Místo hromadného propouštění kurzarbeit. Firmy tak překlenou období slabé poptávky

Nová jednodušší pravidla pro takzvaný kurzarbeit firmám pomohou a omezí hromadné propouštění. Shodli se na tom experti oslovení agenturou ČTK. Nový program kurzarbeitu by stát mohl spustit od ledna. Podniky, které by neměly pro své lidi dost práce, by mohly získat příspěvek na mzdu od úřadu práce.

Kurzarbeit pomůže firmám krátkodobě řešit problémy s vytížeností zaměstnanců, řekl například odborník na řízení lidských zdrojů PwC ČR Daniel Soukup. Nemá-li firma krátkodobě zakázky, nevyřeší problém s náklady na nevyužitou pracovní sílu ani propuštěním zaměstnanců.

Propuštěným zaměstnancům by totiž musela platit odstupné, a navíc by ji v blízké budoucnosti čekaly další náklady spojené s nabíráním a školením nových pracovníků.

Analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek zjednodušení pravidel pro kurzarbeit vidí v principu jako správné. Za optimální by považoval, kdyby byla nová pravidla připravena, ale nenastala situace pro jejich uplatnění.

Jelikož ale riziko výpadku tržeb exportních podniků existuje, je žádoucí se na takovou situaci připravit. Cílem kurzarbeitu je zamezit nutnosti hromadného propouštění, a v tomto směru by systém měl pomoci.

Také podle analytika ČSOB Petra Dufka je existence funkčního kurzarbeitu velkou výhodou, která může firmám pomoci překlenout období slabé poptávky, jež by si za jiných okolností vynutilo propouštění.

"Vždy je dobré mít takový program v rukávu, aby jej bylo možné kdykoliv aktivovat," podotkl.

Místo práce na školení

Podle návrhu ministerstva práce bude stát poskytovat firmám na platy zaměstnanců 30 procent průměrného výdělku. Nejvýše to však bude 1,4násobek minimální mzdy, což je 11 900 korun.

Zaměstnanec by během kurzarbeitu měl pobírat 90 procent své průměrné mzdy, z toho 60 procent bude proplácet zaměstnavatel a 30 procenty přispěje ministerstvo práce. Podmínkou bude, aby se podpoření zaměstnanci dále odborně vzdělávali.

Kurzarbeit se dá využít v situaci, kdy firmy v potížích zkrátí zaměstnancům úvazek, vzdělají je a zbytek mzdy hradí stát či evropské fondy. V tuzemsku už tato možnost existuje. Zaměstnavatelé však o tuto podporu příliš nestáli a kritizovali nastavení pravidel, která jsou nyní pro získání těchto prostředků příliš přísná.

Vlastní verzi kurzarbeitu mělo Česko už od září 2012. Původně chtělo do konce srpna příštího roku využít 400 milionů korun. Za prvních 16 měsíců stát ale vydal jen necelých 15 milionů korun.

Zaměstnavatelé a odboráři si stěžovali na to, že kritéria jsou příliš přísná a firmy na příspěvky nedosáhnou. Předáci a zástupci podniků žádali vládu o nový kurzarbeitový program. Přípravu kurzarbeitu podle nových podmínek nyní urychlily možné dopady ruských sankcí na české výrobce.