už poněkolikáté) slíbeno vybudování dálničního sjezdu.

Hala o rozloze 95 tisíc čtverečních metrů, tedy asi 13 fotbalových hřišť, s sebou ale nesla i dost kontroverzí. Někteří kritici upozorňovali na nízkou kvalitu pracovních míst a s ní spojenou možnost, že Amazon nesníží nezaměstnanost v Brně, ale pouze přitáhne přespolní zaměstnance.

Velmi diskutované bylo také zatížení jižní části Brna, zejména Tuřan a Slatiny. Tamní obyvatelé si totiž často stěžují, že už nyní je dopravní situace kvůli průmyslové zóně nesnesitelná a logistické centrum by ji ještě zhoršilo. 

Spíše jako na promarněnou příležitost ale na celou věc nahlíží představitelé vlády. Ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš podle ČTK v této souvislosti hovoří o absurdních rozhodnutích brněnských zastupitelů, kteří opakovaně výstavbu logistického centra odmítli. Podobného názoru je i další vicepremiér Pavel Bělobrádek nebo premiér Bohuslav Sobotka.

"Vláda učinila pro získání této investice maximum, bohužel celé úsilí ztroskotalo na odmítnutí ze strany zastupitelů zejména z řad ODS v Brně," řekl premiér.

Do brněnských zastupitelů se obul i Remon Vos, evropský šéf developerské společnosti CTP Invest, která projekt připravovala. Jako již několikrát opakoval, že jeho firma v Brně udělala mnohé a město se podle něj nezachovalo fér.

"Nezaměstnanost v Brně stoupá a ODS projekt zablokovala pro nic jiného než svoje ego. Investoval jsem v Brně více než 500 milionů eur (za celou dobu působení CTP v průmyslové zóně a jiných projektech ve městě - pozn. red.) a naši nájemci tu zaměstnávají více než 15 tisíc lidí. A co udělal pro Brno pan Šťástka?" tázal se Vos řečnicky v narážce na šéfa zastupitelského klubu ODS a zároveň radního Libora Šťástky.

Ten se totiž stal neoficiálním mluvčím části zastupitelů, která s projektem v jeho předkládané podobě nesouhlasila. Šťástkův postoj ale rozhodně nebyl jedinou překážkou projektu. Kromě trojice zelených, kteří hlasovali proti, neřekl jasné ne vůbec nikdo. Návrh v březnu na zasedání zastupitelstva neprošel kvůli nehlasujícím zastupitelům a těm, kteří se zdrželi. 

Jedním z nich byl Šťástka za doprovodu většiny ODS. Zároveň se ale hlasování nezúčastnil ani šéf zastupitelského klubu ČSSD Vlastimil Žďárský a jeho pět kolegů. Kdyby byla samotná ČSSD při hlasování jednotná, návrh by prošel a zbylé hlasy ODS by nebyly potřeba. 

Nejen proto ale Šťástka kritiku odmítá. "Je mi líto, že Amazon na parcele u letiště nebude, podle mne k tomu byla vhodná. Na Černovických terasách jsme ji ale schválit nemohli, ten materiál byl prostě od začátku připravován diletantsky," řekl pro IHNED.cz Šťástka.

Dodal, že podle něj byl celý plán připravován bez vědomí zastupitelů města, urputně prosazoval nevhodnou variantu Černovické terasy, ignoroval zásadní nesoulad s územním plánem a směřoval spíše k uspokojení zájmu soukromého developera na úkor desetitisíců obyvatel Slatiny, Černovic a Tuřan.

Šťástka se navíc ohradil i proti slovům Sobotky. "Jedním z důvodů našeho odmítavého postoje bylo i selhání premiéra Sobotky, který v letech 2000–2005 nesplnil úkol vlády vybudovat potřebné napojení průmyslové zóny na blízkou D1," naráží na absenci sjezdu, která stála za jedním odmítnutím.

Trojí odmítnutí, nabídka alternativ

Příběh stavby logistického centra Amazonu v Brně započal loni na podzim. Tehdy totiž americká firma oznámila, že v Česku plánuje výstavbu dvou logistických center. Jednoho v Dobrovízi u Prahy a druhého v Brně, konkrétně v průmyslové zóně Černovické terasy.

Od té doby za Amazon v Brně jednal v podstatě pouze developer CTP Invest, který v této průmyslové zóně podniká už asi 10 let. Pro Amazon vyhlédl vhodný pozemek ve vlastnictví města a začal jednat o jeho odkupu. To se ale komplikovalo. 

Poprvé v lednu zastupitelé hlasování odsunuli. Už tehdy si zástupci developera a investora stěžovali, že kvůli tomu nestihnou vánoční sezonu. V únoru poté zkrachovala jednání na tom, že některým zastupitelům (napříč koaličními a opozičními stranami) se nezdála dostatečně řešená dopravní situace. 

Do třetího, březnového zasedání se podařilo najít shodu i na tomto bodě. Radní do dodatku zapracovali ústupky developera. Jejich podstatou byly mnohem větší kompenzace ze strany investora a developera, zejména fakt, že se společnost CTP zavázala k tomu, že sama vykoupí pozemky (a poté je daruje Brnu) pro stavbu zmíněného dálničního sjezdu. Dohromady by tak jen za pozemky a kompenzace Brno od CTP Invest získalo okolo 300 milionů korun.

Ani to ale nakonec při hlasování 18. března nestačilo. Opět se velká část zastupitelů z různých stran nedostavila nebo zdržela hlasování a místo potřebné většiny 28 hlasů se napříč 55členným zastupitelstvem našlo jen 25. Tentokrát vadily nesrovnalosti mezi záměrem a územním plánem. Ten totiž, dokud nebude změněn, stavbu logistického centra na dané parcele neumožňuje. O této nesrovnalosti ale zastupitelé věděli od začátku a počítalo se s ní i v původní smlouvě.

Po tomto krachu se do hry vložil jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD) s nabídkou alternativy v podobě pozemku mezi dálnicí D1 a tuřanským letištěm. Tuto variantu poté podpořil i brněnský radní a předseda zastupitelského klubu ODS Libor Šťástka, který byl do té doby jedním z těch, kdo pro návrh nehlasovali, a tím se podíleli na jeho odmítnutí.

Nakonec si ale Amazon nevybral ani tuto alternativu.