Evropa by se snadno vyrovnala s měsíčním výpadkem dodávek ruského plynu, zvládla by prý i delší narušení. Podle náměstka italského ministra energetiky Claudia De Vincentiho to ukázaly výsledky zátěžových testů evropského energetického systému.
Obavy z delšího výpadku vyvolává rusko-ukrajinský spor o ceny plynu a nedávné omezování dodávek ruského plynu do některých zemí střední a východní Evropy.
"Výsledky zátěžových testů naznačují, že kdyby narušení trvalo déle než měsíc, mohli bychom mít určité problémy, stále bychom to však zvládli," citovala agentura Reuters náměstka, který mluvil k novinářům na okraji schůzky ministrů energetiky a životního prostředí Evropské unie v Miláně. De Vincenti má na ministerstvu průmyslu na starosti energetiku.
Evropa by podle náměstka byla schopna řešit výpadek toku plynu z Ruska čerpáním ze zásobníků, dovozy zkapalněného zemního plynu a rozšířením počtu dodavatelů.
Ruský monopolní vývozce plynu Gazprom je klíčovým dodavatelem této suroviny pro řadu evropských zemí včetně České republiky. Pokrývá kolem 30 procent celkové poptávky po zemním plynu v Evropské unii.
Slovensko, které je závislé na dovozu plynu přes Ukrajinu, nyní dostává z Ruska výrazně méně plynu. Podle vyjádření slovenského premiéra Roberta Fica by ale země zvládla i půlroční úplný výpadek dodávek plynu z Ruska do Evropy.
Kromě Slovenska si na snížení dodávek plynu z Ruska oproti dojednanému objemu stěžovaly v uplynulých týdnech i Rakousko, Polsko a Rumunsko.
Zcela bez přímých dodávek plynu z Ruska je několik měsíců Ukrajina, která výpadek částečně nahrazuje zpětným dovozem nadbytečného ruského plynu ze zemí Evropské unie.
