Založení dětské skupiny vyjde podle Víta Jáska, jednoho z hlavních propagátorů tohoto konceptu, firmy levněji než firemní školka. Tento netradiční benefit pro své zaměstnance podle něj zvažuje na 70 procent velkých firem. Malým a středním podnikům by měl pomoci neziskový sektor.
Na přelomu tisíciletí dokončil studium teologického semináře v USA, kde získal titul Bc. V Unii zaměstnavatelských svazů pracuje od roku 2010, od letošního roku na pozici výkonného ředitele.
Za svůj největší pracovní úspěch považuje zachování daňového zvýhodnění zaměstnaneckého stravování, které chtěl v roce 2011 zrušit bývalý ministr financí.
Za nejdůležitější v životě považuje vztahy. "Peníze, majetek, úspěch, kariéra; to všechno je skvělé, ale dává to smysl pouze v případě, že se o to máte s kým podělit, že je někdo, s kým se z toho můžete radovat."
Považuje se za rozmanitou osobnost a baví ho mnoho – i zdánlivě protichůdných činností. Rád se toulá v přírodě a přespává v lese. Je ale i vášnivý řidič, má rád výkonná a silná auta.
Baví ho studium theologie, která ho doprovází celý dospělý život. Rád tančí, zvláště v lalatinskoamerických rytmech.
O povaze, prospěchu, kontroverzích, ale i emočně vypjatých situacích při přípravě předloženého návrhu zákona jsme si povídali ještě v době před jeho schválením Senátem. Senát návrh zákona schválil s pozměňovacím návrhem, který řeší dobrovolnou registraci těchto zařízení. Opětovně o něm bude hlasovat sněmovna. Dobrovolná registrace by měla vyřešit tolik diskutovaný problém lesních školek, jejichž existence byla původní podobou zákona ohrožena.
Dětské skupiny jsou veřejností vnímány jako dočasná alternativa k mateřským školkám, do kterých se již druhým rokem po sobě nepodařilo umístit na 60 tisíc dětí. Jak se tato situace změní poté, co začnou fungovat dětské skupiny?
Budu pouze odhadovat a vyjdu ze dvou skutečností, z nichž jednu jste již sama zmínila. Je to právě oněch 60 tisíc neumístěných dětí. Někteří odborníci dokonce tvrdí, že tato statistika je podhodnocena, protože existují tací rodiče, které své děti ani nezkusí do školky přihlásit, protože tuší, že by jejich žádost byla zamítnuta.
Druhou skutečností, kterou z pozice Unie zaměstnavatelských svazů potvrzujeme, je dlouhodobý zájem rodičů vychovávajících děti předškolního věku o návrat do práce. V tomto jednání mají i silnou podporu svých zaměstnavatelů. Tudíž v ideálním případě by mělo vzniknout oněch 60 tisíc míst.
Připouštím, že realita může být jiná. Ne všichni rodiče si z finančního hlediska budu moci dovolit dítě umístit do dětské skupiny. Ta bude ve srovnání se státní mateřskou školkou vždy dražší.
Mohl byste být v otázce nákladů více konkrétní? Na kolik by přišel měsíční pobyt dítěte v dětské skupině a jak se to liší od jeho umístění v mateřské škole?
Podle odhadu ministerstva práce a sociálních věcí přijde měsíční pobyt dítěte v dětské skupině na pět až šest tisíc korun, ale záleží na mnoha okolnostech. Samozřejmě, když vznikne skupina například na ministerstvu, které zdarma k tomuto účelu poskytne adekvátní prostory, jsou náklady nižší než v případě, kdy zaměstnavatel nebo obec bude muset tyto prostory vybudovat nebo si je pronajmout. Samozřejmě záleží také na lokalitě, v Praze s ohledem na cenu nájemného to bude víc.
Dětské skupiny jsou ale rozhodně levnější alternativou k soukromým školkám, kde měsíční pobyt dítěte vyjde v průměru na 10 až 12 tisíc korun. Samozřejmě máme i extrémy, kdy rodiče platí 20 tisíc korun měsíčně za umístění dítěte v soukromé školce. Dětské skupiny jsou logicky dražší alternativou mateřských škol.
Co zaměstnavatele motivuje k jejich zakládání?
Jako obrovskou výhodu pro vznik dětských skupin vnímám změnu daňového režimu. Do dnešní doby pokud firma chce pro své zaměstnance zřídit mateřskou školu, nejsou investiční ani provozní náklady daňově uznatelnou položkou, protože nesouvisí s předmětem podnikání firmy. Zaměstnavatel tak musí firemní školku financovat ze zisku, což je pro něj již v tu chvíli o 19 procent dražší. Návrh zákona ovšem zavádí daňovou uznatelnost těchto nákladů pro jejich zřizovatele. (Zřizovatelem dětské skupiny mohou být firmy, neziskové organizace, vysoké školy, ale i úřady – pozn. redakce). Po schválení tohoto zákona se tak alternativa provozu firemních školek zcela jednoznačně zlevní.
Navíc v případě, že by se zaměstnavatel rozhodl svému zaměstnanci finančně přispět na umístění potomka do dětské skupiny, nepodléhá tento příspěvek odvodům na sociální a zdravotní pojištění, což je taktéž novinka, kterou zavádí předložený návrh zákona. Zkrátka nepřijde ani zaměstnanec, který může využít slevy na dani do výše měsíční minimální mzdy plného úvazku, tedy od ledna 2015 do výše 9 200 korun.
Mohu poprosit o konkrétní příklad, jak by to mohlo vypadat v praxi?
Řeknu Vám ideální stav, který by mohl nastat. Zaměstnavatel, který nemusí být nutně zřizovatelem firemní dětské skupiny, spíše předpokládám, že iniciativu převezme neziskový sektor, přispěje svému zaměstnanci ve formě netradičního benefitu ke mzdě čtyři až pět tisíc korun měsíčně, ze kterých nebude odvádět sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnanec k této částce přidá dalších tisíc korun, což dohromady dělá oněch pět až šest tisíc, které jsou ministerstvem práce a sociálních věcí predikovány jako průměrné měsíční náklady na umístění dítěte v dětské skupině.
Na konci roku pak ve svém daňovém přiznání zaměstnanec uplatní slevu na dani do výše minimální mzdy. Rozpočítáme-li tuto slevu na jednotlivé měsíce, vyjde zaměstnance umístění dítěte do dětské skupiny v tomto ideálním případě jen na několik stovek korun měsíčně. Sleva se uplatňuje stejně jako sleva na poplatníka z vyměřeného daňového základu. Náklady několika stovek měsíčně za umístění dítěte do dětské skupiny mohou již rodiče vnímat jako příjemnou alternativu k mateřským školám.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
