Na hospodaření České pošty mají doplácet stamiliony i velké přepravní firmy

Novela poštovního zákona měla uvolnit trh ovládaný Českou poštou a pustit na něj nové hráče. Jenže kromě toho regulovala odvětví, ve kterém se dosud podnikalo svobodně.

Tvrdě totiž dopadne na společnosti poskytující balíkové, expresní a kurýrní služby jako DPD, GLS nebo Geis a další. I ony budou muset platit stamiliony korun do fondu, který má udržet nad vodou hospodaření České pošty. Chce to po nich Český telekomunikační úřad (ČTÚ).

Tři přepravní firmy sice už podaly proti rozhodnutí úřadu správní žalobu, ale zatím jim to není nic platné. Roční příspěvek do takzvaného kompenzačního fondu zřejmě budou muset platit už letos.

Tento fond má sloužit k dotování provozních ztrát České pošty, která musí poskytovat národu ztrátové služby jako vyplácení důchodů, udržování pobočkové sítě a doručování do nelukrativních míst.

Celková platba, na kterou se firmy (včetně České pošty) budou skládat, činí podle předběžných odhadů asi 1,5 miliardy korun ročně, sama pošta již dříve uváděla částku 1,8 miliardy. Výše příspěvku se počítá podle podílu na trhu poštovních služeb. Balíkové firmy by měly platit zhruba čtvrtinu požadované částky. Část by hradili listovní operátoři a zhruba 70 procent sama Česká pošta.

Firmy navíc budou muset nově sdělovat ČTÚ řadu citlivých údajů o svém hospodaření.

"Zájmem ČTÚ je, aby na trhu poštovních služeb platila pro podnikatele, kteří poskytují věcně stejné či srovnatelné služby, jednotná pravidla, a to na základě nediskriminačního a transparentního přístupu," hájil stanovisko mluvčí úřadu Martin Drtina.

Jenže firmy s výkladem ČTÚ nesouhlasí. I ony prý doručují balíky do nejzazších míst republiky a distribuční síť pošty nijak nevyužívají. "Vzniká naprosto absurdní situace, kdy soukromé přepravní společnosti budou muset hradit ze svého obratu potenciálně až milionové ztráty státního podniku, jehož hospodaření nemohou jakkoliv ovlivnit nebo kontrolovat. Je to stejně nesmyslné, jako kdyby společnost Student Agency musela doplácet ztrátu Českých drah," namítá Daniel Knaisl, jednatel společnosti Geis.

Platit budou i další společnosti

O tom, že se zákon vztahuje i na některé přepravní firmy, rozhodl ČTÚ už loni v září a vyzval je, aby se přihlásily jako poskytovatelé poštovních služeb. Proti rozhodnutí nebylo odvolání.

Většina z nich to zprvu odmítla a tři z nich podaly žalobu s žádostí o odkladný účinek zákona. Úřad potvrdil, že jde o firmy DPD, Geis a GLS. Jenže soud žádosti o odkladný účinek letos začal zamítat, a tak firmy rezignují a začínají se registrovat u ČTÚ jako poskytovatelé poštovních služeb. O samotných žalobách, tedy o tom, zda přepravní firmy poskytují poštovní služby, soud zatím nerozhodoval.

"Pod tlakem sankcí, které by vyplývaly z nesplnění této povinnosti, jsme přistoupili k registraci," vysvětlil Daniel Knaisl z firmy Geis. Firmám, které se neregistrují, hrozí pokuta až ve výši 10 milionů korun.

Do party se z přepravců zatím přidaly jen DPD, Geis a GLS, ale zřejmě to udělají i další. ČTÚ totiž aktivně nedávno rozesílal neregistrovaným přepravcům výzvy. "Chceme, aby popsali jimi poskytované služby a zvážili, zda jejich činnosti neodpovídají definici poštovní služby ve smyslu zákona o poštovních službách," vysvětlil Drtina

Úřad prošetřuje například podnikání společnosti PPL, která na rozhodnutí úřadu zatím nijak nereagovala a v registru dosud není.

ČTÚ ale zatím nevydal zcela jasné stanovisko, kterých firem a jakých přesně služeb se omezení týká. Podle informací HN jde hlavně o adresné doručování balíků do padesáti kilogramů. "Při posuzování toho, zda se jedná o poštovní služby, vychází ČTÚ z detailních charakteristik poskytovaných služeb a tyto posuzuje individuálně," řekl Drtina. Povinnost platit do fondu by se neměla týkat firem, jejichž výnos z poštovních služeb je nižší než tři miliony korun.