Zisk ruského vývozce plynu Gazprom v letošním prvním čtvrtletí výrazně klesl. Způsobilo to zejména dočasné zlevnění ruského plynu pro Ukrajinu spolu se slabším kurzem rublu, sdělila ve čtvrtek firma. Její čistý zisk se v meziročním srovnání snížil o 41 procent na 223 miliard rublů (128 miliard korun). Analytici podle ankety agentury Reuters odhadovali v průměru pokles jen na 264 miliard rublů.

Ruský prezident Vladimir Putin zlevnil Ukrajině plyn od počátku roku o třetinu, což souviselo s rozhodnutím tehdejšího prezidenta Viktora Janukovyče nepodepsat obchodní dohodu s Evropskou unií. Po převratu v Kyjevě, svržení Janukovyče a nástupu prozápadní vlády ale Gazprom zvýšil cenu za dodávky plynu Ukrajině od dubna o 80 procent. V červnu pak Rusko kvůli sporu o ceny a ukrajinský dluh za plyn své dodávky této zemi zastavilo.

Celkové tržby Gazpromu stouply o 100 miliard na 1,46 bilionu rublů. Společnost však uvedla, že její provozní výdaje vzrostly kvůli rezervě vytvořené proti "pochybné" pohledávce za ukrajinským státním energetickým podnikem Naftogaz v částce zhruba 71 miliard rublů.

Gazprom disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě a má na vývoz této suroviny z Ruska monopol. Společnost je hlavním dodavatelem plynu pro řadu zemí ve střední a východní Evropě, včetně České republiky, a pokrývá zhruba čtvrtinu evropské poptávky po plynu.

Ve středu prý podle polské plynárenské společnosti PGNiG Gazprom snížil dodávky plynu do Polska, dostala prý o 45 procent méně, než si objednala. Pokles dodávek firma zaznamenala už v pondělí, kdy do země přiteklo o 20 procent méně plynu, než jsou dohodnuté smluvní objemy. V úterý to bylo o 24 procent méně.

Podle polské i ukrajinské strany se jedná o odvetu. "Rusko začalo omezovat dodávky plynu do Polska, aby narušilo obrácený tok z Polska k nám. V jednu hodinu odpoledne Polsko zastavilo reverzní dodávky na Ukrajinu v objemu čtyř milionů krychlových metrů (denně)," řekl Ihor Prokopiv, šéf ukrajinského přepravce plynu Ukrtansgaz.

Pokles dodávek potvrdila také slovenská plynárenská společnost SPP. Ten prý byl ale v rámci běžného kolísání. Stejně jako u německé společnosti E.ON.